Podle Novotného bude stát muset dluh, který vznikl v souvislosti s rekonstrukcí KCP na přelomu tisíciletí, stejně zaplatit. "Stát je ručitelem peněz, které si KCP půjčilo na rekonstrukci kvůli zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky," řekl ČTK Novotný.

Dluh 1,85 miliardy korun musí centrum zaplatit do dubna příštího roku. Magistrát proto začal již na jaře jednat s vládou. Ta začala v červnu problém řešit, projednávání ale přerušila. Poté premiér Nečas i se svým kabinetem rezignoval.

"Pokud se do dubna problém nevyřeší, je možné, že Praha o KCP přijde, protože KCP nebude mít na splácení dluhu a stát, aby jej zaplatil, pošle KCP do konkurzu," popsal Novotný. Likvidátor by pak majetek KCP rozprodal. "Z provozu KCP jde velká částka i do státního rozpočtu, takže je zájmem státu, aby dál fungovalo. Navíc v celé republice neexistuje místo, kde by mohly být pořádány velké kongresy," řekl Novotný. Do státního rozpočtu podle něj KCP přinese zhruba 400 milionů korun ročně.

Investice do KCP mezi lety 2014 až 2017 má být až 750 milionů korun

Praha chce, aby bylo navýšeno základní jmění a Ministerstvo financí získalo podíl 70 procent. V následujících čtyřech letech by Praha svůj podíl opět navýšila tím, že by investovala do modernizace budovy. Investice mezi lety 2014 až 2017 má být až 750 milionů korun. Následně by se poměr vlastnictví ustálil na 55 procentech vlastněných státem, zbylých 45 procent by drželo město.

Právě v souvislosti s rekonstrukcí se dostalo KCP do problémů. Vláda tehdy slíbila proplatit opravy, dosud ale dluh z rekonstrukce splácí centrum samo. Ze svého tak zatím zaplatilo 2,5 miliardy korun. KCP má navíc takzvaný vnitřní dluh, na investice do budovy u stanice metra C Vyšehrad by potřebovalo 500 až 700 milionů korun. Kvůli splácení dluhu ale investice do obnovy vybavení KCP nepřichází v úvahu a v souvislosti s tím centrum přichází ročně o pořadatelství desítek kongresů.

KCP loni dosáhlo zisku 61,1 milionu korun, v roce 2011 hospodařilo s účetní ztrátou 97,3 milionu korun.