Žil jste dlouho v zahraničí, proč jste se vrátil a co vás vedlo ke vstupu do politiky?

Mám tady rodinu. Ta je pro mne nejdůležitější. Navíc rodiče nemládnou, otec je těžce nemocný, jeho stav se zhoršoval. Nebylo to jednoduché rozhodnutí; pohodový život v nádherném prostředí, krásné počasí, na druhé straně znovu si zvykat na zdejší podmínky, ale rozhodli jsme se to udělat. Je to o lidech, které máme rádi. A politika? Tak nějak to přišlo – nespokojenost se situací, úvahy o návratu zpět do USA, nějaké články o VV, naděje, že i v ČR je možné dotáhnout to k demokracii. No,…

Lze srovnat politiku v USA a ve státech, kde jste žil, v Kalifornii n na Floridě, s politikou v České republice?

Politiky jsem se od své emigrace stranil, byl jsem rád, že jsem z toho venku a můžu žít svobodně, bez nástěnek, průvodů, transparentů a strachu. Samozřejmě člověk neunikne dění kolem sebe, slyší zprávy, sleduje – byť okrajově – předvolební kampaně a následně plnění slibů vítěznými stranami a politiky. Vnímá aféry a vidí, co z nich vyplynulo. Srovnat politiku v ČR s politikou v USA určitě lze, ale myslím si, že příhodnější by bylo srovnávat politiku ČR s politikou v Číně, Rusku, nebo na Kubě. Ale to by musel udělat někdo jiný, tam já jsem nikdy nebyl a snad ani nebudu. To jsou země, kde dlouhodobě vládne tvrdou rukou stále stejná skupina mocných, stejně jako tady. Rozdíl je snad jen v tom, že někde taková skupina drží moc násilím, jinde, jako u nás, ji u moci drží sám lid.

Myslíte, že lze změnit politickou kulturu v ČR a co by k tomu bylo třeba?

Samozřejmě, a bylo by to velmi jednoduché. Proto jsem do politiky šel. Stačilo by, kdyby lidé začali přemýšlet; přemýšlet o tom, co jim politici slibují, ne jenom poslouchat jejich sladké sliby. Přemýšlet o tom, jestli jim ten či onen politik nesliboval stejné nesmysly už v minulosti. Přemýšlet, jestli slibované je vůbec možné splnit. Pak je důležité, aby všichni s volebním právem šli k volbám. A nejdůležitější je, aby si lidé uvědomili, že naprostá většina stávajícího obsazení parlamentu – myslím tím jak strany, tak i jednotlivé osoby - už přesluhuje, využívá dlouhodobě navázaných kontaktů a zavedených praktik ve svůj prospěch a ztratila jakoukoliv soudnost a ostych.

Převažuje arogance, sebevědomí a naprostá jistota, že při dalších volbách lidé opět zaberou na staré sliby. Tenhle devastující trend je možné jednoduše přerušit; lidé mají možnost vybrat si nové politiky, nové vedení této země. Stačí se porozhlédnout kolem sebe, na komunální politiky, jakou odvádějí práci, na běžné lidi, jakou mají pověst ve svém okolí. Do parlamentu prostě musí přijít úplně noví lidé a strany, kteří nikdy ve vysoké politice nefigurovali a nejsou nijak spojení se žádnými zájmovými skupinami či kmotry. To je jediná možná cesta z tohoto marastu.

V poslední době jste jedním z poměrně sledovaných poslanců...

Ano a musím říct bohužel, neboť se jedná o záležitost, která je uměle vytvořená a má cíl mě zdiskreditovat jako veřejnou osobu, a Věci veřejné jako důvěryhodnou stranu.

Co máte na mysli uměle vytvořená? Vždyť jste hlasoval pro vládu?

To máte pravdu, zvedl jsem ruku pro vládu, ale důvod, který mě k tomu vedl, byl velmi jednoduchý. Pokud bych věděl, že občané půjdou k volbám a dostanou do sněmovny úplně nové lidi, plně bych předčasné volby podpořil. Ale vyplýtvat stovky miliónů na volby, které by nic nezměnily, by bylo naprosto zbytečné a nezodpovědné. Samozřejmě, jednorázové vyjádření podpory vládě neznamenalo mou automatickou oddanost vůči ní. Nepodpořím návrhy, které nebudu považovat za správné.

K první části vaší otázky - za uměle vytvořený považuji tento hon, jinak to nemohu nazvat, na mou osobu a Věci veřejné v záležitosti mého údajného vydírání inženýra Vratislava Vařejky nebo braní úplatků od něj. Zajímavé je rovněž, že Policie ČR požádala sněmovnu o mé vydání k trestnímu stíhání po více jak roce a právě v čase hledání každého hlasu pro vládu.

Vy tedy popíráte, že byste podplácel vašeho bývalého asistenta Vařejku?

Jak jsem již několikrát řekl, svého asistenta jsem neokrádal, nevydíral a ani jsem se od něj nenechal uplácet. Všechna jeho tvrzení ostatně popřela při svém vyšetřování i sama policie.

Pana Vařejku jsem poznal v roce 2010 před volbami do obecních zastupitelstev. Abychom zvýšili povědomí veřejnosti o našich kandidátech, rozhodli jsme se, že kandidáti z čela kandidátky našeho města zaplatí osobní propagační kampaň svých tváří a tím zvýší povědomí veřejnosti o těchto kandidátech. Například pan Motičák, který byl v čele kandidátky, tiskl celou řadu reklamních materiálů, plakátů a plachet a umísťoval na své billboardy propagační plakáty našich kandidátů. Bez nároku na jakoukoliv odměnu či finanční náhradu. Takže i já jsem pochopitelně financoval svou kampaň ze svých vlastních prostředků. S panem Vařejkou jsme se dohodli, že uhradím i jeho propagační kampaň s tím, že mi náklady ve výši cca 60 tisíc korun postupně uhradí. Podotýkám, že můj vztah s panem Vařejkou byl, a stále je, zcela oficiální a nikdy se ani náznakem nedostal do osobní roviny. Mým proviněním by snad mohlo být to, že jsem se s panem Vařejkou, pro jeho neschopnost plnění úkolů asistenta, rozešel. I kdybych připustil toto provinění, pak chybné personální rozhodnutí přece není trestným činem!