Před rokem k Romům mělo sympatie 12 procent Čechů a opačný postoj zastávalo 74 procent. Romové si vysloužili v průzkumu také nejhorší hodnocení. Ze sedmi získali 5,69 bodu.

Podle drtivé většiny politiků Češi rasisté nejsou a Romové si podle nich mohou za tento postoj sami díky své nepřizpůsobivosti a asociálnímu chování.

Celý průzkum CVVM ZDE

Češi jsou prý rasisti

Výrazně odlišný názor má ale předseda TOP 09 a první vicepremiér Karel Schwarzenberg. „Samozřejmě jsme rasisti. Stačí v nejbližší hospodě delší dobu naslouchat. Ostatně obdobné je to i u jiných národů. Amhárci i Japonci, Číňani, Íránci, Britové a tak dále se vidějí jakožto nadřazení. Málokdo to však dává najevo tak hulvátským způsobem najevo jako my. Trčíme ještě v době před osmdesáti lety. Romové jsou tací, jak jsme si je vychovali,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ministr zahraničí.

Podobně kriticky k Čechům se staví i člen poslaneckého klubu VV Josef Novotný. „Češi jsou na základě mých zkušeností mnohem větší rasisté než jiné národy. Je to způsobeno desetiletími ghettizace Romů, místo důsledné limitace jejich počtu v jednotlivých sídlech, jak je to například ve Španělsku. Současné ekonomické problémy rasismus eskalují,“ myslí si poslanec.

Cikáni si za to můžou sami

Senátor Petr Pakosta ale nesouhlasí, že by Češi byli rasisti. „Češi nejsou ani rasističtí, ani xenofobní. Za negativní postoje české veřejnosti vůči Cikánům si Cikáni můžou sami. Jejich vyhýbání se práci, jejich narůstající agresivita, jejich způsob života na úkor většinové populace je jen jejich rozhodnutí,“ míní senátor.

„Myslím, že je to často bohužel odraz zkušenosti, kterou řada lidí s touto minoritou má,“ uvedl ministr zemědělství Petr Bendl z ODS.

„Vysoká kriminalita Romů a pocit beztrestnosti spojený s uplatňováním pozitivního rasismu českou justicí a falešnými a prázdnými názory podivných ochránců lidských práv v EU i u nás přináší své ovoce. Příklad: zakázat knížku Kocour Mikeš od Josefa Lady ukazuje, kam až může dospět ochrana lidských práv v Česku. Přitom k Vietnamcům, kterých je v ČR 40 tisíc, se s takovými projevy nesnášenlivosti nesetkáváme. Asi proto, že se chovají slušně. Zákony mají platiti pro všechny stejně a vymahatelnost práva musí být rychlá a v případě rasismu i tvrdá, a to platí pro všechny, zejména pak pro Romy,“ řekl ParlamentnímListům.cz senátor ČSSD Vladimír Dryml.

Podle místopředsedy ODS Pavla Drobila výsledek odpovídá dlouhodobému trendu a náladám. „S oprávněností či neoprávněností takového postoje nebo rasismem Čechů to nemá nic společného,“ reagoval Drobil.

Doživotní mrzák

„78 procent? Na jednu stranu je to málo, na druhou je to důkaz, že přece jen jsme schopni připustit, že mezi Romy jsou i slušní. Rasisty v žádném případě nejsme. Uráží mě kritika, která přišla z Ameriky, kde kdysi a z pohledu historie to zase není tak dlouho, vyvraždili původní obyvatelstvo a co vyvraždit nestihli, nahnali do rezervací. Kdybychom rasističtí byli, chovali bychom se tak k Číňanům, Vietnamcům a dalším, kteří u nás žijí. Nechováme se tak, protože jsou to komunity, které se chovají tak jako my. Pracují a přiznejme si, že většinou mnohem usilovněji než my. Jejich děti chodí do škol a tak bych mohl pokračovat. Nejsou to lidé, kteří tak jako Romové - naposledy v Břeclavi bezdůvodně zmasakrují v trojnásobné, jak je u nich zvykem, přesile dítě tak, že z něj bude do konce života mrzák. A to nebudu vzpomínat Krupku, Nový Bor a další místa. Z tohoto pohledu je i těch 78 procent velmi lichotivých,“ nebral si servítky senátor Severočechů.cz Jaroslav Doubrava.

„Češi nejsou rasisté. Klidně budou žít v míru vedle romské rodiny, která stejně jako oni ráno vstává do práce, své děti posílá do školy a pečuje o ně a snaží se splácet své dluhy. Tak vysoká nedůvěra vůči Romům je spíše námětem pro poctivou analýzu uvnitř romské komunity samotné a hledání příčin, proč má většinová společnost takový názor,“ uvedl europoslanec Ivo Strejček.

Latentní rasisté

Poslanec ODS Aleš Rádl si ale myslí, že Češi jsou ve své většině latentní rasisté. „Máme jen historické štěstí, že se tato naše vlastnost dosud neprojevila v nějaké vyhrocené extrémní podobě. Koneckonců stačí si uvědomit, že v roce 1918 začalo Československo jako hlavní nástupce multinárodní rakousko-uherské monarchie a za necelých osmdesát let jsme celkem s lehkým srdcem naší národnostní většiny dospěli do stádia, kdy je z České republiky národnostně nejvíce homogenní stát ne-li v Evropě, tak určitě ve střední Evropě. K úplné dokonalosti nám tak zřejmě zbývá podle tohoto většinového mínění se ještě nějak zbavit té poslední národnostní menšiny, která tu ve větším měřítku dosud je. To je jediný závěr, který je možné si z toho průzkumu odnést,“ myslí si poslanec.

Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa nejde u Čechů o apriorní rasismus, protože by pak musel být podobný negativní vztah společnosti i vůči jiným etnikům. „Spíše jde o dlouhodobé neřešení nezaměstnanosti u nás a malé míře integrace společnosti jako celku a působení vlády, která společnost dále rozděluje, aby neměla organizovanou opozici,“ vysvětluje Filip.