Pan Josef z jihu Moravy byl zdravý zhruba do svých 30 let. Anebo – spíše se tak vnímal, poněvadž si některé potíže a signály možného onemocnění nepřipouštěl. Když mu však začaly vadit i ve výkonu jeho práce a v běžném životě, navštívil lékaře. Ten po celé řadě vyšetření vyslovil smutnou diagnózu – roztroušená skleróza. A jelikož se potíže nezmírňovaly, ale naopak stupňovaly, nakonec skončil v invalidním důchodu a stal se zároveň i držitelem průkazky ZTP. Aby toho nebylo málo, po čtyřech letech od stanovení diagnózy ho ještě postihla mozková mrtvice. Zdálo by se tedy, že na jednoho člověka už je to snad dostatečný příděl neštěstí – ale ouha. Před nedávnem panu Josefovi oznámily úřady, že mu bude odebrána průkazka ZTP/P (kterou dostal po prodělané mozkové příhodě), která mu v jeho stavu přece jen něco ulehčuje.
Bohužel, tento případ není zdaleka ojedinělý, jen se mění jména či místa, kde k nim dochází. Proč? Znamená to, že Česko prochází nějakým pásmem umožňující zázračné uzdravování nemocných?
„Samozřejmě že nikoli. V těchto dnech by měla vyjít ročenka, která odhalí, kolika lidem v Česku byl v roce 2012 rozhodnutím úřadů odebrán invalidní důchod či odejmuty průkazky ZTP. Dá se očekávat, že to budou tisíce, poněvadž se v tom odrazí drakonická opatření zavedená exministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Jen se tím s největší pravděpodobností až jistotou potvrdí již nastoupený trend, který ukázal již v roce 2011, že úřady takto radikálně změnily život zhruba 5000 nemocným lidem,“ řekl ParlamentnímListům.cz Václav Krása, šéf Národní rady zdravotně postižených.
Co kdyby někomu narostla zase amputovaná noha nebo ruka, rýpl si Václav Krása
Jak vysvětil, v minulých letech to fungovalo u nás tak, že průkazky ZTP byly udělovány přitom v určitém věku natrvalo, poněvadž se již nedala očekávat změna zdravotního stavu k lepšímu. V jiných případech se posuzoval zdravotní stav dotyčného po deseti letech. „V poslední době, zejména poté, co vešla v platnost sKarta, mělo k posuzování zdravotního stavu těch lidí docházet po čtyřech letech, někdy dokonce i po roce. Výsledkem byla řada křivd, ke kterým docházelo. I proto jsem těm, kteří se na mě či Národní radu zdravotně postižených v zoufalství obraceli, doporučoval, aby si to nenechávali líbit a bránili se tak, jak jim to úřední postup dovoluje – i u soudu. Musím prozradit, že řada těch lidí uspěla. Pokud se s plánovaným zrušením sKaret zase vše nevrátí do nějaké přijatelnější roviny, doporučuji se skutečně nebát a jít do toho. V naší poradně jsme schopni opravdu maximálně poradit, jak na to,“ uvedl Václav Krása. Ten před časem ukázal na to, že v posledních letech museli obhajovat svoji potřebnost a invaliditu často i lidé bez končetin. „Zřejmě někdo čekal, že jim v průběhu několika málo let dorostou,“ podotkl Krása. Ale zpět k tomu, jak se bránit, pokud má postižený či nemocný člověk pocit křivdy ze špatného rozhodnutí úředníků.
Tohoto faktu si přitom již před několika měsíci povšiml i předseda Věcí veřejných Vít Bárta. "Dítěti se ztrátou obou horních končetin byl odebrán průkaz ZTP/P. Stejně tak dítěti s deseticentimetrovým pahýlem jedné nohy, v mnoha dalších případech osobám s amputovanými končetinami. Běžně je odebírán osobám připoutaným na lůžko. Ministerstvo práce a sociálních věcí se chová takto asociálně. I samotní výkonní úředníci MPSV v primárním kontaktu s žadateli na tento nesmyslný stav poukazují," uvedl tehdy ve svém komentáři s apelem, že je nutné tuto situaci řešit. Zatím však - i když naděje svítá - je vše při starém.
Přitom již v únoru navrhovaly Věci veřejné rozšířit okruh držitelů průkazů ZTP a TP. Ve svém návrhu více zohledňovali i ty, kteří potřebují speciální pomůcky nebo příspěvky na mobilitu. Změnit se totiž podle nich měla také samotná definice toho, co je zdravotní postižení. Výsledek však zatím nepřišel.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová