Letošní ročník konference má dva tematické bloky vztahující se ke dvěma mezinárodním dokumentům, a to k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a k Opčnímu protokolu k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie. První dokument nebyl ještě Českou republikou podepsán a ratifikován a druhý dokument již byl podepsán ČR v roce 2005 a tento rok by mělo dojít k jeho ratifikaci. Důvod pořádání konference o lidských právech shrnula její organizátorka 1. místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková: „Musíme přiznat, že česká společnost ještě zůstává v některých oblastech své pověsti země s dobrým standardem úrovně ochrany lidských práv něco dlužni. Že i v demokratické zemi s dobrými zákony se mohou odehrávat věci, které ukazují, že není vše v pořádku a je třeba ještě mnohé udělat“
Lidská práva je potřeba dodržovat hlavně v praxi
„Tématu dodržování lidských práv se věnuji dlouhodobě a domnívám se, že je potřeba trvale sledovat jejich naplňování v naší zemi. Stále se zde děje mnoho nespravedlnosti zejména tam, kde se kumulují problémy závislých osob,“ uvedla Alena Gajdůšková. „Je jedno, zda jsou to děti, které nemohou samy hájit své zájmy, nebo ženy či senioři, kteří nemají svobodu volby a přístup k právu, pokud je jim ubližováno. Tito lidé mají značně ztížen přístup ke svým právům a je potřeba trvale upozorňovat a pracovat na tom, aby se situace v této oblasti zlepšovala a společnost tyto problémy vnímala jako závažné. Lidská práva je potřeba dodržovat nejen na papíře, ale hlavně v praxi,“ je přesvědčena Gajdůšková.
Domácí násilí - není soukromou záležitostí a vláda by jej neměla ignorovat
„Je potřeba, aby vláda zahájila kroky k podpisu a ratifikaci Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí“, upozorňuje Jitka Poláková z proFEM. Je to důležitý nástroj k posílení prevence násilí na ženách a ochrany a pomoci jeho obětem. ČR připojením k této úmluvě dá najevo, že násilí na ženách a domácí násilí není soukromou záležitostí, ale nežádoucím společenským jevem, který má hluboké dopady nejen na životy obětí a jejich okolí, ale na život celé společnosti. Odkládáním podpisu a ratifikace pak vysílá zprávu o lhostejnosti a přehlížení.
Podle ředitelky proFem o.p.s. Jitky Polákové se domácí násilí již dávno netýká jen žen, ale stále častěji se objevují případy domácího násilí páchaného na dětech a seniorech. „Požadujeme, aby pachatelům trestných činů v rámci rodiny byl uložen přísnější trest, pokud je obětí manžel(ka), partner(ka) nebo jiný člen rodiny, neboť tyto trestné činy mají zvlášť traumatizující dopad. Požadujeme, aby se toto téma stalo vládní prioritou,” uvedla Poláková.
Děti potřebují svého ombudsmana , advokáta a „rodinné soudy“
Naplňování práv dětí je citlivým barometrem vyspělosti a vnitřní kultury společnosti. Proto v rámci druhého tématu věnovaného dětským právům bude výstupem konference požadavek na zřízení pozice veřejného ochránce práv dětí - tzv. dětského ombudsmana, který by se měl starat o zajišťování jejich práv.
Práva dětí, vždy nemusí být totožná s právy dospělých, to je velké specifikum, o kterém mluvila MUDr. Eva Vaníčková, CSc. z Ústavu zdraví dětí a mládeže 3. LFUK: „Děti jsou na nás totálně závislé. Nejsou nijak zastoupené ve výkonné, soudní, zákonodárné moci a neúčastní se politického života. Nemohou samy prosazovat své potřeby a nemohou samy obhajovat svá práva. Díky tomu jim často bývá upíráno právo vyjádřit svoje názory k záležitostem, které se jich bytostně dotýkají.“
Dětský ombudsman by měl být respektovanou osobností ať z hlediska své profese a odborné kvalifikace, neměl by být spojen s žádnou politickou stranou. Základním předpokladem by měly být dobré vztahy a schopnost komunikace s dětmi, znalost školství, zdravotnictví, sociálních služeb apod. Jmenovat by ho měl buď prezident, nebo vláda. „Jsme přesvědčeni, že ustavení této nezávislé instituce v ČR zvýší ochranu práv dětí, která by se měla stát národní prioritou a umožnit mezinárodní spolupráci s cílem zajištění stejného stupně ochrany pro všechny děti,“ uvedla Vaníčková.
Problematice ochrany práv dětí, které se stanou účastníky soudních řízení s mezinárodním prvkem se věnovala Mgr. Iva Jermanová, advokátka specializující se na ochranu práv dětí: „Velkou pomocí by byl osvícenější a dětem vstřícnější přístup ze strany soudů a ostatních orgánů státní správy k řešení problémů, které praxe v dané oblasti přináší. Velmi užitečné by bylo zřízení specializovaných tzv. „rodinných“ soudů, kterým by předsedali soudci specializovaní na problematiku rodinného práva, kteří by úzce spolupracovali s týmem odborníků – psychologů, mediátorů a rodinných terapeutů. Další výrazné zkvalitnění naplňování práv dítěte v problematice soudních řízení, by byla možnost zastupování dítěte advokátem specializovaný, na problematiku dětí a rodiny na náklady státu, obdobně jako v případě ustanovení advokáta jako obhájce ex-offo pro osobu trestně stíhanou.“ Důležitá je i osvěta a podpora prevence ze strany neziskových organizací. Ty hrají velmi důležitou roli zejména pokud jde o hledání dětí. Velmi v tomto smyslu koná např. Missing Children Czech republic, která je členem Missing Children Europe.
Videozáznam tiskové konference: http://www.youtube.com/watch?v=ryb3WFYYM3g&feature=youtu.be
Zdroj: sekretariát 1. místopředsedkyně Senátu PČR Aleny Gajdůškové, konigp@senat.cz
