Interview amerického moderátora Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyvolalo v západním světě silné a mnohdy velmi kritické reakce. Carlson, který nyní provozuje vlastní kanál na síti X, byl prvním západním novinářem, kterého Putin po invazi na Ukrajinu přijal a bavil se s ním.
Celý rozhovor trvá přes dvě hodiny a jeho obsah podle některých stojí za zamyšlení, jiní zas uvádí, že nemá smysl ruského vládce poslouchat, protože jeho slova nemají žádnou váhu. Mezi prohlášeními, která ve veřejném prostoru silně rezonovala, byla Putinova odpověď na Carlsonovu otázku, zda si dovede představit situaci, za které by poslal svou armádu do Polska.
Putin odvětil, že by tak učinil v jednom jediném případě. „Pokud by Polsko zaútočilo na Rusko. Jinak nemáme v Polsku, v Litvě ani jinde žádné zájmy. Tak proč bychom to dělali?“ ptal se.
Lze, nebo nelze těmto slovům Vladimira Putina věřit? ParlamentníListy.cz se zeptaly českých politiků. Odpovědi jsou různé a v některých případech i nečekané.
„Nelze. I když se domnívám, že to není pravděpodobné, nepodceňoval bych ho,“ uvedl místopředseda Sněmovny a šéf stínové vlády hnutí ANO Karel Havlíček.
Podobně to vidí i poslanec ODS Karel Krejza. „Ani náhodou. Pokud tomu uvěříme a přestaneme budovat silnou armádu, můžou si autoři rozhovoru mnout ruce radostí,“ sdělil redakci.
„Velmoci uvažují jinak než malé země bez ohledu na ty, kdo jsou formálně v jejich čele. Putin léta válku s Ukrajinou oddaloval navzdory ruským jestřábům, kteří západu nevěřili. Rusko nepotřebuje napadat Polsko ani jiné země, pokud je k tomu nebude nutit strategická potřeba. Rusko od devadesátých let toužilo po úzké spolupráci a partnerství se západem včetně vstupu do NATO - ukázalo se, že západ o rovnoprávné partnerství zájem nemá a když Putin začal likvidovat oligarchy a další, kteří v tandemu se západními firmami rozkrádali zemi, a začal posilovat ekonomickou i vojenskou suverenitu Ruska, stal se nepřítelem. Jako každý, kdo se kdy postaví hlavně USA a jejich zájmům. Platí premisa, že pokud budeme chtít být korektními partnery Ruska, tak Rusko bude také korektní partner, jak ukazuje většina ruských sousedů a partnerů - přičemž Rusko těch spřátelených má dnes po celém světě víc než satelity USA - viz fronta stojící před branami rusko-čínského uskupení BRICS,“ míní šéf SPD Tomio Okamura.
Podle senátora za ODS Raduana Nwelatiho se Putinovi věřit patrně dá, ovšem tato důvěra je časově ohraničená. „Po jeho zkušenostech s napadením Ukrajiny, které se vyvíjelo a vyvíjí jinak, než on předpokládal, tak se mu to asi v tuto chvíli i dá věřit. Otázkou je, jak dlouho to bude trvat, než tento nynější nezájem o napadení Polska, Lotyšská a dalších zemí NATO přehodnotí a změní,“ upozorňuje senátor.
„Hitler také sliboval, že po obsazení Sudet nemá žádných dalších územních nároků a rok později Polsko napadl. Lhaní je základní výbavou podobných diktatur a jejich pomocníků. Bude-li si Putin myslet, že může uspět, tak to prostě zkusí,“ obává se pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka