„Někdy vidíme strašidla i tam, kde nejsou a tím se nechci zastávat komunistů. Jestli se dostávají do obliby, nezáleží to na komunistech ale na těch ostatních lidech. Jestli jim dají hlasy, tak je to jejich věc,“ vysvětluje spisovatel Milan Syruček. Nedávno vydal knihu Na ostří pera, kde velmi populární formou popisuje zajímavé události svého dlouholetého života. A když říká, že nesmíme na Rusko nahlížet z našeho pohledu strachu, ale pragmaticky, má to zažito.

Neměřme vlastním metrem

„Druhá stránka věci je, že máma strašáka komunismu, který existoval od roku 1917 do roku 1989. Znám současné Rusko a vím, co tam z toho jejich komunismu zbylo. Vždyť Vladimir Putin i Dmitrij Medveděv jsou nejbohatšími lidmi Ruska. Myslíte si, že by chtěli návrat komunismu, aby museli vrátit majetek státu?  Myslím, že ta otázka je často falešná. Vycházíme z iluzí, které známe, ale ne z reality, v níž žijeme,“ podotýká.

Politika a společnost JINÝMA OČIMA

K lepšímu dává i pomýlené představy o tom, že jen západní společnost je nositelem těch pravých morálních hodnot. „Neměli bychom měřit míru svobody a demokracie jen naším metrem. V politice neexistuje jen jeden metr, ale je jich více podle toho, jaké morální hodnoty ta která společnost vyznává.  Zažil jsem v životě mnohé. Zažil jsem Mírové sbory z USA, studenty dobrovolníky, kteří za prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho jezdili po světě hlásat ideje americké svobody, demokracie a morálky. Zažil jsem je v Africe, kde místním dívkám, jejichž největším výrazem mateřství jsou odhalená ňadra, nabízeli podprsenky, protože je to u nás morální kritérium počestnosti ženy. U nich byla odhalená ňadra kritériem jejich vztahu k mateřství,“ vysvětluje poznatek z Afriky jako příklad.

Pragmatismus k Rusku

„Nic nezveličuji to, ale uvádím to jako zářný příklad, že každý vyznává jiné hodnoty. Proč máte jednu nebo čtyři ženy? Kolikrát jsem se s tou otázkou setkal a kolikrát mi to bylo vysvětlováno. My musíme vycházet i z této podstaty. Když posuzujeme současné Rusko z hlediska vztahu k předchozímu režimu a komunismu, musíme vycházet z ruských představ. A ne z těch evropských či českých, jaké bychom chtěli mít Rusko. Protože Rusko bude vždy takové, jaké je chtějí mít Rusové,“ říká.

Podle něj je proto určitý pragmatický přístup prezidenta Václava Klause i horkého kandidáta na prezidenta Miloše Zemana k Rusku pochopitelný. „Ne, že bych s nimi ve všech bodech souhlasil, ale pragmatický způsob přístupu k Rusku je správný, protože respektuje realitu té země. Dnes se velmi diskutuje o dívčí skupině Pussy Riot. Představte si, že by v Katedrále svatého Víta vystoupila skupina, co by přerušila bohoslužbu, a zpívala nějakou píseň proti Klausovi. Naše katolické publikum by to asi neuvítalo. Proto šestadevadesát procent Rusů tu skupinu odsuzuje. Je to třeba respektovat, z druhé strany však nemohu souhlasit s tím, aby za tento projev mladické rebelie, byla děvčata posazena do vězení. Měla by dostat veřejné práce či blokovou pokutu, ale to je vše. Má svoboda nicméně končí tam, kde začíná svoboda druhého,“ pokračuje ve vysvětlování.

Na ostří pera a o porozumění

V nové knize Na ostří pera má třeba Milan Syruček kapitoly Pařížský květen 68, Dubček je samorost, Slušovická výjimečnost. Ze všeho, o čem nemohl mluvit či psát, se vyzpovídal právě v této knize. Takřka po celý život se jako novinář věnoval zahraniční politice a napsal o ní nespočet knih, jako třeba Svět mezi čtyřma očima o schůzkách mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem či Dědictví generála o Charlesi de Gaullovi.

Nakonec ke svému vidění světa říká: „Jak respektujeme principy, na nichž je postavena společnost USA, ale u nás je nezavádíme, tak by to mělo být i s Ruskem. Proč děláme dělicí čáru jen u Ruska? Každá společnost žije svým životem. Měli jsme zde, pravda, 350 000 Sovětů se zbraněmi v ruce. Sám jsem proti nim vydával ilegální noviny. Přesto říkám, že nemohu posuzovat současnost, když se měřím metrem desítky let starým. Od té doby se jak Rusko, tak i Česko někam posunuly a je třeba to respektovat.“ Nejdůležitější je, jak sám říká, porozumění.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.