První zastávka byla ve městě Jihlava. Zde jsme se bavili o odpadovém hospodářství města, které má cca 50 tis. obyvatel. Potěšilo mě, jakým způsobem se k této problematice vedení města stavilo a snad i nové stavit bude. Jihlava je první město v ČR nad padesát tisíc obyvatel, kterému se podařilo snížit produkci směsného komunálního odpadu pod 150 kilogramů v přepočtu na 1 obyvatele a rok. Výborně fungují i jejich technické služby, které ovšem nesváží odpad jenom z Jihlavy, ale i ze širšího okolí.
Ke snížení produkce směsného komunálního odpadu v Jihlavě došlo po zavedení motivačních prvků do systému nakládání s odpady (motivační slevy ke třídění) a především plošným snížením frekvence svozu popelnic od rodinných domů a rozšířením sběru biologicky rozložitelných odpadů. Na snížení produkce směsného odpadu má pravděpodobně vliv i zavedení programu pro malé živnostníky Službami města Jihlavy http://www.mitjencernounestaci.cz/
Co mě potěšilo velmi, byl web pro informování obyvatel o odpadovém hospodářství http://www.odpadyjihlavy.cz/ s velkým množstvím informací. Web obsahuje nejen informace o tom, co a jak třídit a co se využilo, ale také ekonomické informace o odpadovém hospodářství a plány na jeho další rozvoj. Něco podobného bychom určitě chtěli spustit i v Uh. Hradišti. Nadchly mě reklamní předměty, které jsou nejen materiálně ekologické, ale taky vtipně pojaté. Jejich textilní tašku jsem si dal do batohu místo tašky Českého rozhlasu, kterou tam nosím přes rok. Plechový hrníček si taky našel své správné místo. Město Jihlava dělá taky pravidelně osvětu a samo jde příkladem tím, že například netiskne letáky, plakáty atd. Za mě celkově velmi dobrý dojem a spousta informací, např. pro město Uherské Hradiště.
Další zastávka byla ve firmě Enviropol, která se zabývá zpracováním elektroodpadů. Firma o sobě říká, že je předním zpracovatelem elektroodpadu v České republice, na Slovensku i v Polsku. Pro výrobce a prodejce elektrozařízení, kolektivní sběrné systémy a další průmyslová odvětví přináší jednoduché a nákladově efektivní řešení na zpracování elektroodpadu. V roce 2011 v Jihlavě spustili technologicky nejmodernější závod na zpracování elektroodpadu v Evropě. V současné době dokáží díky inovacím a vlastnímu vývoji efektivně využít až 95 % vysloužilého elektra. Což jsem mohl vidět osobně a můžu potvrdit. Vzhledem k nové lince, která pojme velké kapacity, museli oslovit i okolní státy, kdy i jejich elektroodpad vykupují a sváží do svého podniku. Ke zpracování elektroodpadů využívají speciální linku, která má 6 cyklů. Celý provoz nám byl předveden a musím říct, že tak propracovaný sytém jsem ještě nikde neviděl. Když to zjednoduším, do linky hodíte pračku a vypadne vám na konci linky materiál v podobě malých částí, roztříděných podle druhu materiálu (kov, měď, plast apod.). To vše díky magnetickému separování. V celém podniku dbají na čistotu a také na bezpečnost svých zaměstnanců.
Půldenní návštěvu jsme zakončili v enviromentálním centru Trkmanka ve Velkých Pavlovicích. „Ekocentrum Trkmanka s environmentální vzdělávací zahradou“ vzniklo na základě projektu rekonstrukce budovy bývalého Zámečku (dříve novorenesanční tvrze) a vytvořilo tak zázemí pro realizaci ekologického vzdělávání, výchovy, osvěty a environmentálního poradenství pro děti, žáky a studenty, rodiny s dětmi, pracovníky veřejné správy, zemědělce (i vinaře a ovocnáře), i pro širokou veřejnost jak na úrovni regionu, tak Jihomoravského kraje a České republiky. Projekt na podporu vytvoření zázemí pro environmentální vzdělávání byl Městu Velké Pavlovice schválen v rámci Operačního programu Životní prostředí a je podporován EU s rozpočtem ve výši téměř 40 milionů Kč.
Druhý den nás hned od rána čekala prezentace na téma Odpadové hospodářství v praxi společnosti Hantály a.s. ve Velkých Pavlovicích. Společnost Hantály a.s. za dobu své více jak 20leté existence ukázala všem svým klientům, co znamená být profesionálem na poli odpadového hospodářství. Společnost Hantály a.s. obsluhuje v Jihomoravském kraji téměř 50 tisíc obyvatel a nabízí komplexní paletu služeb v oblasti nakládání s odpady, obaly, včetně jejich všestranného využití pro obce, města, podniky a živnostníky. Zde jsme navštívili jak třídičku plastů tak i skládku odpadů na okraji města. V poslední řadě jsme se jeli podívat na kompostárnu a na způsob, jakým nakládají s bioodpady.
Další přesun následoval do obce Šardice za Petrem Maradou, který nám prezentoval šetrné zemědělství v krajině. Její úskalí a výhody. Bavili jsme se na mnoho témat, např. jak upravit zemědělský terén tak, aby lépe zadržoval vodu. Kdo to je Petr Marada? Člověk, který se zasloužil o revitalizaci a obnovu krajiny na zemědělsky intenzivně obhospodařované půdě především v katastrálních územích Šardice, Nenkovice, Želetice a Hovorany na jižní Moravě. Těmito svými projekty významně přispěl k zvýšení biologické rozmanitosti na velkých lánech (půdních blocích) orné půdy, výraznému snížení vodní a větrné eroze, zvýšení schopnosti krajiny zadržovat vodu a adaptovat se na změnu klimatu. Návštěva byla velmi přátelská a hlavně užitečná. Mohli jsme vidět přímo v praxi, jak jeho opatření fungují. Další informace najdete zde.
Poslední zastávka po cestě zpět do Prahy byla ve městě Kyjov. Tady jsme se zajímali o jejich motivační systém redukce odpadů. Město se snaží v rámci redukce odpadů dělat také mnohé a postupné zlepšování jde vidět. Bavili jsme se o dobré praxi z jiných měst. Já jsem okomentoval, jak a co se podařilo zavést u nás v Uherském Hradišti a taky jsme vzpomněli dobrou praxi z Jihlavy. Debata se nakonec protáhla o hodinu déle, než bylo plánováno, ale byla věcná a snad jsme si ty základní informace předali k oboustranné spokojenosti.
Shrnutí: Výjezd to byl náročný, ale hodně užitečný. Co jsem si vzal já osobně, je, že vždy se dají věci dělat lépe a efektivněji. Z Jihlavy si odvážím cenné zkušenosti, které bychom chtěli prosadit i v Uherském Hradišti. Např. problematiku čárových kódů. Co nejvíce rezonovalo, bylo to, že plastu je všeobecně moc, různé druhy a na všechny není bohužel odběr. Poté, co se výrazně ponížil odběr Číny, je situace o to horší. Firmy na třídění odpadů neví, jak a kam s plasty, které nikdo nechce, a proto někdy i část končí na skládkách. Bohužel. Další věc, která se často probírala, je odběr kompostů z kompostáren. Mnoho kompostáren vzniklo z EU dotací a proto nesmí vydělávat. I teď, když v podstatě rozdávají kompost zadarmo, ne vždy rozdají celou zásobu. Toto může být velký problém, kam s kompostem. A navíc, pokud se jako surovina bude prodávat. Takže nás čeká hodně věcí, které se musí změnit, např. omezení jednorázových plastů, snažit se komunikovat s výrobci, ať využívají plně recyklované materiály. To je naprostý základ. Dále uzákonit, kam s kompostem, např. využití pro zemědělství apod.
Děkuji všem, že třídíte. Nepomáháte jen sobě, ale nám všem. Po tom všem, co jsem napsal, ale stále platí, nejlepší odpad je ten, který nikdy nevznikne!
