Oko neznalého čtenáře musí být možná překvapeno, zase jim chybí peníze, zase chtějí přidat, zase, zase…

 Věc je ale daleko složitější a situace daleko vážnější. Sociální služby jsou v situaci, kdy se o ně veřejnost dlouhodobě nezajímá. Své oko na sociální služby upře většina lidí až ve chvíli, kdy je oni nebo jejich příbuzní potřebují. I z toho možná plyne, až nesmyslně malá prestiž práce v sociálních službách a malý respekt k těm, kteří v tomto odvětví působí. Přes to, že od roku 1989 prošly sociální služby obrovským vývojem, jak v rámci komfortu prostředí, v nichž jsou poskytovány, kvalitou poskytovaných služeb, ale také obrovským růstem odbornosti jednotlivých zaměstnanců. A věřte, že  práce, kterou zaměstnanci v sociálních službách odvádí, je neskutečně těžká psychicky, je těžká fyzicky a vyžaduje úžasné lidi s empatií, porozuměním a hlavně lidi s chutí pracovat a věnovat se ostatním.  Takovou práci nelze mnohdy zaplatit penězi, a když ano, měla by být odměna adekvátní práci. Vzhledem k platovým tarifům byli dlouhodobě lidé v sociálních službách neskutečně podhodnoceni.

Je třeba přiznat, že v posledních dvou letech se povedlo narovnání těchto platů na úroveň, která je řádově podstatně výše, než byla před třemi, čtyřmi lety. Zároveň si ale musíme uvědomit i situaci, kdy se přidávalo i v ostatních odvětvích. Nicméně nechci tu v tuto chvíli lobovat za popravdě nereálné navýšení platů, k tomu snad dojde dohodou  na jednání tripartity pro rok 2020. To za prvé.

Za druhé zpět k nadpisu. Víte, on tak trochu sociální služby charakterizuje. A prosím, s respektem jen uvedu pár příkladů - jinde se stávkuje, odchází se do zahraničí, neučí se, zastavují se letadla, stroje apod. V sociálních službách je na prvním místě klient, uživatel, prostě člověk, o kterého pečujeme. V sociálních službách, se prostě prosí, vyzývá, žádá, ale nestávkuje, protože bez pomoci zaměstnanců sociálních služeb by naši klienti nejedli, nepili, nemohli navštívit příbuzně ani lékaře, a to jsem u těch jednodušších věcí, které by nemohli. A proto poskytovatelé sociálních služeb dlouhodobě prosí, vyzývají, žádají, protože bez finančních prostředků sociální služby poskytovat nelze. A bohužel bez finančních prostředků se těžko budeme dále posouvat v kvalitně, v dosažitelnosti pro naše potřebné.

A za třetí, pokud se stane to, co se stalo nyní, neumíme vykrýt chybějící finanční prostředky z jiných zdrojů, jednoduše řečeno proto, že není odkud. To znamená, že pokud vláda stanoví mimořádný příplatek zaměstnancům, ale poskytovatelé na základě tohoto rozhodnutí nedostanou finanční krytí, nejsou schopni tyto zdroje nalézt jinde. Není kde.

Bod čtvrtý, pokud se dlouhodobě argumentuje navýšením financí na sociální služby, dovolím si uvést následující:

Růst základní sítě sociálních služeb:

Počet poskytovatelů sociálních služeb v r. 2012:                                             1985

Počet poskytovatelů sociálních služeb v r. 2018:                                             5580

-        Viz registr poskytovatelů sociálních služeb

NÁRUST 281,1%

Vývoj dotací MPSV je následující:

Rok 2012                           6,38mldr.

Rok 2017                           9,27mldr.

NÁRUST 145,29%

 A tak si dovoluji odpovědné požádat, aby opravdu došlo k dofinancování sociálních služeb, abychom dokázali, že jsme vyspělou demokracií, která se nezříká péče o potřebné a umí poskytovat pomoc tam, kde je potřeba. A zároveň chci i z tohoto prostoru poděkovat všem, kteří přes všechny problémy v sociálních službách zůstali a pracují pro své klienty, patří Vám úcta a poděkování.