dneska jsem se probudil jako každý den ve 4.30, koukám na mobil, kdo mi napsal, tak jako to teda děláme všichni a nedělejte, že ne - a došlo mi, že vlastně začínají prázdniny. Tak nejdřív jednu věc, vy všichni, kdo jedete pryč, si uložte do mobilu tohle číslo: 800 280 281. Nejlíp teď hned. Znáte to, jak to neuděláte hned, tak to pak už neuděláte nikdy. Je to super služba, operátoři vám tam poradí, jak se vyhnout kolonám.

Taky si přidejte na Facebooku nebo na Twitteru Ředitelství silnic a dálnic - ŘSD, je tam každých několik hodin nová informace o tom, kde se právě maká na silnici a jaká jsou omezení. Oba odkazy zveřejňuju ještě zvlášť. Dával jsem vám doteď věci do komentářů, ale je jich tam pak už tolik, že se to těžko dohledává. Hlavně, když tam lidi teď házejí recepty. Nebudete tomu věřit, ale já to teď čtu, ukazuje mi to kolega na počítači, a teda za mě o dost lepší než ty pořád stejné antibabiš hejty klasika. Zaujal mě hlavně recept na „hermelín v bramborovém těstíčku zdobený usekanou petrželkou“. Děkuju všem dobrým lidem, že se mnou sdílí to dobré ze svého života.

Jo, a pokud si to ŘSD zalajkujete na Facebooku, tak si dejte odebírat upozornění. Dělá se to tak, že přijdete na tu stránku, najdete nahoře čudlík „Sleduji“, přes ten přejedete myší a vybrat „Upozornění: Zapnuto“. A po návratu z dovolené si to můžete zase vypnout.

A taky BESIP, tam dokonce dávají info z chorvatských dálnic a přechodů, najdete tam i radu, jak si koupit ENC krabičku na mýto. Ministr dopravy Vladimír Kremlík spolupracuje s rádii a snaží se lidi informovat, jak jen to jde. Přeju vám všem šťastnou cestu. Ať letíte, jedete někam daleko nebo třeba jen na kole na chatu.

A kdo jste už dorazili, tak vám vzkazuje Alena Schillerová, ať dáváte pozor při výběru z bankomatu. Až na vás vyskočí možnost vybrat hotovost se směnou, tak to vždycky odmítněte. Kurz je vždycky horší než ten, který používá vaše banka. Takže odmítnout, a je to.

A když už jsme u Aleny Schillerové, podařil se jí majstrštyk, ke kterému jí moc gratuluju. Ušetřila našemu státu 220 milionů korun při nákupu aut. Dala totiž dohromady 139 státních institucí, které potřebovaly obměnit 1370 aut a vyjednala za ně lepší cenu, než kdyby to kupoval každý zvlášť. O 24 procent níž, než je v ceníku, u větších aut dokonce o 35 procent níž. A to jsou už pořádné peníze v těchhle objemech. Schválně koukněte k Aleně na Facebook, dala k tomu video.

Centrální nákupy byla jedna z hlavních myšlenek, které jsem přinesl v roce 2014. Od té doby jsme díky nim ušetřili všem daňovým poplatníkům 6,4 miliardy. A jen za loňský rok ušetřila naše ministerstva 1,7 miliardy. Při centrálním nakupování taky šetříme čas a energii úředníků, odpadá spousta papírovaček. A budeme v tom pokračovat a zlepšovat se. Čekají nás nákupy software, techniky nebo třeba elektřiny.

Ještě jedno video Aleny Schillerové vám sem hodím. Je to její projev ve sněmovně, kde se opozice snažila vyvolat hlasování o nedůvěře a shodit vládu. V době, kdy se naší zemi daří jako nikdy předtím. Super nápad. To by lidi určitě ocenili. Voleb není nikdy dost, že jo.

Všichni jsme věděli od začátku, že to k ničemu nebude. Že jen ztratíme pracovní den nás a všech zaměstnanců, co pracují ve sněmovně. A je jich fakt hodně. No, byl to doslova zabitý čas. Poslanci čekali na mikrofon jak ve frontě na maso. O půlnoci si jeden začal stěžovat na Twitteru, že se už nikdo na jeho krásně připravený projev v televizi asi nepodívá. Nakonec to trvalo 17 hodin. A fotografové si pořádně vychutnali každého, kdo to nedal a usnul na desce nebo kolegovi na rameni. Nedivím se jim. Ani těm, ani těm. Výsledek? Nula. Ale aspoň mohla Alena Schillerová zrekapitulovat, jakou že vládu se to snažila opozice shodit.

Česká republika a její hospodářství se za dobu, co jsme u vlády, vyšplhala v mezinárodním žebříčku důvěryhodnosti na úroveň Belgie a Velké Británie. Jen 2 země, z těch 28, co jsou v Evropské unii, loni dosáhly menšího veřejného zadlužení a vyššího přebytku než my. A tenhle rok čekáme, že zadlužení vůči HDP znovu klesne a budeme v přebytku vůči HDP 0,3 procenta.

Alena Schillerová to všechno hezky shrnula v projevu, tak koukněte na video, co dávám do dalšího příspěvku.

Předminule jsem vám psal hlášení narvané fakty a čísly, jak zvyšujeme peníze na investice, důchody, školství, vědu, výzkum, obranu. Paní ministryně Schillerová odpracovala na návrhu rozpočtu s kolegy ze sociální demokracie stovky hodin. Absolvovala desítky schůzek a náročných jednání. Dokázala návrh rozpočtu vybalancovat tak, aby vůbec takové navyšování bylo možné.

To, že se ministři za ČSSD při hlasování o rozpočtu zdrželi, nás proto dost překvapilo. I když to ještě není konečná podoba rozpočtu, už teď obsahuje stěžejní vládní priority. Během léta si Alena Schillerová nad návrhem znovu sedne se všemi ministry a věcně se o něm s nimi pobaví a všechny požadavky si nechá zdůvodnit. Potom se o nich budeme bavit na vládě.

Na pondělním jednání vlády ministři požadovali celkem 20 miliard navíc. To je docela drsný. I to, že 18,5 miliardy z této částky požaduje právě náš koaliční partner, který ale má největší problém s šetřením peněz ve svých rezortech.

A my? My ŠETŘÍME. A o tom jsem vám už taky psal. O úsporách na provozu státu, o tom, že Alena Schillerová všem resortům zkrátila provozní výdaje o 10 procent. Hlavně na nákupu materiálu, vody, paliv a energií nebo služeb. Díky tomu ušetříme 3,1 miliardy ročně. Taky jsem vám psal o tom, že další peníze ušetříme na “mrtvých duších”, tedy pracovních místech ve státní správě, která existují jen na papíře. A zeštíhlujeme státní aparát o 10 procent u ústředních orgánů ministerstev, o 5 procent u organizačních složek státu a o 3 procenta u příspěvkových organizací, zaměstnanců soudů, státních zastupitelství, civilních zaměstnanců v bezpečnostních sborech a dalších. Polovinu ušetřených peněz si necháme jako motivační prostředek pro zbylé zaměstnance.

Samozřejmě nerušíme pracovní místa příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků z povolání nebo pracovníků v regionálním školství. I tak se ale počet míst sníží o nějakých 5700 a my ušetříme zhruba 1,7 miliardy.

Rozhodně Aleně Schillerové věřím, že další desítky miliard těžko někde najde. A stoprocentně s ní souhlasím, že třeba požadavky kolegyně Jany Maláčové z Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši dalších neuvěřitelných 11 miliard jsou prostě nereálné. Je potřeba ten návrh probrat věcně a mít reálné představy, co jde a co ne. Státní kasa je díky nám v lepším stavu, než byla kdy předtím, ale není bezedná.

Už jsem si zvykl, že každý náš úspěch opozice zpochybňuje. Takže mě trochu šokovalo, že jsme dostali během toho 17hodinového pásma ve sněmovně pochvalu. Pan Pavel Bělobrádek, který přede mnou dělal šéfa Rady pro výzkum, vývoj a inovace, nás pochválil za aktivitu v podpoře vědy. Sice si rýpnul, že jsem ještě před pár lety byl velký kritik našeho výzkumu a že mě k tomu dostal až můj místopředseda v RVVI Karel Havlíček, ale jinak naší práci fakt ocenil.

Já se ale pořád učím, nejsem konzerva. Když se v něčem mýlím, tak to rád přiznám. Proto se obklopuju lidmi, kteří jsou ve svých oborech chytřejší než já.

Jako ministr financí jsem se soustředil, aby byl náš stát ekonomicky stabilní a z principu jsem nevěřil nikomu, kdo za mnou chodil s požadavky na desítky miliard. Dneska chápu, že investice do vědy se nám jednou vyplatí. Dva roky navštěvuju s Karlem Havlíčkem a dalšími experty výzkumná centra, vědecká pracoviště, univerzity a odborné konference. Stal ze mě díky tomu velký obhájce vědy a podpora inovací je teď pro mě priorita. Je to jediná cesta, jak dosáhnout v budoucnu prosperity a nezávislosti pro naši zemi.

A tenhle týden jsem měl zase pěkně narvaný schůzkami s vědci a inovátory. S Karlem Havlíčkem jsme zajeli na Evropské fórum pro vědu, výzkum a inovace v Drážďanech. Pozval mě tam osobně můj přítel a velká osobnost evropské politiky posledních třiceti let Wolfgang Schäuble, šéf spolkového Sněmu. Celou akci jsme zahajovali ještě s polským premiérem Mateuszem Morawieckim, se kterým mám taky skvělý vztah.

Byla to úplná smršť, co všechno se nám podařilo absolvovat během jediného dne. Dával jsem vám k tomu plno fotek. Vystoupili jsme na vědecké konferenci. Navštívili nejvýznamnější evropskou výzkumnou organizaci Fraunhofer-Gesellschaft, kde jsme potvrdili otevření její první české pobočky na Vysoké škole Báňské v Ostravě. Podívali jsme se do supermoderní továrny Volkskwagen na výrobu elektrických aut. Setkali se se čtyřmi úžasnými startupy. Navštívili technickou univerzitu a nakonec si ještě prohlídli protonové centrum.

A všude jsme propagovali naši strategii Czech Republic: The Country For The Future.

Pokračovali jsme i doma. Přišlo další kolo setkání s garanty inovační strategie, příprava na podzimní nálož v podpoře startupů, dojednání česko-saské inovační platformy, jízdní řád zavádění 5G, a na Radě vlády pro výzkum vývoj a inovace jsme schválili novou metodiku hodnocení výzkumu pro vysoké školy. Jde o to, že peníze už nebudou vědci dostávat za množství článků, ale za jejich kvalitu. A ještě jsme projednali další kroky v zavádění umělé inteligence.

I když jsme museli ve sněmovně prodělat to šílenství, o kterém jsem vám psal na začátku, a trvalo to do 4 hodin ráno, nic ze slíbených akcí jsme nezrušili. Akorát jsme teda nemohli jít spát, protože hned potom přišlo další kolo jednání s mobilními operátory. Český telekomunikační úřad konečně vypsal dlouho očekávané podmínky aukce na čtvrtého operátora. Určitě sledujete, že trh se začal hýbat a že se konečně daří tlačit cenu za data dolů.

A ještě jedna úžasná vědecká návštěva. S ministry Karlem Havlíčkem a Robertem Plagou jsme vyrazili na České vysoké učení technické v Praze, kam jsem svolal setkání s jejich výzkumníky a skvělou ředitelkou základní školy Neštěmická v Ústí nad Labem, paní Marií Čápovou. Slíbil jsem jí totiž, že jí pomůžeme se zaváděním robotů do výuky. Ano, slyšíte správně. V Ústí bude od podzimu sekundovat učitelům robot. Humanoid, jak mu vědci říkají. Bude to takový tandemový učitel, který bude v rámci výuky komunikovat s dětmi.

Na ČVUT jsme si to vyzkoušeli, je to něco neuvěřitelného, roboti se pohybují po třídě jako ve sci-fi filmu a pomáhají pedagogům s výkladem látky. Robot se jmenuje Pepper, místo noh má podvozek, na hrudi tablet, kamery a 3D senzory. Další ukázka aplikace umělé inteligence, kterou naši lidi dokážou. Mimo využití ve školách funguje i jako průvodce v muzeu, informační kiosek na letištích a jak jsem to tak pozoroval při vyslovování důvěry ve Sněmovně, docela by se nám hodil i do politiky.

No, radši pojďme dál.

Jak víte z mého CV, dělal jsem před víc než 30 lety zástupce podniku zahraničního obchodu. Prodával jsem komodity na cizích trzích. Takže mě vždycky baví setkávání s ekonomickými diplomaty. Tenhle týden se jich do Prahy sjelo několik stovek a já se s nimi potkal na Ministerstvu zahraničních věcí. Byla to skvělá debata. Dokážu se do jejich role vžít, vím, jak je to náročné a hrozně si jejich práce vážím.

Jo a vzpomínáte, jak jsem slíbil, že do prázdnin představíme Národní investiční fond? Že dostaneme za stůl velké banky a firmy a že se pokusíme udělat speciální fond, do kterého přispějí korporace? Z něj chceme hradit investice národního významu. Silnice, nemocnice, školy. Nikdo nám to tehdy moc nevěřil, finanční analytici se nám vysmívali, opozice tvrdila, že to je nereálné, komentátoři se trumfovali, kdo to shodí víc. Klasika.

My ale sliby plníme. Vyjednávací tým jel dva měsíce skoro non-stop, měl nesčetně jednání s bankéři a stalo se něco, co nikdo, kromě nás nečekal. Tenhle týden, poslední pracovní červnový den jsme představili výsledek. Máme připravený fond, investiční radu a hlavně banky, které jsou připravené investovat. Bude to nějakých 6 až 7 miliard v první fázi, což nám pákovým efektem pomůže získat víc než 30 miliard korun. Ten pákový efekt totiž znamená, že na každou investici fondu poskytnou za výhodnějších podmínek komerční banky přibližně pětinásobek zdrojů.

Takže ještě jednou. My sliby plníme. I zástupci bank ocenili, jak konstruktivní debata to byla. Koukněte do tiskovky, kterou dávám do dalšího příspěvku.

No nic, koukám, že už docela dlouho píšu o vědě, inovacích, investicích, tak změním na chvilku téma.

Ministryně spravedlnosti paní Marie Benešová měla už druhé kolo jednání s Rekonstrukcí státu a vypořádávala s nimi jejich připomínky k novele zákona o státním zastupitelství. Bavili se o složení komise a způsobu, jakým bude pořádat výběrová řízení na státní zástupce. A taky o začátku účinnosti novely, kterou chce Rekonstrukce co nejdřív. Sama Rekonstrukce schůzku vyhodnotila jako velice těžkou, ale konstruktivní, a paní Benešová zase ocenila Rekonstrukci jako partnera na odbornou diskuzi.

A teď zdravotnictví. Tento týden jsme se s ministrem Adamem Vojtěchem sešli s prezidenty zdravotnických profesních komor. Byl tam Milan Kubek, prezident České lékařské komory, Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory a Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory. Jednali jsme o problémech ve zdravotnictví a roli komor.

Začal jsem taky řešit neúnosnou situaci ve Šluknovském výběžku, kde hrozí, že svůj provoz skončí Lužická nemocnice v Rumburku, protože je ve špatné ekonomické situaci. Hodně mi teď o tom píšete a já si uvědomuju, že tam teď lidi žijí v hrozné nejistotě, která musí co nejdřív skončit.

My jsme problém vyřešili, teď je to v rukou Krajské zdravotní, která by nemocnici měla co nejdřív od města Rumburk převzít. Město by mělo zaplatit dluhy a Krajská zdravotní převzít aktiva a zaměstnance. VZP poskytne novou smlouvu. Není totiž možné, aby takhle klíčová nemocnice v regionu skončila a lidi se ocitli bez zdravotní péče. Řešili jsme i to, že by Krajská zdravotní mohla převzít nemocnici Litoměřice.

Jednal jsem o tom tento týden se zástupci starostů Šluknovského výběžku, Ústeckého kraje, Krajské zdravotní a pojišťoven. Domluvili jsme se, že k řešení přistoupí urychleně. Návrh, který pan ministr Vojtěch představil, je dobrý. Kromě zajištění fungování velké nemocnice, pojišťovny slíbily zajistit i dostatečnou síť ambulantní péče, jako jsou praktičtí lékaři či zubaři. Měla by v tom pomoct přeshraniční spolupráce s Německem.

Zkrátka děláme maximum pro to, aby bylo o naše občany v tomto regionu z hlediska zdravotní péče postaráno, jako všude jinde v republice. Určitě vás budu informovat o dalším vývoji.

Často vám píšu o tom, že zjednodušujeme stavební řízení. Posíláte mi stovky příběhů, jak bojujete se stavebními úřady, byrokracií, ale taky s politiky, kteří zneužívají svoje postavení. Třeba mi napsal pan ze Zábřehu, že aby se mohl napojit na plynovod, který mu vede před barákem, musí dodat 22 různých vyjádření, papírů, posudků.

Každá čtvrtá stavba se dneska dělá na černo, protože povolení je tak složité, že ho už nikdo častokrát neumí získat. Povolení stavby trvá v průměru 5,4 roku. U dálnic nebo železnic je to klidně i 20 let. Přitom máme 714 obecných stavebních úřadů, 606 speciálních stavebních úřadů, 4 vojenské stavební úřady, 9 báňských a další 4 speciální. Dobrej zmatek. Nejen stavaři, ale i úředníci jsou obětmi tohoto “systému.” Když mají něco povolit, musí se řídit 89 zákony.

Podle 45 zákonů si u různých orgánů musíte zajistit vyjádření ke stavbě NEŽ VÁS VŮBEC PUSTÍ na stavební úřad. Podle dalších zhruba 20 zákonů musíte sehnat další doklady (průkaz energetické náročnosti, certifikáty, samostatná povolení, hluková studie, radonový průzkum, energetický posudek, povolení výjimek) a řídit se ještě 15 dalšími předpisy, ve kterých jsou stanovené požadavky, podle kterých musí projektant postupovat. Všechno je to rozdrobené v různých zákonech.

Pak se divíme, že postavit školku nebo třeba studentské koleje trvá 10 let.

Je to fakt katastrofa. Výsledek práce předchozích vlád. Dvacet let před námi s tím nikdo nic nedělal. Dvacet let se mluví o změně, ale zatím každá novela zákona situaci jen zhoršila. Na tom se shodnou všichni. Plus někteří lidi, kteří tenhle systém zneužívali, se bojí, že přijdou o vliv, takže nám hážou klacky pod nohy, když se ho snažíme napravit.

Naše ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová má hrozně složitý úkol. Dát to celé do pořádku. Makají na tom stovky lidí.

Na vládě jsme schválili jasnou strategii, podle které se jede:
Jedno podání s jednou dokumentací.
U jednoho úřadu, který všechno zařídí za vás.
Výsledek bude jedno rozhodnutí, tedy jedno kulaté razítko.
Přezkum do jednoho roku.

Hned se pustíme do přípravy paragrafovaného znění. Do roka to musíme změnit.

Factfulness. Tuhle knížku jsem dostal od Billa Gatese, ale už předtím z ní byli nadšení moji kolegové a pořád o ní mluvili. Je to celosvětový bestseller a nedostal jsem ji jenom já, Bill ji daroval všem americkým vysokoškolským absolventům roku 2018. Jen tady v Česku to už je pátý dotisk. Faktomluva, deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají.

Všude na světě to lidi vnímají hůř, než jaké to je. Protože, jasně, média píšou HLAVNĚ o tom negativním. A samozřejmě i u nás lidi situaci vnímají mnohem hůř, než jaká je, právě teď, když se máme za celou naši historii z bezpečnostního i ekonomického hlediska nejlíp.

Knihu napsali Hans Rosling, švédský lékař a statistik, se synem Olou. Hans zemřel v roce 2017, ale Ola pokračuje v jeho díle a má fantastické přednášky. Pozval jsem ho do Prahy, dělali jsme na tom asi půl roku a byli velice rádi, že se nám povedlo najít termín.

Přijel jen za letenky bez nároku na honorář. Ubytovali jsme ho tak jako světové státníky, v krásném Lichtenštejnském paláci na Kampě. Ráno jsme měli snídani, kde jsme se bavili hlavně o současné Evropě, taky o Africe, kde jsem čtyři roky žil, migraci a dalších věcech. Pak věnoval přednášku pro členy vlády. Byli tam naši ministři se svými týmy a musím říct, že po celou dobu nikdo z nich nevzal do ruky mobil. Tedy po pravdě já ano, za což mě Ola slušně sjel. “Andreji, dávejte pozor, tohle je pro vás důležité.” A bylo. Ola přednášel i studentům Univerzity Karlovy.

Byla to jedna z nejlepších přednášek, co jsem viděl. Na tu knihu se určitě koukněte, odkaz na ni vyjde za chvíli tady u mě na Facebooku. Jak česky, tak anglicky. A jsou tam skvělé grafy.

Pomalu končím.

V týdnu jsem byl na slavnostní recepci na Velvyslanectví USA u příležitosti státního svátku, který budou slavit 4. července, Dne nezávislosti. Přišel jsem se ženou i dcerou a bylo tam 2000 hostů. Ve svém projevu jsem zdůraznil strategickou povahu česko-amerických vztahů a naše aktivní úsilí o jejich další prohlubování, zavzpomínal jsem samozřejmě také na svou návštěvu v Bílém domě i na nedávné setkání s manžely Trumpovými ve Spojeném království při připomínce D-Day. Bavil jsem se se spoustou hostů a taky se studenty, kteří odchází na desetiměsíční stáž do USA. Jsou z toho nadšení.

Fotky z mimořádného setkání premiérů V4 jste asi viděli. Svolal jsem narychlo po smskách do Prahy Petera Pellegriniho, Viktora Orbána a Mateusze Morawieckého, abychom probrali obsazení vrcholných pozic EU. Shodli jsme se na kandidátech na post předsedy Evropské komise, kteří se nestaví k našemu regionu negativně. Naše představa není, že to musí být někdo ze střední nebo východní Evropy, měl by ale rozumět našemu regionu. Ne spitzenkandidát za každou cenu.

No a za chvilku odlítám na mimořádnou Evropskou radu do Bruselu, kde už o tom budeme jednat všichni premiéři evropských států.

V úterý mě čeká schůzka s panem prezidentem a budeme řešit výměnu pana ministra Staňka. Určitě víte, že tím náš koaliční partner ČSSD podmiňuje setrvání ve vládě. Ujistil jsem všechny, že udělám maximum, aby koalice pokračovala, máme před sebou spoustu úkolů a musíme se fakt už domluvit na rozpočtu, o kterém jsem vám psal hned ze začátku tohoto hlášení. Je to názorový spor pana prezidenta a sociální demokracie o personálním obsazení postu ministra kultury. Je běžné, že se prezident vyjadřuje k navrženému kandidátovi. Dělali to Havel i Klaus. Chci, aby se to vyřešilo dohodou a řeším to aktivně. Pan předseda Hamáček mě v pátek požádal, abych tenhle problém urgentně řešil, já jsem pana prezidenta obratem požádal o dřívější termín a jsem rád, že mi vyhově. Schůzka proběhne už v úterý 2.7., i když původně měl pan Hamáček s panem Staňkem domluvenou schůzku s panem prezidentem na 12.7. Budu se pana prezidenta snažit přesvědčit, že musím postupovat podle koaliční smlouvy.

A teď jdu k Václavu Moravcovi.