Nejmenší úspory byly zaznamenány na nájemném, protože sněmovna vyčerpala téměř celý plánovaný rozpočet 63,2 milionů korun. K úsporám nedošlo ani u platů asistentů, které byly vyčerpány beze zbytku ve výši 86 milionů korun.

Státní závěrečný účet postrádá podle předsedy komunistů věrohodnost

„Už několik let, přes upozornění NKÚ i kontrolního výboru sněmovny, předseda vlády nikdy neprojednal na zasedání kabinetu upozornění ministrům, aby závěrečný účet zpracovali se stanovenými standardy,“ řekl pro ParlamentníListy.cz předseda KSČM a člen rozpočtového výboru Vojtěch Filip. Státní závěrečný účet tak podle něj ztrácí na věrohodnosti.

V tradičních demokraciích se podle Filipa projednává státní závěrečný účet déle než rok. „Zpětně se prověřuje, zda to bylo hospodárné a zda nakládání s prostředky bylo účelné,“ dodává. „U nás se prostě konstatuje fakt, že tolik bylo utraceno,“ dodává šéf komunistů..

Na opravě a údržbě budov se příliš šetřit nedá, otázkou jsou regionální kanceláře

Budovy Poslanecké sněmovny – jejich oprava a údržba přišly celkem na 53, 7 milionů korun, údržba středisek v Harrachově a Lipnici nad Sázavou na 2,6 milionů korun, celkem tedy na 56,3 miliony korun.

Individuální ubytování 97 poslanců (řada z nich bydlí v zařízeních sněmovny v Rumunské a Nerudově ulici) stálo v roce 2011 daňové poplatníky 19,6 milionů korun, což znamená zhruba 7procentní úsporu. Regionální kanceláře pak přišly rozpočet na 56 milionů korun.

Pražskému arcibiskupství, v němž sídlí mj. kontrolní výbor sněmovny, vyplatila Poslanecká sněmovna přes 6,5 milionů korun.

Pohoštění stojí víc než knihy a tiskoviny

Poslanecká sněmovna protelefonovala 23,1 milionu korun, což je o dvě procenta méně, než bylo plánováno. Výdaje za květinovou výzdobu a její údržbu v budovách sněmovny činí celkem 1,7 milionu korun. Za pohoštění vydala dolní komora 3,8 milionů korun, což znamená úsporu kolem 11 procent. Sněmovna tak za pohoštění vydala více, než za knihy a tiskoviny, které dolní komoru přišly na tři miliony korun.

Paušální náhrady výdajů poslanců činily v roce 2011 přes 81 milion korun, což znamená úsporu12,7 procenta.

Oprava a údržba celého autoparkusněmovny, včetně mimopražských středisek měla být podle úplně původního rozpočtu na rok 2011 pouze 20 milionů korun, po úpravě však došlo ke zvýšení na 63,7 milionů korun. U této částky ušetřila sněmovna 0,03 procenta.

Cestovní výdaje za poslance celkem přišly státní pokladnu na 18,3 miliony korun. Tuzemské cesty z toho tvoří necelé 2,2 miliony korun. Zde došlo ke značným úsporám – 13,5 procenta.

Na platy poslanců padlo v minulém roce z plánovaných 172,263.000 Kč jen 150,750.300 Kč, což znamená celkovou úsporu 12,5 procenta. Zřejmě sněmovna ušetřila na některých sněmovních a výborových funkcích, protože počet poslanců zůstal beze změn na 200. Poprvé však byly zdaněny poslanecké náhrady, o čemž rozhodla sama sněmovna. Musela tak být v této souvislosti posílena položka na povinné sociální a zdravotní pojištění.

Neplánovaným výdajem se stalo posílení mezd zaměstnanců za protahující se schůze. Tato částka se pohybovala podle kancléře Petra Kynštetra kolem jednoho milionu korun.

Léta zanedbaná počítačová síť se musí řešit nyní

„U sněmovny je to složité,“ komentuje dále pro ParlamentníListy.cz úspornost dolní komory Filip. Jsou tam podle něj sice úspory, ale na druhé straně žádá sněmovna ministerstvo financí o změnu pozice ve věcech, které se staly potřebnými už v minulosti. „A protože se to neřešilo, tak se to stalo akutním a tak deklarovaná úspora 3 procenta nemůže být v roce 2012 dosažena,“ konstatoval.

Jako konkrétní příklad uvedl Vojtěch Filip zanedbanou počítačovou síť. „O té víme, že si na ni stěžují nějen poslanci, ale i novináři,“ konstatoval Filip. „Když se na schůzi všichni společně přihlásíme, tak to opravdu nefunguje. A to je ta zanedbaná záležitost, která dlouho nebyla řešena, takže se do ní muselo začít investovat nyní,“ dodal.

Senát ušetřil celkem 770 tisíc korun

Také Senát musel navýšit své výdaje o necelých 5 milionů korun za povinné odvody pojistného placené zaměstnavatelem. Odchodné senátorů, kteří výkon svého mandátu ukončili v roce 2010, přišlo horní komoru na 4,1 milionů korun. Zato výdaje za platy zaměstnanců horní komory parlamentu se snížily o 9 procent. Senát zároveň také splnil požadovaný počet zdravotně postižených zaměstnanců, což podle některých poslanců dříve nebývalo, i když na to byli senátoři upozorňováni.

Snížení platů senátorů činí zhruba 5 milionů. Marnotratní byli senátoři u nájemného senátorských kanceláří ve svých obvodech. Ty stály o 873 tisíce více, než v roce 2010, celkem tedy 22 milionů korun. Za senátní asistenty bylo vyplaceno 34 milionů, tedy téměř o půl milionu korun více.

Po sečtení všech zvýšených a snížených nákladů vyplývá, že senátoři uspořili státní kase 770 tisíc korun.