Pokud jde o Dublin IV, jednáme samozřejmě na úrovni expertů, to není jenom na úrovni premiérů. A máme strategii. Otázka je, jestli není lepší rozhodovat o Dublinu IV, aspoň já si to myslím, možná za rakouského předsednictví než za bulharského. Rakousko má přece jenom jinou pozici, nicméně jsme připraveni bojovat za naše představy. A není pravda, že bychom neměli jasné návrhy, máme je. Dublin IV je v podstatě dobrý. Návratová politika. Ano, v Evropě je nyní asi jeden a půl milionu lidí, kteří nedostali azyl a kteří se soudí, jsou to tisíce sporů, které Evropa není schopna řešit.
Pokud jde o dohodu o partnerství, není to sebekritika koaliční vlády. Nastoupil jsem do koaliční vlády 29. ledna 2014 v 17.30 hodin večer a dohodu o partnerství vyjednávala vláda ODS, takže to jste se netrefil. A definitivní dohoda byla uzavřena v roce 2013 na období 2014 až 2020, takže logicky jsme to my nemohli vyjednávat. My jsme jenom konečně přijali šílený zákon o státní službě, který jsme, mimochodem, měli přijmout v roce 2004, když jsme vstupovali.
Už jsme byli v situaci, že kdybychom to neudělali, tak bychom žádné peníze ani nedostali. Určitě zapojení z praxe, vítáme. Čerpání chceme zjednodušit. Tady ve vystoupeních vícero z vás vystupovalo, že já si stěžuji... Já si nestěžuji. Jenom říkám, že to není kritika EU. To je systém, kde jsme identifikovali – 11 mld. máme programy, které nám nevyhovují a chceme je přesunout jinde. To je všechno. To není kritika, to je status quo. A teď se musíme ptát Evropské komise. A teď tam budeme chodit měsíce a měsíce, a nevím, co nám řeknou. Místo toho, abychom měli tu kompetenci, říkám, že chceme v příštím období změnit kompetenci. A GDPR – ano, je to problém. Samozřejmě dnes to zneužívají firmy na trhu. Včera jsme to řešili i na vládě, hlavně pan poslanec Bláha se angažoval. Včera jsem mluvil s panem Havlíčkem. Ano, je to rozhodnutí, které bylo přijato. O jakých komisích pan senátor mluvil, nevím, do jaké míry my jsme to mohli ovlivnit, nevím, ale určitě to nebylo za naší vlády. A samozřejmě si to mohu nechat dohledat. Bylo to na úrovni ministra vnitra, to je kompetence ministerstva vnitra. A jak to můžeme ovlivnit? Samozřejmě bychom možná mohli dělat, a to se týká našich europoslanců, dělat v Bruselu jinou politiku. Možná by mohli všichni naši europoslanci bojovat za české zájmy, místo toho, že naši europoslanci dělají českou politiku v Bruselu a vyřizují si tam účty s vládou, nebo s někým jiným. Takže doufejme, že perspektivně se to změní.
Pan senátor Vosecký. Ano, peníze se složitě čerpají. Sledujeme teď měsíčně čerpání. Dostal jsem ubezpečení a sleduji to měsíčně, že čerpání se zlepší. To zase není kritika na Brusel, ale jen konstatuji. Úředníky krotit, to je super nápad. Ale víte, dnes ti úředníci jsou víc než ministr... Takový státní tajemník je víc než ministr. A takový nejvyšší úředník, pan Postránecký, je víc než vláda. Protože když on nedá to hodnocení stejné jak ten ministr, tak dnes ministr zdravotnictví, který má zásadní problém se svým státním tajemníkem – a to můžeme samozřejmě doložit – nemůže nic dělat. Ani vláda ho nemůže odvolat... Takže máme skvělý zákon o státní službě, jsme tam kde jsme, ano. Tady někdo mluvil o nějakých čistkách? Nebyly žádné čistky. Když na MPO jsme měli 11 náměstků chráněných státní službou, tak to je absurdní, ano. A my jsme jenom spojili pár náměstků. A jsem samozřejmě v Úřadu vlády pustil 57 lidí, protože ti lidé měli sedět jinde, a ne na Úřadě vlády. Takže krotit úředníky, budu strašně rád, když mi naše vláda projedná novelu zákona o státní službě příští středu, a doufejme, že PS to podpoří. Připomínkové řízení proběhlo, víceméně jsme to všechno vypořádali, a ten zákon potřebujeme změnit. Ano, souhlasím, úředníky krotit, jak říkáte. ÚOHS je nezávislý, auditní orgány ministerstva financí jsou nezávislí. Do toho my nemůžeme vůbec nic vstupovat.
Ohledně paní senátorky Horské – ano, špatné čerpání, ano. Sledujeme to. Byl jsem ubezpečen, že N+3 funguje, že se to zlepší, je to náš zájem. Určitě chceme čerpat co nejvíc, abychom mohli nějak vylepšit rozpočet 2018, kde nám chybí peníze například na ministerstvo financí, na školy 500 mil. Kč, na opravu silnic II., III. tříd. Ano, vláda maká, a jenom bych připomněl, že jsme tam dva měsíce. Nejsme tam dlouho. A že nepřijdou britské peníze, to víme. Nepřijde 11 mld. Kč od roku 2021, a to víme, s tím se počítá. A co se týká hlavního města Jeruzalém, Palestina, tam se nic nemění, a EU jenom konstatovala, že dohody, které byly předtím, se nemění a nepodpořila návrh amerického prezidenta Trumpa.
Ohledně vystoupení paní senátorky Seitlové. Tady vystoupila, že jsme poslali peníze do Libye a že ta země může být destabilizovaná. Není to pravda, prosím vás. Žádné peníze do Libye neposíláme. V4 posílá 35 mil. euro italskému fondu, a věřte mi, že jsem si to ověřoval, kam půjdou peníze, a také chceme v rámci V4 se jít přesvědčit někdy v květnu, jak to bylo zrealizováno. Takže žádné peníze do Libye neposíláme a určitě bylo to za účasti předsedů komise, italského premiéra, určitě to budeme sledovat. Sám jsem se zajímal, kde miliardy euro do Turecka končí - aby to nekončilo u pašeráků, to by bylo asi špatně.
Eurozóna. Mluvím tady za českou vládu v demisi. Určitě do eurozóny nechceme vstupovat. A je na to několik důvodů. Nechceme ručit za řecké dluhy, nechceme ručit za dluhy evropských bank. 600 mld. euro odepsaly evropské banky od roku 2011. Ano? A že podnikatelé chtějí euro? Ano, určitě, ale řekla jste jim, jestli chtějí za kurz 20? To je propočet, když vezmeme Slovensko, mělo kurz 37 a když vstupovalo, mělo 30,16. My máme 25 a propočtem bychom asi šli kurzem 20. Nevím, jestli ti exportéři všichni by tleskali. Myslím, že ne. Ale to není podstatné. Podstatné je to, že vstup do eurozóny, ručení a hlavně eurozóna se musí reformovat. Viděl jsem na eurosummitu, jaké jsou tam problémy.
Ohledně vystoupení pana Šestáka. To je těžká debata. Nevím, jak by naše diplomacie mohla. Ano, můžeme být aktivní. Mám na to jasný názor. Co se děje v Sýrii, to je samozřejmě katastrofa, ale řekněme si, co evropská diplomacie vyřešila? A když Kissinger volal do Evropy, koho mám zavolat v té Evropě? Vždyť Evropa stále čeká na nějaké volby. Nejdříve Nizozemí, pak jsme čekali na Francii, teď čekáme na Německo, stále na něco čekáme. Místo toho, aby Evropa zavolala prezidenta Trumpa i prezidenta Putina. Protože my bez Ruska to nedáme. Musíme se tam domluvit. A v čem je absurdní situace? Přece náš spojenec, Turecko, člen NATO od roku 1952, myslím, i s Řeckem vstoupily do NATO. Vždyť měly za úkol bránit ruskou expanzi. A nejsou dnes kamarádi? A my co, jako Evropa? Ale my nejsme tady hýbatel Evropy. Samozřejmě to říkáme. A já říkám ano, Evropa by měla být aktivní a už dávno to měla řešit, protože to je náš prioritní zájem. V NATO máme USA, Kanadu a Turecko a potom jsou evropské státy NATO. A my, naše zájmy? Ano, máme základní společné zájmy, ale potom ve finále migrace se týká nás. Tam jsme zaspali dobu, a místo toho, abychom byli aktivní a řešili tu Sýrii, která byla krásná země, zničena, a přišli s Marshallovým plánem, abychom tam měli růst, abychom rekonstruovali, to jsou tisíce miliard euro, celou zemi, aby ti lidé se vrátili domů, tak nevím. Řeknu panu Stropnickému, nechť se zeptá paní Mogherini, proč Evropa není aktivnější. Ale především jsme tady na to, abychom hájili naše zájmy a nemůžeme asi řešit celý svět, protože nejsme ani členové Rady bezpečnosti OSN. Vždycky jsem se ptal na NATO v srpnu 2015. Jsme stále obranný pakt.
Najednou jsme útočili. Na piráty v Somálsku, zboží. Ale že se utopilo 30 000 lidí za migrační krizi, tak to je asi problém, ne? Ale o tom jsem mluvil už x-krát, že NATO, které vzniklo 1949 prvním projevem v září, kdy šéf NATO řekl: „Američani v Evropě, Němci při zemi a Rusáci daleko,“ tak už uplynulo celkem dost času. Možná bychom měli o tom mluvit. A včera byla paní ministryně Šlechtová na zasedání, a taky o tom mluvíme a je to k zamyšlení, jestli možná přijdeme s nějakými návrhy. Protože já chápu, že NATO má jediného nepřítele, to je Rusko, ale možná máme už jiné. A o tom bychom si možná mohli povídat...
A pan Dienstbier mluvil o migraci. Já si nemyslím, že migranti přijdou. Nepřijdou, nemají důvod. A my znovu říkáme, že my jsme solidární. My jsme solidární, ale my máme být hlavně odpovědní. My máme být zodpovědní vůči našim občanům, vůči naší zemi. A solidarita není možná, když Evropa je impotentní to řešit. A teď je nová situace, je méně migrantů... Já jsem o tom jednal s předsedou vlády Portugalska. Ten říkal: „Ano, já jsem chtěl 10 000 migrantů, dostal jsem 1500,“ tak ten má jiný problém. A já v tom vidím jasnou souvislost mezi tou sestřičkou z Ukrajiny. Ta potřebuje povolení, pas. A ty lidi, kteří se vylodili v Katánii, nemají nic. A jsou to všechno ekonomičtí migranti, 90 %, kteří za to zaplatili. To jsou migranti, kteří létají letadlem z Pákistánu a z Indie do Tripolisu a potom jdou na tu loď. Ano, a to já kritizuji a říkám, že máme bojovat. Ale my si nestěžujeme. My si vůbec nestěžujeme.
Evropská integrace – my jsme nezvládli ani ty čtyři základní svobody. Dneska se můžeme bavit o jednotném trhu. Proč? Mají problém naši řidiči, proč nás napadají některé členské země, že nám vlastně brání ve volném pohybu služeb.
Takže Evropa by si měla vyřešit ty čtyři základní svobody včetně volného pohybu osob. A není to žádné populistické tvrzení, není. A že to chceme „unanime“? Ano, já chci. Na příklad ta migrace je tak důležitá, že to má být stejně „unanime“ jako daně. A pokud já jsem byl jediný ministr v historii naší země, který prosadil jediný legislativní návrh v Evropě a potom byl článek ve Financial Times, že jsem je vydíral? Ano, já jsem říkal: „To je náš zájem. To je náš pilotní projekt a to je náš zájem a my to chceme.“ A to nebylo žádné vydírání. Každá země bojuje za své zájmy, a já myslím, že je to dobře. A já jsem neříkal, že potřebujeme všude „unanime“ hlasování. Je to o tom, co se má jak hlasovat. A já si myslím, že je absurdní, když na úrovni premiérů něco říká náš premiér a na úrovni ministra vnitra je náš ministr přehlasován.
Tak já si myslím, že by to mělo být naopak. Že nejdřív se má hlasovat dolů a potom nahoře by ti premiéři měli zásadně rozhodnout. Tam se nehlasuje, tam se vlastně mluví politicky a je tam takový úzus. Já mám zkrátka na to jiný názor. Tak snad jsem reagoval... Ne, ještě tady mám.
Pan senátor Homolka vystoupil, znovu opakuji, Sýrie, Evropa musí být aktivnější. Tak snad se to pohne teď. Pan senátor Brož, ukrajinská sestřička, já v tom vidím souvislost. A my jsme za ty dva měsíce naší vlády vlastně schválili navýšení kapacity ministerstva vnitra. Možná jste to, pane senátore, nezaznamenal, prostřednictvím pana předsedajícího. Když jsem se to dozvěděl od paní Novotné, že jenom na schůzku na velvyslanectví v Kyjevě se čeká 150 dní, tak jsem svolal lidi; pan náměstek Smolík, pan Dürr, paní Novotná; ze všech resortů – a vyřešili jsme to. Vláda schválila navýšení kapacity ministerstva vnitra. To znamená, ten program, co byl na 10 000 lidí, je teď na 20 000 lidí, jsou tam další programy. A my samozřejmě víme, jaké profese nám chybí. Řezníci z Mongolska, teď je program z Filipín – 1000 lidí, a naše firmy chodí za námi a říkají: „Nemáme lidi, ztrácíme kapacitu, ztrácíme růst.“
A ohledně dětí migrantů. Ano, já jsem o tom mluvil s panem Junckerem. Samozřejmě je to problém. My jsme se i domluvili, že v květnu bych měl navštívit nějaká místa, kde ty děti jsou. V Itálii, tam je nějaká konference ve Florencii, takže díváme se na to. Samozřejmě u nás je nějaká atmosféra, jaká je, takže o tom víme a uvidíme, jak budeme moci pomoci.
Děkuji.
