Sociální demokraté poslali do boje o Hrad Jiřího Dienstbiera, občanští demokraté Přemysla Sobotku a TOP 09 delegovala Karla Schwarzenberga.

„Považuji to za podpásovou kampaň ze strany některého z kandidátů, je to dezinformace,“ řekla ParlamentnímListům.cz lidovecká  kandidátka na prezidenta Zuzana Roithová o tvrzení v médiích, že polovina podpisů na petičních arších je neplatná.

Ministerstvo vnitra zveřejní verdikt až 23. listopadu

Ministerstvo vnitra paniku o takovém množství neplatných podpisů mírní. Podle mluvčího Vladimíra Řepky jsou tyto informace šířené agenturou Mediafax pouhou spekulací, protože údaje o tom, u kterého kandidáta se bude kontrolovat i druhý náhodně vybraný vzorek občanů podepsaných na petici, měl úřad až v pondělí odpoledne. „Průběžné výsledky kontroly ale zveřejňovat nebudeme, jedná se o správní řízení. Nejpozději 23. listopadu zveřejníme oznámení o registraci nebo odmítnutí kandidatury,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Řepka, kdy se občané dozví, z jaké nabídky si budou moci budoucí hlavu státu vybírat.

V klidu mohou být jen favorité se sto tisíci podpisy – Jan Fischer a Miloš Zeman

Nejistota tedy potrvá ještě deset dní. Téměř nikdo z nestranických uchazečů, kteří museli povinně sehnat nejméně padesát tisíc podpisů, si nemůže být jist, že bude mít potřebný počet platných podpisů a bude se moci volby zúčastnit. Šanci by měli jen favorité, kterým se podařilo sebrat dvojnásobek, přes sto tisíc podpis, jako Janu Fischerovi a  Miloši Zemanovi, případně Vladimír Franz, který jich získal osmdesát tisíc. Ale většina uchazečů nasbírala jen něco přes povinnou kvótu. Sháněli je jejich sympatizanti na veřejných místech, na ulicích, v obchodních centrech, restauracích, knihovnách, ale třeba i na Matějské pouti.

TÉMA Přímá volba prezidenta

Pravdivost údajů nikdo nemohl kontrolovat

Pravdivost údajů - jméno, datum narození a bydliště - doplněných vlastnoručním podpisem samozřejmě nikdo nekontroloval. Pokud lidé na podpisových arších neuváděli pravdu, dozví se kandidáti až z kontroly Ministerstva vnitra. „Žádný kandidát, který se chtěl opřít o nominaci občanů, neměl jinou možnost než plošně oslovovat veřejnost – na ulicích nebo nádražích,“ vysvětluje sociolog Jan Herzmann, že uvedení nepravdivých údajů není v takovém případě možné zabránit. Důsledek by byl podle něj jednoznačný, podle prováděcího zákona platí, že kdo povinnost 50 tisíc podpisů nesplní, nebude moci kandidovat. „To se hypoteticky stát může,“ připustil, že si lidé možná nebudou moci vybírat z jedenácti, ale třeba jen deseti nebo devíti prezidentských kandidátů.

Ohrožených je několik uchazečů o Pražský hrad

Některým prezidentským kandidátům by se tedy nemuselo podařit splnit zákonnou normu padesáti tisíc podpisů, což se v tuto chvíli týká vedle umělce Vladimíra Franze i lidovecké europoslankyně Zuzany Roithové,  předsedkyně Suverenity Jany Bobošíkové, novopečeného senátora Tomia Okamury, herečky a aktivistky Táni Fischerové a ekonoma Vladimíra Dlouhého.

Kdyby šlo o řízenou akci s falešnými podpisy, měl by to řešit soud

Podle předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky je na odpovědnosti každého kandidáta, aby předložil platné podpisy. Ale něco jiného by podle něj bylo, pokud by se ukázalo, že jde o řízenou akci s falešnými podpisy, která měla za cíl zdiskreditovat některého kandidáta. „V případě takového podezření by si měl poškozený kandidát stěžovat u soudu,“ míní Liška.