Vláda Andreje Babiše na svém posledním jednání v tomto složení v úterý 20. června 2018 schválila návrh novel zákonů, které upravují činnost českých tajných služeb. Cílem změn je posílit jejich pravomoci či zvýšit účinnost krytí jejich příslušníků. Schválila také plán a rozpočet dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce, na kterou v roce 2019 vyčlení 1,154 miliardy korun.
Premiér Andrej Babiš u příležitosti posledního zasedání tohoto kabinetu shrnul úspěchy vlády, která byla ve funkci přesně 195 dní. Při té příležitosti představil bilanční materiál, který je k dispozici ZDE. „Připravili jsme přehled, co všechno jsme udělali, a není toho málo. Vláda velice intenzivně pracovala, někdy jsme měli i dvě jednání vlády za den a dvě za týden, navštívili jsme dvanáct krajů. Závazek připravit investiční plán do konce června splníme. UŽ teď víme, že jen resorty to vyčíslily kolem 400 miliard a ještě čekáme na kraje. Investiční plán na deset let naše země potřebuje, potřebujeme plánovat samozřejmě nejen investice, ale i dostatek pracovních sil atd. V některých našich resortech, dovolím si říci, jsme udělali víc práce než někteří naši předchůdci za podstatně delší období,“ uvedl předseda vlády.
Vláda schválila návrh novely zákonů o zpravodajských službách ČR, o Bezpečnostní a informační službě a o Vojenském zpravodajství, která zavádí mj. povinnost orgánů veřejné správy vyhovět bez zbytečného odkladu žádosti zpravodajské služby o poskytnutí informací uchovávaných těmito orgány v souvislosti s plněním jejich úkolů. Pokud tyto orgány poskytují bezpečnostním službám součinnost při vystavování krycích dokladů, mají mít výslovně stanovenu povinnosti počínat si tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti zpravodajské služby. Zpravodajské služby by také měly možnost získávat od bank údaje, které jsou chráněny bankovním tajemstvím, a to prostřednictvím subjektu, který má sám oprávnění takové informace získávat. Další navrženou změnou je prodloužení maximální doby platnosti povolení nasadit zpravodajskou techniku ze tří na čtyři měsíce, čímž dojde ke srovnání podmínek s pravidly pro odposlechy. Návrh teď projedná parlament.
„Tento návrh už byl připraven za minulé vlády, ale parlament ho nestihl projednat,“ připomněl premiér Babiš
Vláda se zabývala také plánem a rozpočtem dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce na příští rok a střednědobým výhledem na roky 2020 a 2021. Na pomoc a podporu rozvojových zemí plánuje vyhradit v návrhu státního rozpočtu na rok 2019 1,154 miliardy korun. Česká republika má realizovat rozvojovou spolupráci zejména v šesti prioritních zemích – Bosně a Hercegovině, Etiopii, Gruzii, Kambodži, Moldavsku a Zambii. Plán také počítá s pokračováním bilaterálních aktivit v dalších specifických zemích – v Afghánistánu a na Ukrajině, a naopak s ukončováním bilaterální spolupráce v Kosovu a v Palestině. Chce přitom přesunout těžiště podpory z tradičního dotačního modelu na model investiční, tedy zapojit soukromý sektor a v zemích spolupráce podporovat investice a tvorbu ekonomických příležitostí. Plán předpokládá také vznik nového Záručního programu realizovaného Česko-moravskou záruční rozvojovou bankou, který bude poskytovat záruky na podporu udržitelných investic v rozvojových zemích.
Kabinet se také zabýval několika poslaneckými návrhy na změnu zákonů, mj. na zavedení 17. ledna jako významného dne – Dne mateřských škol, na zrušení obsolentních zákonů z roku 1919 či na prodloužení daňových úlev na tzv. zelenou naftu pro zemědělce i po 1. lednu 2019. Výslovně podpořila však jen jediný, a to na změnu drážního zákona, která má umožnit automatizovaný provoz vlakových souprav bez strojvedoucího. Tuto vyspělou technologii, kterou používá už řada zemí, chce Praha poprvé použít pro plánovanou linku metra D.
Na návrh ministryně obrany vláda jmenovala do hodnosti armádního generála generálporučíka Aleše Opatu. Kabinet také odsouhlasil navýšení základního kapitálu státní akciové společnosti Explosia o 3 miliony korun. Je to hodnota průmyslového objektu v areálu firmy, který patřil státu a vláda ho na firmu Explosia převedla.
