Během uplynulého víkendu navštívili Karlovarský kraj členové tzv. Panevropské unie, což je organizace usilující o vybudování evropského federálního superstátu pod kuratelou velkého Německa. Jejím zakladatelem byl hrabě Kalergi, dlouhá léta ji vedl Otto von Habsburg a nyní je jejím předsedou nám, bohužel, dobře známý tzv. předák sudetských Němců Bern Posselt. Delegaci tohoto spolku, který rozhodně nevyniká přátelskými vztahy k České republice, dokonce přijal na oficiální úrovni místostarosta Chebu Miroslav Plevný.
Neexistuje žádný oprávněný důvod, aby byli pohlaváři sudetských Němců, kterým jde dlouhodobě o revizi historie a změnu zásadních dopadů výsledků druhé světové války v neprospěch České republiky a jejích občanů, včetně uplatňování jejich nejrůznějších majetkových a právních nároků, přijímání představiteli veřejné správy, a to na jakékoli úrovni.
Je to jednání, které je v rozporu s českými národními zájmy – a je i velmi neuctivé ke všem obětem brutální okupace českých zemí Německem. Okupace, jejíž správa a represivní složky se do velké míry opíraly právě o české (sudetské) Němce.
Zastupitelstvo města Brna, jehož mám nyní tu čest být členkou, se zase v roce 2015 naprosto nepatřičně omluvilo za poválečný „divoký“ odsun místních Němců a schválilo Deklaraci smíření a společné budoucnosti, ve které město Brno událostí května roku 1945 lituje. Konkrétně se tehdy jednalo o hlasy zastupitelů ANO 2011, hnutí Žít Brno, Strany zelených, KDU-ČSL a TOP 09.
Takovéto aktivity současným (nejen komunálním) politikům vůbec nepřísluší –
a to ani procesně, a natož pak obsahově.
Nemáme právo dezinterpretovat dějiny a zaměňovat následek za příčinu. A hlavně,
historie česko-německých vztahů nezačala 10. května roku 1945. Odsun Němců
z naší republiky byl naprosto správnou reakcí na německou nacistickou
okupaci českých zemí a na genocidní zločiny, kterých se Němci, včetně těch
sudetských, na českém národě dopustili. Více než 300 000 obětí této
okupace hovoří za vše. Odsun byl jediným možným – a morálně oprávněným řešením.
Cca devadesát procent sudetských Němců otevřeně podporovalo Hitlerovu politiku dávno před druhou světovou válkou, zhruba stejný počet jich v československých volbách v roce 1935 hlasoval pro Henleinovu Sudetoněmeckou stranu, což byla v podstatě filiálka Hitlerovy NSDAP.
A naopak, zbývajících cca deset procent (němečtí sociální demokraté, komunisté a další antinacisté) byli aktivně protihitlerovští, včetně následné hrdinské činnosti v odboji. Těch se odsun netýkal, přes 200 000 jich následně mohlo v poválečném Československu zůstat. Těch je třeba si vážit.
Nezpochybňujme základy, na kterých stojí naše státnost. Braňme suverenitu České republiky!
