Často slyšíme různé černé scénáře, které před nástupem levice silně varují. Skutečně by taková vláda dokázala zcela překopat směřování naší země?

„Taková otázka je samozřejmě na místě a každý asi kromě voličů komunistů, má hned sklony mluvit o tom, co se všechno změní. Na druhou stranu, když se podíváme do historie na výsledky voleb, troufla bych si říct, že za posledních dvacet let se vlastně nezdá, že by vítězství levice nebo pravice vždycky vedlo k nějakým drastickým změnám ve smyslu nějakého směřování země, odlivu kapitálů či něčeho podobného,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Šichtařová.

Český systém silnou vládu neumožní

Důvod je podle ní prostý. „Ono by to asi k tomu všemu vedlo, pokud bychom měli třeba většinový systém voleb do Poslanecké sněmovny, protože to by pak vygenerovalo vládu, která by byla hodně silná, a kdyby to byla levicová vláda, měla by třeba sílu prudce zvýšit daně, zvýšit sociální dávky a tím zadlužení země a byl by to průšvih,“ uvádí ekonomka.

„Ale vzhledem k tomu, že i ta vláda, která se na první pohled na počátku volebního období jeví jako silná, nakonec to dost často vyústí ze silné koalice v rozpad, předčasné volby a přeběhlíky,“ mírní černé scénáře ekonomka.

Český volební systém je totiž postaven tak, že neumí vygenerovat silnou vládu a tím pádem většinou vláda nemá ani sílu na to, aby uskutečnila takové změny, jaké by lidé chtěli v duchu s představou vítězství ať už levice, nebo pravice.

Levice by se dál „vrtala“ v důchodové reformě

„Z toho vyvozuji, že ta změna by nebyla nijak dramatická. Ale pochopitelně by asi došlo k několika věcem, které by nebyly úplně optimální. Pravděpodobně by byla zastavena penzijní reforma, což může být kuriózní, že to říkám zrovna já, protože nejsem moc příznivcem této penzijní reformy. Ale ještě menším jsem příznivcem neustálých oprav,“ vysvětluje ParlamentnímListům.cz Markéta Šichtařová.

Teď už podle jejích slov lidé mají možnost, i když informací je k tomu málo, se svobodně rozhodnout, jak se zachovají. „Nikdo je nenutí vstupovat do toho systému povinně a asi úplně to nejhorší, co by se dalo dělat je, aby se v tom znovu vrtalo. To by produkovalo další nestabilitu,“ upozorňuje.

„Při nástupu vlády levice by se asi také dalo čekat zavedení milionářské daně, ale co si budeme povídat, všechny tyto věci jsou většinou jen populismem na efekt, na oko pro voliče a nemají zas až takový vliv na skutečné milionáře. Protože ti skuteční milionáři mají majetek přepsaný na babičky, dědečky, na Bahamy a podobně, takže to stejně nakonec nepostihne ty lidi, které to postihnout má a tím pádem je efekt takového opatření pro rozpočet a směřování ekonomiky nula, nula nic,“ varuje před tvrdým zdaněním bohatých.

Že chce levice euro? Klid, nás v eurozóně nechtějí…

Ač je Šichtařová přesvědčena, že by nebylo sice ideální, kdyby nám vládli komunisté, třeba z titulu, že bychom určitě nemohli čekat žádná prorůstová opatření, není to prý ani situace, abychom si z toho začali věšet. „Mám pocit, že by to dopadlo stejně, jako v podstatě každé poslední volby. Tedy nemastným, neslaným výsledkem, který by se na první pohled mohl zdát jako velmi silný,“ doplňuje.

Levicové strany, a především ČSSD jsou však známé svou silnou náklonností k Evropské unii a euro. Nehrozilo by, že nás levicová vláda zatáhne do eura? „To bych trošku označila za další mýtus, který s tím je spojen. Ona by se asi ČSSD snažila nás do eurozóny napěchovat, ale i když se o to ČSSD snaží, ještě neznamená, že se jí to podaří, protože on o nás na druhé straně v eurozóně nebude stát,“ míní ekonomka.

EU má jiné starosti, než vyhodnocovat naše kritéria

„Eurozóna je teď už dost nešťastná z toho, že si do svých řad pustila Řeky, Španěle, Italy, Portugalce či Iry a když by teď ještě měla přijmout bankrotující Maďary, Poláky a Čechy, tak už by to mohla rovnou zabalit a rozložit se zase na původní měny,“ říká serveru ParlamentníchListů.cz.

Podle Markéty Šichtařové sice euro chtít můžeme, ale tím ještě není řečeno, že nám bude dovoleno ho přijmout.

„Ten proces integrace je většinou chybně interpretován tak, jakože my přijímáme euro. My ho ale nepřijímáme, ve skutečnosti je to tak, že je nám dán souhlas nebo nesouhlas se zavedením eura. Protože bychom museli splnit nějaká kritéria, která jsou velmi přísně vyhodnocována a můžeme si být naprosto jistí, že teď má Evropská unie či eurozóna starosti s něčím úplně jiným, než vyhodnocovat naše přístupová kritéria. Navíc my ani nemáme na to, abychom ta kritéria splnili, i kdybychom se sakra snažili, tak v oblasti veřejných financí jsme ve stavu, kdy nemáme šanci je splnit,“ analyzuje.

„Proto bych se toho zase tolik nebála a veškerá ta snaha čtyři roky dělat něco, abychom přijali euro, by mohla maximálně tak vyústit do zlepšení veřejných financí, což by vůbec nebylo na škodu a po dalších čtyřech letech by se to pravděpodobně zase obrátilo,“ dodává v komentáři pro ParlamentníListy.cz ekonomka Markéta Šichtařová.