Podle průzkumu STEMu je ale největší problém u voličů v tom, že volí některou z parlamentních stran jenom z důvodu, že je to pro ně východisko z nouze. Tuto možnost nyní zcela nebo spíše přiznává téměř polovina lidí, přesněji 46 procent. V porovnání s květnem 2011 pak dokonce tuto odpověď zvolilo nyní o čtyři procenta více lidí. Mezi lidmi, kteří uvedli „zcela“ nebo „spíše“ tuto variantu, dominují s téměř 40 procenty pak stoupenci ČSSD a dalších 20 procent tvoří příznivci KSČM.

„To může ukazovat na fakt, že mnoho víceméně nerozhodných lidí sahá po protestní volbě KSČM, anebo akceptuje ´menší zlo´ v podobě ČSSD,“ píše pak STEM ve své zprávě.

„Vůbec nejsilněji v pořadí podle podílu rozhodného souhlasu zaznívá důvod, že strana umí naslouchat lidem a zná jejich problémy. Následují dva důvody strategické a programové – totiž to, že volená strana má jasnou strategii do budoucna a usiluje o podstatné reformy,“ informuje také agentura.

Zcela odlišné důvody motivují ke konkrétní volbě strany ale stoupence pravice, tedy voliče ODS a TOP 09. Ti staví svou volbu strany především na programové orientaci a na tom, že mají jasnou koncepci do budoucnosti.

"V důvěryhodnosti představitelů se v porovnání s loňským rokem obě pravicové strany sblížily, nejhlubší propad důvěry ve své předáky má zřejmě voličstvo ODS za sebou,“ připomíná pak v této souvislosti STEM.

Nepřehlédněte obsáhlý archiv průzkumů:

• CVVM , FACTUM INVENIO , SANEP , SC&C , STEM , Médea Research

KSČM má pevné voličské jádro

Na druhou stranu ovšem agentura třeba ke KSČM přidává fakt, že má nejpevnější voličské jádro. „A proto i podíly jejich příznivců, kteří ´zcela souhlasí´ s charakteristikami KSČM, jsou vysoké,“ dodává pak STEM.

„KSČM nepodvedla voliče, je důsledně vlevo a důsledně sociální. Kariéristé a bývalí kariérní komunisté jsou v jiných stranách,“ vysvětlil pak ParlamentnímListům.cz místopředseda KSČM Jiří Dolejš na dotaz, z jakého jiného důvodu ještě lidé volí KSČM.

Sociolog Oldřich Zajíc (zastupuje agenturu SANEP) pak nerozhodnost lidí vysvětluje tím, že je dána zklamáním občanů z politických slibů.

Z ideálů se staly prázdné proklamace a prázdná slova

„Pro voliče dnes již nejde o ideály, které by měly představovat jednotliví představitelé politických stran, ale už jde o určité zoufalství, neboť se z ideálů staly prázdné proklamace a prázdná slova a prázdné sliby. Vznikly z toho jen korupční skandály a chybí tady v tom pozitivním slova smyslu politický potenciál jednotlivých lídrů a představitelů politických stran,“ sdělil Zajíc pro ParlamentníListy.cz.

Míní také, že je tady obrovská nedůvěra v politiku a politické představitele. „Ti lidé tady chtějí mít nějaké ikony, nějakou osobnost, která by představovala vizi a ideál. Představu, s níž se mohou voliči identifikovat, ke které mohou vzhlížet, které mohou věřit, a je pro ně i jakousi jistotou. To ale v tuto chvíli na naší politické scéně není. Proto bych se ztotožňoval s tím, že je to kolikrát volba neřekl bych přímo ze zoufalství, ale volba nejmenšího zla,“ podotkl dále Zajíc.

Podle něj je však obrovským problémem to, že lidé nemají v politice již komu a čemu věřit. Dokonce jde o jakousi „vyprázdněnost“ politických stran. Navíc strašení komunistickou stranou se ukázalo jako zcela mimo.

„Dnes KSČM nemají ty druhé politické strany již co vyčítat. Ukázalo se, že ani ony nejsou ničím lepším, že už tím strašákem tak není Komunistická strana Čech a Moravy. Je to již spíše ona korupce, zkorumpovanost, nedůvěra – to si myslím, že je fenomén dnešní politické skepse,“ zmínil dále Zajíc a poukázal, že lidé se v poslední době navíc čím dál častěji bouří a dávají tak politikům najevo svou nedůvěru.

„Nálada ve společnosti dosáhla určitého mezníku, který může odstartovat společenské jevy, jako jsou sociální nepokoje a stávky," uzavřel Zajíc.

• Kompletní zpráva STEM