Stejně tak se podařilo straně protlačit přes Ústavně právní výbor zalepení řady děr v návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů. Bohužel nejzásadnější pozměňovací návrh Pirátů a dalších opozičních stran výbor smetl. Ten měl přitom zabránit Andreji Babišovi, aby mohl využít účelové nejednoznačnosti v legislativě pro podniky zaparkované ve svěřenských fondech a tvrdit, že skutečným majitelem holdingu Agrofert není on. Piráti se nyní pokusí nepřijaté pozměňovací návrhy prosadit při projednávání zákona na plénu Sněmovny.
Současná podoba návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů vytváří v případě firem vložených do svěřenských fondů paradox. „Podle předlohy by byl Babiš například považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoliv za vlastníka samotného holdingu. Každý by přitom logicky čekal, že skutečný vlastník svěřenského fondu, bude i skutečným majitelem firem do něj vložených. Tuto zásadu ovšem vláda nechce v navrhované legislativě dodržet. Podobné právní kličkování je jen dalším zjevným důkazem vlivu osobních zájmů trestně stíhaného předsedy vlády na legislativu,” okomentoval pirátský poslanec František Navrkal s tím, že proto Piráti spolu se zástupci STAN a dalších opozičních stran předložili sérii pozměňovacích návrhů.
Tím nejzásadnějším bylo řešení zmíněného paradoxu, vznesli ale i požadavek na rozšíření okruhu zveřejňovaných informací o skutečných majitelích společností. Chtěli zavést povinnost zveřejňovat strukturu majetkových vztahů. „To je zcela zásadní pro rozkrývání chobotnic nastrčených a vzájemně provázaných firem, za které se skuteční majitelé, což mohou být klidně aktivní politici či jejich blízcí, často schovávají. Občané mají právo vědět, komu jdou jejich peníze jak v dotacích, tak v zakázkách, které tyto firmy pro stát dodávají,“ doplnil Navrkal. Oba dva návrhy ale členové Ústavně právního výboru v čele se zástupci vládních stran a ODS smetli.
Obdobně byly odmítnuty také návrhy na rozšíření okruhu oznamovatelů či zpřísnění sankcí za nesprávně uvedené informace. Posledně jmenovaný záměr počítal s tím, že evidující osoby mohou být sankcionovány až do výše 6 procent hodnoty svých aktiv v případě nedodržení povinností podobně jako při nesrovnalostech v účetnictví. Tím měly být motivovány hlavně velké firmy, aby k evidenci skutečných vlastníků přistupovaly zodpovědně. „Paušální pokuty dosahující maximální výše 500 tisíc korun jsou totiž bičem spíše pro menší podniky a na ty velké nedosáhnou,“ vysvětlil pirátský poslanec s tím, že navíc hrozí i celkové odložení účinnosti zákona o evidenci majitelů. „Na konci jednání naneštěstí předseda výboru Marek Benda z ODS navrhl odložení účinnosti zákona, což i kvůli hlasům vládních poslanců prošlo. To je v momentě, kdy jsme už více než osm měsíců v prodlení, velmi nešťastné. Příslušná evropská směrnice o praní špinavých peněz, ze které vládní návrh vychází, totiž měla být do našeho právního řádu implementována už v lednu tohoto roku. Budeme usilovat o to, abychom tento skluz dohnali a zákon vešel v účinnost co nejdříve,” dodal Navrkal.
Ten naopak považuje za velký úspěch, že se na Ústavně právním výboru povedlo zalepit několik děr ve vládním návrhu, na které upozornil – zákon například počítal pouze se sankcí při návrhu zápisu nesprávných údajů do evidence, ale už chyběla sankce, pokud vůbec k žádnému návrhu včas a řádně nedojde. I na rozpočtovém výboru se také povedlo prosadit několik zásadních záměrů. „První z nich zajišťuje přidělování dotací jen firmám s řádně evidovanými skutečnými majiteli. Druhý pak počítá s možností odstoupit od smlouvy na veřejnou zakázku s firmami, které do evidence skutečných majitelů uvedly nepřesné či nepravdivé informace,“ uzavřel poslanec.
