Takže příjmy státního rozpočtu jsou 1180,9 miliard Kč, výdaje státního rozpočtu 1250,9 miliard Kč, to znamená, saldo státního rozpočtu je 70 miliard Kč.
Pro rok 2016 je navržen deficit státního rozpočtu ve výši 70 miliard Kč, což je o 30 miliard Kč méně, než činí schválený deficit pro rok 2015.
Saldo vládního sektoru se snižuje z minus 1,9 % v roce 2015 na minus 1,2 % HDP v roce 2016 a strukturální saldo vládního sektoru se snižuje z minus 1,8 v roce 2015 na minus 1,4 % HDP v roce 2016.
Střednědobý rozpočtový cíl České republiky, který činí minus 1 % HDP, by měl být tak dosažen v roce 2018.
Nyní mi dovolte, abych vás seznámil se základními makroekonomickými charakteristikami návrhu státního rozpočtu na příští rok.
Makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2016 byl sestaven na základě dat a informací známých do poloviny srpna t. r. České ekonomice se daří. Její výkonnost se během 1. pololetí letošního roku dynamicky zvýšila především vlivem růstu spotřeby a investic. Další udržení a intenzita růstu budou záviset jak na vnitřních, tak i vnějších faktorech.
Vně naší ekonomiky záleží na stabilitě a ekonomickém vývoji obchodních partnerů. Na domácím poli to znamená přiměřeně (přiměřené?) hospodářské politiky, které respektují hospodářský cyklus. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že neplánujeme zvyšování daňové zátěže kromě již oznámených daní na tabákové výrobky. Světová ekonomika pokračuje v růstu, ten však zůstává regionálně velmi nerovnoměrný. Navíc v posledních týdnech se výrazně zvýšily obavy ze zpomalování růstu čínského hospodářství a jeho vlivu na zbytek světa, což se projevovalo značnými výkyvy na finančních trzích a na trzích s komoditami. Ceny energetických komodit proti dřívějším předpokladům nerostou, ropa Brent se obchoduje pod 50 dolarů za barel, což je pro nás jednoznačně pozitivní.
Ekonomický vývoj eurozóny v 1. pololetí odpovídal očekáváním. Oživení je ovšem stále křehké a napříč jednotlivými zeměmi nerovnoměrné. Státy jako Francie, Nizozemí, Rakousko jsou blízko stagnace. Jiné země, mezi které patří Česká republika, Polsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, rostou dynamicky.
K podpoře ekonomik přispívají nízké úrokové sazby a politika Evropské centrální banky.
Na druhou stranu zde dále přetrvávají podstatné nerovnovážné faktory, zejména vysoké zadlužení vládního sektoru. Navíc vzrůstá riziko stupňování nepříznivých geopolitických událostí, které by případně mohly narušit průběh globální konjunktury.
Česká ekonomika v 1. pololetí výrazně zvýšila svůj výkon o 4,2 %. Tento vývoj je však do značné míry ovlivněn jednorázovými a dočasnými faktory. Jedná se hlavně o propad ceny ropy na polovinu, silné zlepšení čerpání prostředků z fondů Evropské unie a fiskální podpora ekonomického růstu zejména v oblasti investic. Za celý rok 2015 reálný HDP vzroste zhruba o 4 %. Růst bude tažen domácí poptávkou. V roce 2016 očekáváme obdobnou strukturu růstu založenou na domácí poptávce. Jednorázové faktory, jako meziroční propad ceny ropy a masivní dočerpávání alokace evropských fondů z prostředků(?) z minulého programového období, však vyprchají a ekonomika se vrátí k svému normálnímu výkonu, proto očekáváme růst HDP kolem 2,5 %.
Nízká inflace v roce 2015 zrychlí v roce 2016. Rok 2015 je pod vlivem meziročního poklesu ceny ropy. Vliv administrativních opatření na inflaci bude téměř neutrální. Proti zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků jde zavedení druhé snížení sazby DPH a zrušení většiny poplatků ve zdravotnictví. Průměrná míra inflace by tak mohla dosáhnout asi 0,5 %. V roce 2016 by proinflačně měly působit domácí poptávka a patrně i vyšší ceny ropy. Vliv regulovaných cen bude neutrální. Dopad snížení DPH ve stravovacích službách by měl být přibližně vykompenzován očekávaným zvýšením cen v reakci na zavedení elektronické evidence tržeb. Průměrná míra inflace by měla vzrůst o 1,5 %.
Na trhu práce růst zaměstnanosti a pokles míry nezaměstnanosti v roce 2015 i 2016. Spolu s vzrůstem ekonomiky očekáváme také zlepšování na trhu práce. V zaměstnanosti v souvislosti s hospodářským růstem očekáváme v roce 2015 nárůst kolem 1 %. V roce 2016 by měl být nárůst pomalejší.
V oblasti vývoje míry nezaměstnanosti předpokládáme rovněž pozitivní vývoj. V ročním průměru by za rok 2015 měla dosáhnout 5,7 % a dále klesnout v roce 2016 na 5,5 %. Pomalejší zlepšení na trhu práce v roce 2016 souvisí jednak s mírnějším růstem ekonomiky, jednak s narůstajícím kvalifikačním a regionálním nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po práci, což lze dokumentovat narůstajícím počtem neobsazených pracovních míst.
Vývoj běžného účtu platební bilance pro českou ekonomiku nepředstavuje žádná rizika. Zde očekáváme zvýšení růstu jak exportních trhů, tak exportní výkonnosti. Z tohoto důvodu předpokládáme v roce 2015 i 2016 mírný přebytek salda běžného účtu.
Ministerstvo financí nepřetržitě sleduje prognózy a názory institucí převážně soukromé sféry a mezinárodních institucí, které se zabývají makroekonomickou analýzou a prognózou. Na základě porovnání s těmito nezávislými prognózami lze konstatovat, že makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2016 je velmi blízký konsensuální makroekonomické předpovědi vycházející z názoru těchto institucí.
Nyní bych vás rád podrobně seznámil s některými tituly příjmové stránky státního rozpočtu v návrhu v roce 2016. Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 619,7 mld. korun. Daňové příjmy na rok 2016 oproti rozpočtu 2015 rostou o 44,6 mld. korun a v porovnání se schváleným výhledem na rok 2016 dochází k růstu téměř o 30 mld. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy veřejných rozpočtů, činí 18,9 %. Složená daňová kvóta, která činí 33,5 % HDP.
V daňových příjmech je zahrnuto: kontrolní hlášení, tam je dopad 6,3 mld. korun plus. Elektronická evidence tržeb dopad 2 mld. plus. Snížení sazby DPH pro segment služeb v oblasti restaurací a pohostinství na 15 % místo současných 21 % je dopad 400 mil. minus. Zavedení tříletého harmonogramu zvyšování sazeb spotřební daně z tabákových výrobků, spotřební daně s dopadem 3,3 mld. korun plus. Úprava povinného vzniku revaluačních fondů ve finančním sektoru s dopadem minus 300 mil. Zvýšení slevy na druhé a další dítě oproti roku 2015, a to o sto korun na druhé dítě a o 300 korun na třetí a další dítě s dopadem minus 500 mil. korun. Znovuzavedení slev pracujícím důchodcům a školkovné, to je pokračování z roku 2015, je dopad minus 1,1 mld. korun. Navýšení podílu krajů na celkovém hrubém výnosu DPH, tzv. RUD, a to z 7,86 % na 8,92 %, dopad minus 3,7 mld. korun. To je v současné době projednáváno v parlamentu s navrhovanou účinností od 1. ledna 2016.
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 422 mld. a představují meziroční nárůst proti schválenému inkasu v letošním roce o 21,3 mld., tzn. 5,3 %. Příjmy z rozpočtu Evropské unie a finanční mechanismy jsou do rozpočtu zapojeny částkou 94,5 mld. korun. Jedná se zejména o příjmy ze strukturálních fondů Evropské unie a Fondu soudržnosti na realizaci společných programů Evropské unie a České republiky a příjmy určené na realizaci opatření v rámci společné zemědělské politiky. V porovnání s letošním rokem došlo k nárůstu o 5,8 mld. korun.
V návrhu rozpočtu na rok 2016 jsou rozpočtovány příjmy od státních podniků v objemu 6,9 mld. korun v kapitolách Ministerstva zemědělství, Ministerstva obrany a Ministerstva dopravy a dále příjmy z privatizačních účtů na kompenzaci deficitu důchodového systému ve výši 11,7 mld. korun.
Nyní mi dovolte vás seznámit s výdaji státního rozpočtu. Celkové výdaje jsou pro rok 2016 navrženy ve výši 1250,9 mld. korun. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším sledované mandatorní výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2016 jsou rozpočtovány ve výši 708,2 mld. korun a tvoří 56,6 % celkových výdajů státního rozpočtu. Mezi nejdůležitější mandatorní výdaje patří sociální mandatorní výdaje, jejichž limity jsou následující: výdaje na důchody se rozpočtují ve výši 400,7 mld. korun s meziročním růstem o 1,5 % v porovnání s očekávanou skutečností 2015. Valorizace důchodů k 1. lednu 2016 bude v souladu s platným právním stavem daným zákonem č. 155/1995 Sb.,o důchodovém pojištění. To znamená, při valorizaci bude zohledněn stoprocentní nárůst spotřebitelských cen a jedna třetina mezd.
Dále je uvažováno s jednorázovým příspěvkem k důchodu ve výši 900 korun v měsíci únoru 2016. Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, a vývojem nemocnosti, a to na odhadovanou výši 24,7 mld. korun. Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou rozpočtovány prostředky v objemu 63,1 mld. korun. Měsíční platba státu za státního pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění se zvýší z částky 845 korun na částku 870 korun na osobu a měsíc. Výdaje na neinvestiční nedávkové transfery z prostředků Evropské unie se rozpočtují ve výši 10,9 mld. korun v roce 2016. Byly posíleny dotace na sociální služby a ostatní dotační a podobné systémy. Pro rok 2016 byly posíleny investiční výdaje na domovy důchodců v působnosti krajů. Dále jsou v rozpočtu zapracovány výdaje na dávky státní sociální podpory, na dávky pomoci v hmotné nouzi, na příspěvek na péči, na výplatu podpor v nezaměstnanosti a aktivní politiku zaměstnanosti.
Nyní bych se chtěl zmínit o dalších výdajových oblastech státního rozpočtu, na výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu a z příspěvkových organizací jsou pro rok 2016 rozpočtovány v objemu 149 mld. korun, což představuje zvýšení o 10 mld. oproti roku 2015. Růst platů státních zaměstnanců o 3 % a zaměstnanců ve státní službě plus další 2 %. Příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb byl zvýšen pro rok 2016 o půl procenta na celkový příděl ve výši 1,5 %. Pro další léta je rozpočtován nárůst o 1 %, to znamená příděl ve výši 2 %.
Růst platů soudců a státních zástupců - nárůst činí 9,2 % bez vlivu nově stanovené platové základny dle rozhodnutí Nejvyššího soudu o 2,4 %. Růst platů ostatních ústavních činitelů činí 14,1 % bez vlivu nově stanovené platové základny dle rozhodnutí Nejvyššího soudu o 7 %. Růst počtu funkčních míst oproti rozpočtu na rok 2015 je 13 329, z čehož 7 065 míst v organizačních složkách státu a 6 264 míst ve státních příspěvkových organizacích. Uvedené meziroční navýšení je tvořeno především vlivem navýšení. 5 811 míst v regionálním školství v souvislosti s růstem počtu žáků, 1 083 míst na řešení otázky migrace a uprchlictví, 1 257 míst na řešení koncepce Armády České republiky a zajištění kybernetické obrany, 354 míst v Generálním finančním ředitelství na řešení EET, 168 míst u Generálního ředitelství cel na rozšíření kompetencí v oblasti trestního řízení a agendu EET, 444 míst u Úřadu práce a Státního úřadu inspekce práce na problematiku nelegálního zaměstnávání, 300 míst zaměstnanců soudů, asistenci soudců a vyšší soudní úředníci v kapitole Ministerstva spravedlnosti, 49 míst ve Státní zemědělské a potravinářské inspekci vlivem rozšíření kompetencí, 105 míst ve Státním pozemkovém úřadu, 93 míst z důvodu zřízení tří nových příspěvkových organizací, hřebčíny Písek, Tlumačov a Zemědělský servis, 80 překlenovacích míst pro diplomaty, 25 míst v České inspekci životního prostředí na rozšíření kontrolní činnosti, 18 míst v České obchodní inspekci, novela zákona o ochraně spotřebitele. Čtyřicet míst v Energetickém regulačním úřadu, rozšíření kontrolní činnosti, 12 míst Úřad vlády na posílení oblasti výzkumu, vývoje, inovací. Výdaje na výzkum, vývoj a inovace jsou zahrnuty v celkovém objemu 35,7 mld. korun včetně prostředků z Evropské unie. Podíl těchto výdajů na HDP pro rok 2016 dosáhne 0,77 %. Výdaje na podporu exportu včetně navýšení základního kapitálu České exportní banky jsou rozpočtovány v celkovém objemu 4,7 mld. korun určením pro Českou exportní banku a pro EGAP. Ve vazbě na projednávaný zákon o loteriích byly posíleny výdaje o 500 mil. korun v roce 2016 a v letech 2017 a 2018 o jednu miliardu na podporu činnosti v oblasti sportu.
V oblasti kultury na financování programu péče o národní kulturní poklad jsou v letech 2016 a 2017 rozpočtovány prostředky ve výši jedné miliardy korun každoročně. Na filmové pobídky je rozpočtována částka 800 milionů korun. Posíleny byly výdaje na záchranu a obnovu kulturních památek a investice příspěvkových organizací na obnovu státních kulturních zařízení a regionálních kulturních zařízení, na podporu živého umění, na podporu kultury národnostních menšin a na kulturní dědictví ve vlastnictví státu podporované evropskými fondy.
V oblasti dopravy dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury je rozpočtována ve výši 208 miliardy korun pro rok 2016. Na kompenzace slev na jízdné v roce 2016 jsou určeny výdaje ve výši 260 milionů korun. Výdaje na úhradu ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě jsou rozpočtované ve výši 7,14 miliardy korun ročně v letech 2016 až 2018, z toho pro kraje a hlavní město Prahu 2,77 miliardy korun ročně. Výdaje na volitelné programy Evropské kosmické agentury ESA byly navýšeny o 200 milionů korun. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany jsou navrženy v letech 2016 až 2018 ve výši 47,8 miliardy korun pro 2016, ve výši 52 milionů korun pro rok 2017 a 57,2 miliardy korun pro rok 2018. Podíl těchto výdajů na HDP činí cca od 1 % až do 1,14 %. Byly navýšeny prostředky na opatření v souvislosti s migrační situací v České republice v objemu o 1,1 miliardy korun. Byly posíleny výdaje na bezpečnostní opatření v České republice. Byly posíleny výdaje na financování činnosti dobrovolných hasičů o 250 milionů korun.
Dotace na obnovitelné zdroje energie jsou pro rok 2016 rozpočtovány ve výši 20,4 miliardy korun. Byly posíleny výdaje na zahlazování následků hornické činnosti, technický útlum, na podporu strategických investičních akcí a budování průmyslových zón, na technologická centra a centra strategických služeb.
V kapitole Český telekomunikační úřad jsou rozpočtovány prostředky na úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž držiteli poštovní licence pro Českou poštu ve výši 700 milionů korun.
Výdaje na společnou zemědělskou politiku jsou navrženy na rok 2016 ve výši 36,3 miliardy korun, přičemž největší položku tvoří přímé platby s objemem 24 miliard korun. Na podporu rozvoje venkova je rozpočtovaná částka 11,5 miliardy korun, z toho 4 miliardy korun představují prostředky státního rozpočtu České republiky určené na spolufinancování a 7,5 miliardy korun jsou prostředky státního rozpočtu, které budou následně kryté příjmy z Evropské unie, financování programu se zvýší z 25 na 35 %.
V kapitole Ministerstva pro místní rozvoj byly posíleny výdaje na podporu cestovního ruchu, podporu bydlení, na územně plánovací činnost obcí do 3 tisíc obyvatel, výdaje byly zvýšeno o 1,5 miliardy korun v roce 2016 na spolufinancování integrovaného regionálního operačního programu.
V kapitole Ministerstva životního prostředí jsou rozpočtované příjmy z prodeje emisních povolenek ve výši 5,7 miliardy korun a současné výdaje, a to v poloviční výši těchto rozpočtovaných objemů. Druhá polovina je rozpočtována v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu obnovitelných zdrojů energie.
V kapitole Ministerstva spravedlnosti kromě platových úprav byly aktualizovány kapitálové výdaje a posíleny provozní výdaje Vězeňské služby a výdaje na znalecké posudky v návaznosti na nový občanský zákoník. Rozpočtované jsou prostředky na zajištění novely zákona, kterým se mění zákon číslo 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a na pořízení a provoz elektronického monitorovacího systému na trestní justici. Vládní rozpočtová rezerva je navržena ve výši necelých 3,8 miliardy korun, tj. 0,3 % výdajů státního rozpočtu.
Výdaje kapitoly státní dluh jsou pro rok 2016 navrženy v objemu 52,8 miliardy korun. V roce 2016 se očekává relativní stabilizace podílu státního dluhu na HDP, ke konci roku 2016 se očekává státní dluh na úrovni 1 733,7 miliardy korun, podíl státního dluhu na HDP ke konci roku 2016 by měl činit 37,3 %, tzn., že nadále klesá, poměrově koncem roku 2013 jsme měli 41,3 %.
Na závěr bych chtěl říct, že ten rozpočet sleduje naši strategii snižování deficitu s cílem mít vyrovnaný deficit, je to rozpočet, který podporuje růst naší ekonomiky, je to rozpočet proticyklický, který, i když to vypadá, že se nám daří a daří se nám, otázka je udržitelnosti toho růstu, je odpovědný, odpovědný vůči příštím generacím a zároveň odšpuntovává nadále ekonomiku, investuje a motivuje spotřebu.
