Poslanecký klub ODS a TOP 09 společně s peakovci dá totiž dohromady jen 100 hlasů. Další dva hlasy dodali bývalí členové poslaneckého klubu ODS Michal Doktor a Pavel Bém. A pro vládu hlasovali i tři členové poslaneckého klubu VV, Otto Chaloupka, Milan Šťovíček a Miroslav Petráň.

Nejistá stojednička

Avšak Doktor a Bém uvedli, že nepodpoří zvyšování přímých daní a to, co by šlo proti programu ODS. Stejně tak Chaloupka, Šťovíček a Petráň neslíbili automatickou podporu všem návrhům vlády. I v samotném poslaneckém klubu ODS je několik lidí, kteří mají problém zvednout ruku pro zvyšování daní, například Boris Šťastný.

Ministr financí a místopředseda TOP 09 Kalousek v rozhovoru pro iDnes.cz naznačil, že by důležité zákony mohla vláda spojovat s hlasováním o důvěře a uvedl, že pokud vláda neprosadí důležité věci, nemá cenu. „Pokud by se ukázalo, že priority, které vláda má, nejsou prosaditelné, tak vláda ztrácí smysl,“ řekl Kalousek.

Spojování zákonů s důvěrou vládě

„Sto jeden hlas nyní budete muset získávat poměrně často, třeba na škrty, či zvýšení daní. S platformou Karolíny Peake vás nyní je sto, nepočítaje v to další nezařazené poslance. Lze čekat, že bude vláda v budoucnu častěji spojovat důležitější hlasování s otázkou důvěry?“ zněl dotaz serveru.

„Není to vůbec vyloučeno. Je to jeden z legitimních názorů, kterými vláda říká to samé, co já o pár otázek dříve. Říkám to nicméně jako svůj názor, není to žádné koaliční stanovisko, nejednali jsme o tom. Pokládal bych to ale v některých zásadních prioritách za rozumný a legitimní postup,“ odpověděl Kalousek.

Nelze si dávat podmínky. Zákon může být změněn

Avšak ani spojení zákona o hlasování s důvěrou vládě by nemuselo pomoci schválení věci, které koalice prosazuje, alespoň ne tedy zákonů v původní formě, ve které je předkládá vláda. ParlamentníListy.cz totiž zjistily, že poslanci mají právo dávat pozměňovací návrhy i k návrhům zákonů, se kterými spojí vláda hlasování o důvěře. „Vládní“ pozměněný zákon tak sice může být s pozměňovacími návrhy schválen ve formě, že už ho lidově řečeno vláda ani nepozná, přitom se nebude jednat o akt vyslovení nedůvěry vládě.

Redakci to potvrdila ředitelka Parlamentního institutu a znalkyně ústavní práva a parlamentarismu Jindřiška Syllová.

„Ano, ten schválený zákon, se kterým vláda s pojila hlasování o důvěře, může být nakonec velmi změněný. Určitě nelze jenom kvůli tomu, že s nějakým návrhem zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry, limitovat legislativní proces. Rozhodně ten zákon nemusí být na konci legislativního procesu shodný s tím, jak ho navrhovala vláda. Myslím si, že neexistuje žádné pravidlo, které by určilo, že u zákona spojeného s hlasováním o důvěře vládě nelze podávat pozměňovací návrhy. To by muselo být zachyceno například v jednacím řádu sněmovny, což tam momentálně ale není. To by se musela změnit legislativa, konkrétně jednací řád sněmovny. Taková změna legislativy by podle mě nebyla neústavní, ale na základě v současnosti platného práva tedy nelze legislativní proces schvalování zákona omezit tím, že je spojen s hlasováním o důvěře vládě,“ řekla ParlamenttnímListům.cz Jindřiška Syllová.

Čistě teoreticky se tedy může stát, že vláda spojí zákon o církevních restitucích s hlasováním o důvěře, ale zákon bude schválen ve značně změněné podobě. „Za tohoto zákonného stavu je možné si představit, že může být třeba teoreticky schválena naturální restituce, ale poslanci by vyškrtli finanční kompenzaci. To si dovedu představit. Ona ta celá procedura spojení hlasování o důvěře vládě s konkrétním zákonem není v ústavě příliš podrobně popsána a je taková nejistá. Abych to shrnula: vláda si při hlasování o zákonu, se kterým spojila otázku důvěry, nemůže dávat žádnou podmínku, že zákon musí být schválen jen v podobě, jak ho předložila. Takovou přidanou podmínku současné právo neumožňuje,“ dodala ústavní právnička Syllová.

Článek 35 Ústavy ČR hovoří v tomto případě tak, že Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry.