Bc. Lucie Šafránková

poslankyně, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku
  • SPD
  • Jihomoravský kraj
  • poslankyně
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,38. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

08.03.2024 17:17:00

Větší facku do tváře zdravotně postiženým si snad už ani nelze představit

Větší facku do tváře zdravotně postiženým si snad už ani nelze představit

Projev na 94. schůzi Poslanecké sněmovny 8. března 2024 k zákonu o sociálních službách

 Kolegyně, kolegové, vážení spoluobčané,

dovolte mi také pár slov k tomuto návrhu a abych vám představila šest pozměňovacích návrhů, které k tomuto návrhu podávám.

Bohužel vláda Petra Fialy se oblasti sociálních služeb věnuje nedostatečně a tímto návrhem se do jisté míry snaží pouze částečně hasit požár, který dlouhou dobu ignorovala. Hovořím zde zejména o situaci zdravotně postižených občanů a jejich rodin, které jsou zásadním způsobem odkázáni na výši příspěvku na péči. Pro některé z vás trochu osvětlím, k čemu tento příspěvek slouží a komu vlastně pomáhá.

Příspěvek na péči je sociální dávkou určenou osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm jejich závislosti právě podle zákona o sociálních službách. Z tohoto příspěvku pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat buď blízká osoba, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, anebo v určitých případech pobytová zařízení, jako jsou dětské domovy, speciální lůžková zdravotnická zařízení hospicového typu anebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Výše těchto příspěvků na péči je ve vztahu k cenám sociálních služeb a potřebám zdravotně postižených dlouhodobě naprosto nedostatečná, přičemž nejhorší je situace osob dospělých i dětí v prvním a druhém stupni závislosti, kde se tento příspěvek nezvyšoval již osm let. Což je něco, myslím, že všichni mi teď dáte zapravdu, že je to naprosto neuvěřitelné.

Navíc co se týče příspěvku na péči pro dospělé osoby v prvním stupni závislosti, tedy pro lidi, kteří nezvládají až čtyři základní životní potřeby, je jeho výše aktuálně směšných 880 korun za měsíc, ještě o více než 50 % nižší, než byla v roce 2011, kdy ji tehdejší ministr práce a sociálních věcí za TOP 09 Drábek snížil z tehdejších dvou tisíc korun měsíčně. Já za nápravu tohoto neúnosného stavu a zvýšení příspěvku na péči těmto lidem usiluji a bojuji již čtvrtým rokem. V minulém i v tomto volebním období jsem k tomuto předložila návrhy zákonů, ovšem jak tehdejší, tak současná vláda blokuji jejich projednání zde ve Sněmovně.

Musím také připomenout i neuvěřitelnou situaci, která se tady odehrála v prosinci roku 2022, kdy se můj návrh poprvé a naposledy začal na plénu Sněmovny projednávat. Vládní poslanci se tehdy před hlasováním o jeho postoupením do druhého čtení hromadně odhlásili, ačkoliv byli v sále fyzicky přítomni a Sněmovna se tak stala uměle neusnášeníschopnou. Větší facku do tváře zdravotně postiženým si snad už ani nelze představit. Ministerstvo práce a sociálních věcí, vláda i všechny strany vládní koalice, tedy pomoc zdravotně postiženým občanům a jejich rodinám dlouhodobě systematicky blokovala. Dnes, velice opožděně pod naším tlakem a pod tlakem těchto občanů jejich životní situace je často neudržitelná, přichází vláda s návrhem částečného zvýšení příspěvku na péči. Že jde o krok vynucený, nikoli o krok z vlastního rozhodnutí vlády, o tom svědčí skutečnost, že toto zvýšení se v předloženém materiálu objevilo až v průběhu jeho projednávání mezi prvním a druhým čtením formou pozměňovacího návrhu.

V původní verzi návrhu zákona obsaženo nebylo. Jde ovšem o zvýšení naprosto nedostatečné a nespravedlivé opět vůči osobám v I. stupni závislosti. Ti jsou na tom opět nejhůře, protože Fialova vláda jim nechce přidat ani jednu jedinou korunu. I v případě zdravotně postižených ve II. stupni závislosti je navrhované zvýšení příspěvku na péči zcela nedostatečné a marginální. O 500 korun měsíčně u dospělých osob a o 800 korun u dětí po osmi letech, po několikerém zdražení sociálních služeb na základě vládní úhradové vyhlášky. Poté, co za tu dobu stoupla inflace asi o 40 %. Dalo by se říci, že vláda se těmto lidem v podstatě už směje do obličeje. A ještě mnohem více, než je tomu dnes, prohlubuje finanční rozdíl v příspěvku na péči mezi II. a III. stupněm závislosti. Přestože lidi v těchto kategoriích dělí často pouze nezvládnutí jedné základní životní potřeby navíc. Rozdíl mezi nimi, co se týče výše příspěvku na péči, pokud vládní návrh projde, bude u dětí 9 000 korun a u dospělých téměř 10 000 korun měsíčně. Tohle myslíte opravdu vážně?

Proto předkládám k vládnímu návrhu pět vlastních pozměňovacích návrhů úpravy příspěvku na péči, které za chvíli podrobně představím. Kolegyně a kolegové, pro lepší představu toho, o čem se tady vůbec bavíme, je dobré podívat se přímo na těžké osudy našich zdravotně postižených spoluobčanů, závislých na pomoci jiných osob a jejich rodin a na to, s čím se musí dnes a denně potýkat. Je to lepší, než tady po sobě házet anonymními čísly a frázemi. Oba případy, které uvedu, byly zveřejněny v Deníku.cz.

Nadina maminka měla trvale přiznaných sedm bodů závislosti. Když se její stav zhoršil, dcera požádala o zvýšení příspěvku na péči. Místo toho ji ho zcela odebrali. Paní Naďa pracuje jako zdravotní sestra v domácím hospici. Přes den se stará o umírající hospicové pacienty a doma jí nastává druhá směna, má totiž těžce nemocnou maminku a dvě zdravotně postižené děti. Syn je autista a prodělal rakovinu, kvůli níž ho pětkrát operovali. Dcera má těžké deprese a epilepsii. Paní je samoživitelka, takže si přivydělává nočními službami v jiném zdravotnickém zařízení. Maminka paní Nadi je 76.letá žena, nepohyblivá, prakticky slepá, s rozvinutou demencí a kromě toho prodělala mrtvici. Přesto pro ni dcera už několik let marně žádá o průkaz pro osoby se zdravotním postižením - ZTP.

Teď budu citovat: "Nesmíme parkovat na invalidech. Auto musíme nechat jinde, často i stovky metrů od doktora. Maminku pak k němu kolikrát musíme důstojně vláčet na zádech nebo ji zkusit naložit do vozíku a potácet se přes obrubníky, líčí. Za parkovné během dlouhých vyšetření běžně platí kolem 400 korun. Žádost o ZTP se podává na úřadu práce. O schválení rozhoduje posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení. Opakovaně se dočkala zamítnutí. Odvolání vyřizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. To jí prý odpovědělo, že se maminka má dopravovat k lékařům hromadnou dopravou. Ona přitom nedojde ani k vrátkům od domu. Maminka měla od České správy sociálního zabezpečení trvale přiznaných sedm bodů závislosti. Když se její zdravotní stav zhoršil, dcera požádala o změnu výše příspěvku na péči z II. stupně na III. stupeň. Místo toho najednou uznali její matce jen dva body závislosti a příspěvek ji zcela odebrali.

Místo zákonných devadesáti dnů rozhodli po roce. Cituji, napsali tam: "Že se na svůj zdravotní stav adaptovala". Ona se asi adaptovala na to, že je slepá, nemobilní a s demencí. Podala jsem žádost o takzvané zpětvzetí žádosti, abych zachovala alespoň II. stupeň, popisuje paní Naďa. Naďa má na vysoké škole vystudovanou sociální práci, přesto i pro ni je nedobytný systém pomoci nad její síly. Cituji: "Oni dobře vědí, že když budou příspěvky zamítat, třetina lidí se na odvolání vykašle a třetina ho napíše špatně. Takže když v části té zbývající třetiny odvolání uznají, stejně hodně ušetří, konstatuje. Jednání se státem jí přijde absurdní.

Cituji: "Na pobočkách úřadu práce to schytávají chudinky zaměstnankyně, které zpracovávají žádosti na základě lékařského posudku. Řeknou mi, že vědí, že je to nesmyslné rozhodnutí, ať si podám odvolání. Když namítnu, že odvolání jim tam bude ležet přes rok a nic se nebude dít, poradí mi, ať si podám stížnou pro nečinnost. Tu jsem si podala a nikdo se mi neozval. Po roce a půl pak dostaneme rozhodnutí, že vám všechno zamítli a sebrali, líčí smutně.

Na dalším příkladu budu demonstrovat, proč navrhuji zařadit mezi terénní sociální služby i doprovod dětí do školy a mimo domácnost. Paní z Libiše u Neratovic pečuje o svého manžela s amyotrofickou laterální sklerózou už přes pět let. Kvůli tomu, že je připojen na plicní ventilátor, ji nemůže vypomoci sociální služba. Některé činnosti, třeba odsátí hlenu v dýchacích v cestách, jsou totiž zdravotní úkony, a ty má sociální služba ze zákona zakázané. Paní je může vykonávat díky půldennímu školení, které absolvovala. Docházet k ní může na tři hodiny denně jen zdravotní sestra. Manžel ale potřebuje permanentní dohled. Společně navíc vychovávají tři děti. Tato paní i stovky dalších lidí v obdobné situaci by samozřejmě uvítalo zvýšení příspěvku na péči, ale i to, aby jí někdo při péči o manžela alespoň na krátkou dobu někdy vystřídal. Velkým problémem pro ní je i to, že současné sociální služby nepočítají s tím, že jejich klienty jsou vedle důchodců i lidé se zdravotním postižením či s různými nemocemi v produktivním věku, kteří mají malé děti.

Ve výčtu základních činností osobních asistentů a pečovatelek proto zcela postrádá pomoc s péčí o nezletilé děti, a to včetně jejich doprovodu mimo domácnost. Děti mají povinnou školní a předškolní docházku. Ale já je tam často nemám jak doprovodit, když se nesmím vzdálit od nemocného manžela, vysvětluje. Jak dodává, obvolala všechny sociální služby v okolí a nikdo ji nemohl pomoci právě proto, že péče o děti není dle zákona součástí jejich základních činností. Proto se to pokouším jedním ze svých šesti pozměňovacích návrhů změnit. Jak již jsem řekla, a jak ráda zopakuji, těžištěm mých pozměňovacích návrhů je zvýšení příspěvku na péči lidem v I. a II. stupněm závislosti, na které se vláda již po několikáté, lidově řečeno vykašlala, a jejichž situace už je kvůli tomu velmi kritická. A nejde už jen o to, že tito lidé nemají peníze, na pro ně nezbytné asistenční služby a že často žijí finančně naprosto nadoraz. Ale už i o to, že se cítí v důsledku tohoto chování vlády a státu vůči nim jako méněcenní, a to je něco naprosto strašného.

Závěrečná citace bude z webu iDNES. Cituji: "Pan Tomáš vládní návrhy změn u příspěvku na péči označil za naprosto otřesné. Je vidět, že my, co máme I. stupeň a obzvláště my dospělí v I. stupni, se už asi nikdy nezbavíme nálepky lidí druhé či třetí kategorie. Těch, na kterých záleží mnohem méně, než na všech ostatních. Tohle je prostě diskriminace, jinak se to nazvat nedá. A není to hrubá diskriminace jen nás příjemců příspěvku, ale i samotných pečujících, i když mám rodiče a známé, kteří mi pomáhají zcela zadarmo, tak to na pokrytí jejich nákladů nestačí. Kdyby částka příspěvku měla podle něj rodině nahrazovat mzdu, když by si museli vzít kvůli němu volno v práci, tak by potřeboval aspoň 3000 měsíčně. Tohle je příklad toho, jak ponechání příspěvku na péči v prvním stupni u dospělých dál na 880 korunách může některé příjemce přímo ohrozit i na životě. Tohle už opravdu není sranda. Prosím, uvědomme si to. Konec citace.

Mějme prosím tato slova na paměti při závěrečném hlasování.

Kolegyně a kolegové, zde je přehled mnou podaných pozměňovacích návrhů, ke kterým se poté ještě přihlásím v podrobné rozpravě.

V pozměňovacím návrhu, který má číslo sněmovního dokumentu 4054, navrhuji rozšířit portfolio stávajících oficiálně poskytovaných sociálních služeb, a to tak, že navrhuji mezi terénní a ambulantní sociální služby zařadit i pomoc s péčí o nezletilé děti včetně jejich doprovodu mimo domácnost. Činím tak na základě mnoha podnětů v rámci mé poslanecké práce, na základě oprávněných požadavků a zkušeností lidí a rodin, kteří dlouhodobě pečují o vážně zdravotně postižené a bezmocné členy svých domácností a zároveň se starají o nejmenší děti, které ještě nemohou bezpečně chodit do školky, školy či na jiné volnočasové aktivity. Pro rodiny s dětmi, které současně pečují o zdravotně postižené osoby závislé na péči jiných osob, vyžadující často prakticky každodenní náročnou a téměř nepřetržitou péči, jde o zásadní záležitost zlepšení kvality jejich životů a péče o nezletilé děti, o zajištění jejich pravidelné a bezpečné docházky do škol a o podporu v jejich velice těžkých životech. Pro tyto rodiny by to znamenalo naprosto zásadní pomoc v často neřešitelných životních situacích.

V pozměňovacím návrhu, který má číslo sněmovního dokumentu 3969, navrhuji zvýšit příspěvek na péči pro osoby do 18 let na 4 950 korun v prvním stupni, na 9 900 ve druhém stupni, na 16 100 ve třetím stupni, na 23 000 měsíčně ve čtvrtém stupni, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb, a na 27 000 v ostatních případech. Pro osoby starší 18 let zde navrhuji zvýšit příspěvek na péči na 2 640 v prvním stupni, na 6 600 ve druhém stupni, na 14 800 ve třetím stupni a na 23 000 měsíčně ve čtvrtém stupni, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb, a na 27 000 v ostatních případech.

V pozměňujícím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 4059 pak navrhuji zvýšit příspěvek na péči pro osoby do 18 let na 4 300 v prvním stupni, na 8 100 ve druhém stupni, na 16 100 ve třetím stupni, na 23 000 měsíčně ve čtvrtém stupni, zase, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb, a na 27 000 v ostatních případech. Pro osoby starší 18 let zde navrhuji zvýšit příspěvek na péči takto: na 2 000 měsíčně v prvním stupni, na 5 400 ve druhém stupni, na 14 800 ve třetím stupni a na 23 000 měsíčně ve čtvrtém stupni, zase, pokud se jedná o pobytové sociální služby, a na 27 000 v ostatních případech.

V pozměňovacím návrhu pak pod číslem sněmovního dokumentu 4063, tak tady navrhuji zvýšit příspěvek na péči pro osoby do 18 let na 4 100 v prvním stupni, na 8 000 ve druhém stupni, na 16 100 ve třetím stupni a na 23 000, pokud se poskytuje v pobytových sociálních službách, a na 27 000 v ostatních případech. Pro osoby starší 18 let navrhuji zvýšit na 1 760 korun v prvním stupni, na 5 300 ve druhém stupni, na 14 800 ve třetím stupni, na 23 000 ve čtvrtém stupni pobytové služby a na 27 000 v ostatních případech. V pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 4058 navrhuji zvýšit zase příspěvek do 18 let na 3 800 v prvním stupni, na 7 900 ve druhém stupni, na 16 100 ve třetím stupni, na 23 000 ve čtvrtém stupni v pobytových službách a na 27 000 v ostatních případech. Pro osoby starší 18 let navrhuji zvýšit příspěvek takto: v prvním stupni na 1 380, ve druhém stupni na 5 300, ve třetím stupni 14 800, ve čtvrtém stupni v pobytových službách na 23 000 a na 27 000 ve čtvrtém stupni v ostatním případech. V pozměňovacím návrhu 4057 pak navrhuji zvýšit příspěvek na péči pro osoby do 18 let v prvním stupni na 3 500, ve druhém stupni na 7 600, ve třetím stupni na 16 100 a na 23 000 v pobytových sociálních službách, 27 000 poté v ostatních případech. A pro osoby starší 18 let zde navrhuji zvýšit příspěvek na péči na 1 080 v prvním stupni, na 5 100 ve druhém stupni, na 14 800 ve třetím stupni, na 23 000 v pobytových sociálních službách ve čtvrtém stupni a na 27 000 v ostatních případech čtvrtého stupně.

Kolegové a kolegyně, já vás moc prosím o podporu těchto pozměňovacích návrhů ve prospěch všech lidí se zdravotním postižením a jejich pečujících.

Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama