Ostatně byl to je její hlavní cíl, aby bez politikaření a velkohubého tlachání – stručně, věcně a srozumitelně – seznámila veřejnost s nejdůležitějšími informacemi o tomto důležitém zákoně. Nedorozumění, uvedená v článku, rád jedno po druhém vysvětlím.
AD1) Hlavní cíl evidence tržeb: Vést diskuzi o tom, co je hlavní a co je vedlejší cíl zákona, mi nepřipadá důstojné. Od počátku tvrdíme, že zavedení evidence má dva zásadní cíle. Jedním je narovnání podnikatelského prostředí. Za nejlepší důkaz považuji podporu, které zákonu projevily největší podnikatelské a zaměstnavatelské svazy a asociace, včetně Asociace hotelů a restaurací nebo Svazu obchodu a cestovního ruchu - tedy zástupců odvětví, na která se bude evidence tržeb vztahovat nejdříve. Druhým je omezení šedé ekonomiky a efektivnější výběr daní, včetně sociálního a zdravotního pojištění. Oba důvody jsou vždy uváděny společně, což jasně potvrzuje i Závěrečná zpráva hodnocení regulace (RIA), předkládací zpráva nebo důvodová zpráva. Ostatně každý se o tom může jednoduše přesvědčit, neboť všechny materiály jsou veřejně dostupné, a to například na stánkách Poslanecké sněmovny.
AD2) Údaj o provozovně nechybí: Obrázky „účtenek“ na straně 11 jsou zcela v pořádku a odpovídají předloženému zákonu. Informace o provozovně je, stejně jako v Chorvatsku, součástí sady čísel ve vrchní části účtenky (001). Rozhodně tedy na obrázku nechybí.
AD3) Náklady na EET za pět let nepřevýší 1 miliardu a 220 milionů korun. Odhad počátečních nákladů na vybudování systému ve výši 370 mil. Kč i roční náklady 170 mil. Kč představují naprostý strop a ve skutečnosti předpokládáme, že dosáhneme podstatně nižších nákladů. Dodatečné náklady na podpůrné činnosti v prvních dvou letech provozu proto celkovou částku nijak nezvyšují. Co se týče studie BDO, jen nutné si uvědomit, že šlo o pilotní studii k projektu z počátku roku 2015, která pracovala s hrubými odhady nákladů, které byly následně - v souladu s vývojem zákona a jednotlivých požadavků - zpřesněny a sníženy na jejich aktuální výši.
AD4) Částka 10 – 12 mld. Kč, o kterou se mají se zavedením EET zvednout daňové příjmy státu, od počátku vychází z předpokládaného nárůstu tržeb po zavedení EET pouze v prvních dvou sektorech ekonomiky. Těch, které budou podléhat evidenci tržeb v prvních dvou fázích - sektoru maloobchodu a velkoobchodu a sektoru stravování a pohostinství. Od počátku se také počítalo se sníženou sazbou DPH na 15 % pro druhý z uvedených sektorů. A rozdíl mezi propočtem v původní důvodové zprávě a důvodové zprávě finální? Jak je z textu patrné, původní číslo zahrnovalo pouze DPH, zatímco aktuální verze počítá i se zvýšeným inkasem daně z příjmu. A odpovídá tedy tomu, co občany zajímá nejvíce, tedy kolik peněz díky EET připlyne do státního rozpočtu.
Andrej Babiš
