Zástupce Spolku českých právníků Všehrd, který přednášku pořádal, v úvodu konstatoval, že když si během dne do vyhledávače zadal slovo krize, bylo nalezeno přes 23 milionů odkazů, což podle něho naznačuje, jak to se současnou situací vypadá.

Hned poté, co se slova ujal Miroslav Singer, mínění značně poopravil. „Počkejte ještě, nikam nechoďte,“ zarazil guvernér pořadatele, který chtěl z katedry odejít a dotázal se ho, v jakém jazyce slovo krize vyhledával. Prý v češtině. „A vidíte, kdybyste pro vyhledávání zvolil třeba čínštinu, anebo i španělštinu, protože tou se nemluví zdaleka jen ve Španělsku, výsledek by byl razantně nižší,“ uvedl šéf centrální banky s tím, že mnoha významných zemí světa se krize vůbec netýká.

Víra v eurozónu byla jen iluzí

„Budu chvíli mluvit a pak dáme určitě prostor k vašim dotazům. Nicméně pokud budete mít nějaký postřeh v průběhu mé přednášky, klidně se ptejte. Učil jsem nějakou dobu americké fotbalisty, takže mě teď jen tak něco nepřekvapí a nevyvede z míry, klidně mi do toho skákejte,“ zavtipkoval v úvodu.

Řeč se nejprve točila především kolem eurozóny a její krize. Evropská měnová unie v prvních letech svého fungování podle Singera podněcovala růst obchodu a země jižního křídla díky členství v ní rychle rostly. „Prvních deset let eurozóny vytvářelo dojem, že všechno půjde hladce,“ shrnul.

Avšak víra, že členství v eurozóně povede k větší disciplíně hospodářských politik se posléze ukázala být pouhou iluzí.

Guvernér ČNB poukázal i na hlediska, které v souvislosti s krizí eura často zmiňuje i prezident Václav Klaus. „Jádrem problému je zkrátka to, že eurozóna není dostatečně homogenní oblastí,“ poukazoval Miroslav Singer.