Kabinet Jiřího Rusnoka považuje za "vládu odborníků" jen patnáct procent Čechů. Sedmatřicet procent národa si naopak myslí, že jde o vládu přátel Miloše Zemana. Téměř čtvrtina Čechů (23 procent) by vládu označilo za překlenovací a osmnáct procent by jí přisoudilo přívlastek úřednická. Sedm procent ji pak vnímá jako vládu Strany práv občanů - zemanovci. Největší podpoře se Rusnokův tým těší u penzistů.

Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který zpracovala agentura STEM/MARK speciálně pro pořad Otázky Václava Moravce. Stalo se tak jen těsně před hlasováním o důvěře Rusnokova kabinetu; pro ni si jde vláda do Poslanecké sněmovny ve středu 7. srpna.

Celý průzkum ZDE

Realita je zploštělá jen do dvou, tří otázek

„V takových průzkumech ale obvykle dotazy zjednodušují realitu - zploští realitu do jedné, dvou, maximálně tří otázek, a v zásadě se zdá, že zábavná funkce podobných průzkumů učiněných speciálně pro média je důležitější, než že by měly mít nějakou sociologickou poznávací funkci,“ upozornil ParlamentníListy.cz v souvislosti s čísly od STEM/MARK sociolog Jan Herzmann.

Celý průzkum agentury STEM/MARK ZDE.

„Není tady na místě proto otázka, jestli se tomu dá věřit. Taková ta 'zábavná funkce' totiž není problém jen tohoto průzkumu od STEM/MARKu, je to záležitost všech zjednodušených, rychle provedených průzkumů. Sice, na rozdíl od internetových anket, jsou čísla reprezentativnější, ale i tak mají omezenou vypovídací schopnost z hlediska toho, co se vlastně v rámci tak krátkého dotazování dá zjistit,“ vysvětlil dále Herzmann.

Upozornil, že nějaký hlubší záměr ve směru ovlivnění mínění lidí v tom ovšem hledat nelze.

Zatraktivní to vysílání a hosté mají na co odpovídat

„U nás totiž řada médií čeká na to, až co agentury zveřejní samy od sebe. Ovšem Česká televize je v tomto směru vzácnou, pozitivní výjimkou, neboť si průzkumy objednává z vlastní iniciativy a je připravená i za ně platit. V zahraničí je ale postup nechat si vypracovat průzkum na objednávku běžnější než u nás,“ řekl dále.

Cílem pak podle Herzmanna není vyzdvihnout nějakou významnou událost, je to prý něco docela jiného. „Cílem je především zatraktivnit vysílání, nikoliv dojít k nějakému hlubokému poznání. Je to proto, že veřejnost má o výsledky průzkumů, tedy o své vlastní názory, poměrně velký zájem, i když na druhou stranu je k samotným výsledkům průzkumů hodně skeptická. Přesto se o ně zajímá a diskutuje o nich, a proto to podporuje sledovanost pořadů, kde se takové výsledky prezentují,“ uvedl sociolog.

Upozornil i na další věc. „Kromě toho to samozřejmě umožňuje moderátorovi pracovat s konkrétním empirickým materiálem a zeptat se lidí, které má ve studiu, co říkají výsledkům. A oni jsou pak postaveni před poměrně jednoduchou a srozumitelnou situaci, která zdaleka nevysvětluje realitu jako celek, ale musí se s tím nějakým způsobem vyrovnat. To je ovšem velmi lákavé pro způsob moderace tohoto typu pořadu,“ doplnil k tomu.

Na mínění lidí tady konkrétně nezáleží...

Nemůže ale celá akce mít nakonec výsledek opačný, tedy že se lidé přikloní k opačnému názoru než k tomu, který je médii převážně upřednostňován?

„Zdá se, že se to zatím nenaplňuje. Podívejme se třeba na prezidentskou volbu, kde poměrně výrazně média kritizovala způsob vedení volební kampaně nynější hlavy státu Miloše Zemana, ještě jako uchazeče, a přitom se jim nepodařilo nějakým výrazným způsobem ovlivnit veřejnost v jeho neprospěch. Takže bych nepřeceňoval, že by mediální svět měl mít nějaký velký dramatický dopad na krátkodobé postoje veřejnosti. Jenže v tomto konkrétním ohledu je to ještě o to složitější, že na veřejnosti, na jejím postoji, na jejím mínění, to závisí hodně málo. To, o co se bude ve středu hrát, je totiž silová pozice uvnitř Parlamentu, nikoliv veřejné mínění,“ dodal Herzmann.

Sociolog zabývající se zkoumáním mediality Jiří Bystřický se pak nad čísly ze STEM/MARKu nejprve pousmál.

Je neslušné a nehorázné s takovými čísly operovat

"Nejsem schopen poskládat dohromady cokoliv, z čeho by se tyto údaje daly získat. Já bych se spíše ptal, z jakých vzorků STEM/MARK citoval. Je totiž divné dělat průzkum v létě, když třeba v Praze půlka populace není, a oni přitom dosáhnou takových čísel? Jsou tady jen lidé, co nemohou odjet nebo jsou vázáni třeba na lékaře, ale už tu nejsou studenti a ani další vzorek obyvatel," udeřil Bystřický.

"K takovému průzkumu musíte mít určitá kritéria – věkové skupiny, profesní skupiny - a v době dovolených mi přijde skoro neslušné a nehorázné s takovými čísly operovat. Vzorky tak v podstatě nemůžete legitimně naplnit. Kde se vám sejde třeba vzorek věk mezi osmnácti a šestadvaceti lety? Kde se vám sejdou v tomto horku senioři?" otázal se.

Souhlasí tak prý s tím, že čísla od agentury nyní plní především zábavnou funkci. „Pak kolega Herzmann má úplnou pravdu. Mně to přijde na úrovni anekdotické informace, hodící se sice do fóra, ale nemá to vypovídající hodnotu žádnou,“ dodal Bystřický.

Dodejme, že z čísel STEM/MARKu ještě vyplývá, že si lidé převážně myslí, že by vláda zatím neměla dělat personální změny; s tím, že bude vláda provádět změny ve státních podnicích i bez důvěry Poslanecké sněmovny, souhlasí totiž 39 procent lidí, ale proti tomu se vyslovuje 59 procent. Průzkum se přitom prý uskutečnil už po odvolání Petra Žaludy z čela Českých drah, ale ještě před odvoláním Jana Buriana z čela Národního divadla a jeho následným opětovným uvedením do funkce, tedy probíhal od 30. do 31. července, a to na vzorku 806 respondentů.