V reprezentačních prostorách Pražského hradu se ve čtvrtek 12. září 2019 uskutečnil summit premiérů Visegrádské čtyřky a představitelů regionu západního Balkánu. Mezi tématy byly především rozšiřování Evropské unie, řešení problémů s migrací či spolupráce v bezpečnostní i hospodářské oblasti.
Setkání předsedů vlád České republiky Andreje Babiše, Polska Mateusze Morawieckého, Maďarska Viktora Orbána a Slovenska Petera Pellegriniho s partnery ze západního Balkánu uspořádala Česká republika v rámci svého předsednictví ve skupině V4. Za jednacím stolem zasedli Edi Rama, Denis Zvizdić, Duško Markovič, Zoran Zaev, Ana Brnabićová a Arbër Vllahiu. Jednání s balkánskými partnery předcházelo zasedání premiérů V4, na kterém se státníci věnovali především aktuálním evropským otázkám.
„Chtěl bych poděkovat kolegům z V4 za účast na dnešním setkání. Setkali jsme se už ráno, kdy jsme řešili hlavně evropské otázky, především naše očekávání od nové Evropské komise. Samozřejmě jsme řešili i situaci v brexitu, řešili jsme ambice v klimatu v souvislosti s mou účastí na konferenci v New Yorku. Myslím si, že na to máme stejný názor a také jsme zdůraznili, že musíme všichni definitivně přesvědčit Evropskou komisi, že jádro je čistý zdroj, nemá emise a že není možné jej v Evropě diskriminovat. Probírali jsme také budoucí rozpočet EU i migraci. Strávili jsme spolu asi hodinu a půl a za mě to bylo ještě málo času,“ shrnul jednání předseda vlády Andrej Babiš. „Přivítali jsme pak také naše kolegy ze západního Balkánu a těm bych chtěl samozřejmě také poděkovat. Jsou našimi tradičními partnery a já jsem rád, že se dnešní setkání podařilo zorganizovat a že naše pozvání přijali,“ dodal premiér.
Země V4 jsou dlouhodobě velkým zastáncem úzkých vztahů mezi západním Balkánem a Evropskou unií. „Přijali jsme dnes za V4 deklaraci, ve které potvrzujeme naše společné přesvědčení, že partneři ze západního Balkánu mají v EU mít místo u stolu. Rozšíření EU je podle mého názoru nejúčinnějším nástrojem podpory stability, bezpečnosti, demokracie a prosperity na západním Balkáně. Bezpečnost na Balkáně znamená i bezpečnost v Evropě. Domnívám se, že EU musí celému západnímu Balkánu nabídnout jasnou a nezlomnou vizi evropské perspektivy. To jsme si dnes s kolegy z V4 potvrdili a budeme o tom přesvědčovat partnery na Evropské radě v říjnu,“ řekl premiér Babiš. Celé znění přijaté deklarace naleznete na webových stránkách Úřadu vlády zde.
Podle českého premiéra je třeba také začít hovořit o tom, proč tak dlouho trvá přijetí Bulharska, Rumunska a Chorvatska do schengenského prostoru. „Myslím, že by se kolegové v Evropské radě měli naučit odlišit rozšiřování Evropské unie od rozšiřování schengenského prostoru, který je velice důležitý z hlediska bezpečnosti a migrace,“ uvedl předseda vlády.
Představitelé V4 se shodli, že zapojení regionu západního Balkánu do evropské integrace je podmínkou dokončení sjednocení Evropy. „Doufáme především, že se podaří udržet tempo reforem, které nastartovalo přijetí historické Prespanské dohody, a že bude možné v říjnu už konečně otevřít přístupové rozhovory se Severní Makedonií a také s Albánií,“ konstatoval premiér Babiš.
Země V4 se také chtějí zasadit o výrazné urychlení probíhajících přístupových jednání Srbskem a Černou Horou. „Věřím, že je budeme moci přivítat do rodiny členů EU co nejdříve, ideálně ještě před koncem budoucího Víceletého finančního rámce EU, tedy před koncem roku 2027. Rovněž zastáváme názor, že reformní procesy v Bosně a Hercegovině posílí vyhlídky celého regionu na členství v EU,“ uvedl Andrej Babiš.
Jedním ze zásadních témat byla i problematika nelegální migrace. Region západního Balkánu je také pro země střední Evropy klíčovým partnerem při řešení migrace a bezpečnostních otázek „Proto oceňuji úsilí našich partnerů ze západního Balkánu při řešení přílivu migrantů do Evropské unie,“ řekl předseda vlády. Politici diskutovali také o situaci v Turecku a v Sýrii. „Musíme udělat maximum pro to, aby v Sýrii skutečně zavládl mír a abychom začali proces, který by měl vyvrcholit tím, že těch šest milionů uprchlíků, kteří se nacházejí hlavně na území Turecka, Jordánska a Libanonu, se vrátí domů,“ konstatovat Andrej Babiš.
Představitelé V4 se v této věci chtějí angažovat jak v Evropě, tak i v širším mezinárodním měřítku. Premiér Babiš připomněl, že česká vláda poskytla západnímu Balkánu podstatnou finanční, materiální a technickou podporu při řešení migrace. „Situaci ale musíme už konečně vyřešit systémově,“ dodal.
Politici s partnery ze západního Balkánu hovořili i o dalším rozvoji ekonomické spolupráce a možnostech pomoci tomuto regionu. Jedním z námětů byla například lepší dopravní a energetická propojenost obou regionů.
