Ministr obrany Martin Stropnický prohlásil, že Česká republika nechce, na rozdíl třeba od Polska, na svém území v souvislosti s plány NATO na posílení bezpečnosti v členských státech jednotky NATO. Od premiéra a poslanců sklidil vlnu kritiky. Co si o tom myslíte?

Já se musím pana ministra trochu zastat. Když se mluvilo o umístění radaru v České republice, i když to byl radar americký, byl to radar spojence, který je součástí NATO, tak hodně hlasů z různých politických stran hovořilo, že to nejde proto, že naši lidé jsou frustrováni ještě z okupace 1968. Tehdy se tento argument proti radaru používal zcela běžně.

Takže když to ministr obrany řekl, určitě to nemyslel zle, musím se ho zastat. Pokud jde o umístění nějakých vojsk NATO, Česká republika se už při vstupu do Severoatlantické aliance zavázala, že v případě nutnosti, nějakého válečného konfliktu, který by vyžadoval nějaké základny na našem území, poskytne vojskům NATO podporu jako hostitelský národ, zejména letectvu, proto se také připravovaly letecké základny jako možné základny pro letectvo NATO. A Aliance na ně přispívala i finančními prostředky. Takže účast vojsk NATO v České republice možná je. A my spojenecké závazky určitě plnit budeme.

Nepřekvapilo vás, že se do ministra obrany za ANO pustil i premiér Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD, strany, která se v minulosti ostře postavila proti americkému radaru a s tím související přítomností amerických vojáků v České republice?

Ono to tak úplně pravda není, že ČSSD byla proti radaru. Možné umístění radaru v České republice začala řešit sociální demokracie. Myslím si, že to pak došlo až do fáze, kdy byl premiérem Jiří Paroubek a ten s tím ze začátku také souhlasil.

Sociální demokraté, když byli u vlády, o tom začali jednat, ale v opozici otočili a snažili se, včetně Jiřího Paroubka, radar využít proti pravicové vládě, protože velká část veřejnosti se postavila proti radaru. Například tehdejší místopředseda strany a současný ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek vystupoval na demonstracích Ne základnám s plamennými projevy. A ve vnitrostranické anketě se proti umístění radaru v Česku vyslovilo přes 98 procent členů ČSSD.

Veřejné mínění v tom hrálo velkou roli. Pak to definitivně zrušil americký prezident Obama po svém nástupu do funkce.