Komunistický režim vlastenectví zprofanoval a 20 let je na obnovení příliš málo, tvrdí Kateřina Klasnová

"Tak je třeba přiznat, že Češi opravdu nejsou zrovna příliš velcí vlastenci", říká Kateřina Klasnová, předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných. Je to něco docela jiného, než například Amerika nebo Švýcarsko, kde z každého domu vlaje státní vlajka. Pro mne to ale není vyprázdněný pojem. Myslím, že by člověk měl být hrdý na svou vlastní zemi. Mám ale bohužel pocit, že čtyřicet let komunistického režimu ten pocit velmi silně vyvrátil. Nejspíš proto, že se to zprofanovalo.

Na námitku redakce, že od převratu uplynuly už 23 roky, se Kateřina Klasnová usmála. „Víte, to je asi podobné, jako když Mojžíš vedl Židy do Země zaslíbení, chodil s nimi po poušti, než vymřely dvě generace, které pamatovaly minulost. Myslím, že i v České republice se podaří nastavit demokratické principy. Těch 20 let asi bude přece jen příliš málo," řekla.

Vlastenectví je pro skauta Petra Gazdíka důležitým i dědičným pojmem

"Mně pojem vlastenectví říká velmi mnoho. Snažím se ho předávat skautům, dětem a svým vlastním dětem. Měla by to být hrdost na svou zemi, nejen když vyhrají hokejisté či fotbalisté. Měla by to být hrdost na to, že se máme lépe, než 95 procent lidstva, i když má naše země mnoho svých problémů., v poslední době zejména v politické sféře. Žijeme ve svobodě, žijeme v demokratické zemi, nemusíme se bát svobodně cestovat a nežijeme pod žádným diktátorem. Měli bychom být hrdí na to, že naši lidé jsou pracovití, že hodně umí, že máme svou historii. Měli bychom být hrdí na své přátele a lidi kolem, kteří mají dobrou vůli," řekl předseda poslaneckého klubu STAN -TOP 09 Gazdík ParlamentnímListům.cz.

Připustil pak, že na nedostatku pocitu vlastenectví mají i politici svůj vlastní podíl. "Samozřejmě má na tom podíl i konzumní styl života, který upřednostňuje věci, které jsou primitivnější. I v jiných zemích převládá konzumní styl, ale my jsme do něj vletěli takříkajíc po hlavě. Šli jsme z extrému do extrému. Například v Americe to mělo přece jen kontinuálnější vývoj," uzavřel svoji reakci Gazdík.

Ztratíme-li tradici, ztratíme svou historii a zopákneme si komunistickou éru, věří senátor Přemysl Sobotka

"Dostali jsme se do fáze, kdy jsme pozapomněli, že jsme občané České republiky a vzpomeneme si na to jen v momentě, kdy vyhrajeme hokej nebo fotbal, popřípadě nějaký jiný sport,“ říká senátor a kandidát na úřad prezidenta Přemysl Sobotka (ODS). „Myslím si, že je to strašně špatně a měli bychom navázat na tu tradici, ať už by to bylo na České království, nebo na Československo,“ dodává. Jak říká, jestli dopustíme, aby se nám toto ztratilo, tak ztratíme svoji historii a zopákneme si komunistickou éru a budeme opět ohýbat své hřbety. „Já už to ale nebudu,“ dodává s úsměvem.

Lidé jsou rádi, že máme svou republiku, máme ale prý dva svátky české státnosti po sobě, což nedělá dobrotu, míní komunistický poslanec Jiří Dolejš

„Nemyslím si, že by v našich lidech nebylo „kouska“ vlastenectví,“ říká komunistický poslanec Jiří Dolejš. Je spíše přesvědčen, že pod tlakem běžných životních problémů spíše zanevřeli na rituály a ritualizované oslavy. Je tu ještě jiný problém,“ dodává. Jak připomněl, máme kromě 28. října, také svátek svatého Václava, který je o měsíc dříve, a je také symbolem české státnosti. Tato starobylá tradice tak podle poslance zastiňuje do jisté míry svátek státní.

Menší spontánnost oslav státního svátku nevnímá Jiří Dolejš nijak negativně. Je to dané klidnější národní povahou, národní mentalitou. „Myslím ale, že jsou lidé rádi, že tu naši republiku máme,“ dodává poslanec.

Nedostatek vlastenectví neohrožuje jen identitu státu, ale každého z nás, tvrdí Jiří Čunek

„Myslím, že ty nešvary, které nás tu úplně zaplavily, způsobily, že se lidé daleko více orientují sami na sebe, nešvarem se stal i určitý egoismus,“ říká senátor za KDU-ČSL Jiří Čunek. Osobně to prý vnímá jako strašný nedostatek, protože to podle něj ohrožuje identitu nejen tohoto státu, ale i každého z nás. „Jsem také přesvědčen, že náprava není v rukou jen každého z nás, ale i státu, který by měl a mohl učinit kroky, které by lidi alespoň částečně vedly k tomu, aby lidé mysleli na vlast,“ je přesvědčen senátor.

Jak říká, s tím souvisí také jeho návrh zákona, který má připravený. „Jde o několikaměsíční vojenskou prezenční službu, proto, aby mladý člověk věděl, že po dobu několik měsíců dělá něco pro svůj stát, pro svou zem,“ dodal senátor. Mladý člověk by se prý tak naučil nejen zacházet se zbraní, ale také mnoha praktickým užitečným věcem, které by se mu mohly hodit také v běžném životě. „Uklízet, něco opravit, ale také poslouchat, což je pro život velmi důležité,“ usmál se Jiří Čunek.