„Rakousko je jedním z našich nejbližších a přirozených partnerů ve střední Evropě. Dokládá to i nebývalá intenzita česko-rakouského politického dialogu, které si velice vážím a kterou posílilo i moje dnešní setkání s rakouským spolkovým kancléřem Kurzem. Hovořili jsme především o evropských tématech s ohledem na blížící se předsednictví Rakouska v Radě EU, ale také o řadě dalších témat, která Českou republiku a Rakousko spojují, ať už je to stále rostoucí obchodní výměna a investice nebo společná snaha o zlepšení infrastrukturního propojení mezi našimi zeměmi,“ shrnul po jednání premiér Andrej Babiš.
Jednání se věnovalo také evropským tématům. Premiér Babiš jednal s rakouským kancléřem Kurzem o nadcházejícím předsednictví v Radě EU, kterého se Rakousko ujímá v červenci. Rakousko bude řešit pro Evropu zásadní témata – migraci, příští rozpočet EU či brexit.
„Ujistil jsem pana kancléře o české podpoře. Zároveň věřím, že ve všech těchto otázkách Rakousko přispěje ke kompromisu, který bude přijatelný pro všechny členské státy. Při jednání jsem však zdůraznil, že pro Českou republiku i Visegrádskou skupinu jsou migrační kvóty zásadně neakceptovatelné a odmítáme je. Ostatní země nemůžou rozhodovat, kdo v naší zemi bude žít nebo pracovat. Řešení vidíme v hotspotech umístěných mimo území EU a v aktivním boji proti pašerákům,“ řekl premiér Babiš s tím, že je nezbytné pomáhat mimo Evropu a zajistit vhodné podmínky pro žití v místech, odkud lidé migrují.
Český premiér ocenil, že kancléř Kurz nahlíží na azylovou politiku obdobně jako česká vláda. Zároveň zopakoval, že cílem reformy azylového systému musí být plná kontrola nad vnějšími hranicemi, nikoliv povinné kvóty. Premiéři mluvili také o příštím evropském rozpočtu. Pro Česko je nejzásadnější, aby členské státy měly možnost rozhodovat o zaměření peněz a o investičních prioritách.
Oba premiéři se shodli na tom, že nové formáty spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskem mají jednoznačný přínos pro další posilování česko-rakouských sousedských vztahů i středoevropského regionu jako takového. A to ať už v rovině bilaterální, jako jsou pravidelná setkávání ministrů zahraničních věcí s hejtmany příhraničních regionů ve formátu 2 + 6 či Česko-rakouské diskusní fórum, nebo v rovině regionální spolupráce v rámci tzv. Slavkovské spolupráce mezi Českou republikou, Rakouskem a Slovenskem.
V oblasti hospodářské spolupráce premiéři ocenili trvalý růst obratu vzájemného obchodu a investic a hovořili o konkrétních možnostech dalšího prohloubení česko-rakouské ekonomické spolupráce. Diskutovali také o významu digitální ekonomiky pro udržení hospodářského růstu a konkurenceschopnosti nejen na národní úrovni, ale také na úrovni Evropské unie jako celku. Tématem byla rovněž modernizace dopravního propojení mezi oběma zeměmi. Především se jedná o silniční tahy Brno – Vídeň a České Budějovice – Linec a železniční propojení mezi Prahou a Vídní, jehož modernizace do podoby vysokorychlostní trati by zkrátila jízdní dobu mezi oběma metropolemi na dvě a půl hodiny, a na trase Praha – Linec.
