Poslední sněmovní sezónu před volbami v roce 2021 zahájí tzv. výborový týden. Tři sněmovní výbory (pro sociální politiku, školství a pro veřejnou správu) v něm budou, již v rámci druhého čtení, projednávat mou novelu Zákona o pomoci v hmotné nouzi. Jde o novelu, kterou jsem vypracovala na základě desítek schůzek a stovek hodin konzultací s odborníky z resortu práce a sociálních věcí a z dalších oblastí veřejné správy. Cílem novely je ukončit, respektive maximálně omezit zneužívání sociálních dávek a podvody či neetické a nemorální jednání jejich příjemců či žadatelů o ně. Pokud bude přijata, ušetří veřejným rozpočtům stovky milionů korun.
SPD proti profesionálním nemakačenkům!
Můj návrh má ambici znemožnit pobírání dávek pomoci v hmotné nouzi těm osobám, které při jejich čerpání (či při žádostech o ně) podvádí, uvádějí nepravdivé údaje, neumožňují efektivní úřední kontrolu, zatajují své příjmy či páchají přestupky – zejména ve vztahu k řádné výchově svých dětí. Okruh příjemců těchto dávek musí být omezen pouze na osoby, které se dočasně ocitly z objektivních důvodů v hmotné nouzi a snaží se z této situace vlastními silami – a vlastní prací – aktivně dostat, přičemž v tomto ohledu důsledně spolupracují s Úřadem práce ČR a řídí se jeho pokyny a doporučeními. Zároveň mohu vyloučit možnost či pravděpodobnost, že se příslušné změny zákona negativně dotknou těch osob, které mají na dávky pomoci v hmotné nouzi právní i morální nárok, respektive že navrhované změny budou mít nějaké další vedlejší negativní dopady.
Podvod stíhá podvod
Co se týče odhadu rozsahu dosavadního zneužívání dávek pomoci v hmotné nouzi, lze uvést jako příklad statistiku Úřadu práce ČR z roku 2019, která hovoří o tom, že během prvního pololetí onoho roku se pracovníci Úřadu zaměřili na dodržování režimu tzv. dočasné neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci či úrazu (kde mj. navrhuji provést významné úpravy). V předmětné době evidoval Úřad práce ČR 22 000 osob, které nemusely na základě lékařského potvrzení plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Zaměstnanci Úřadu tehdy provedli 15 791 kontrol a zjistili přitom 4 307 porušení stanoveného režimu (tedy téměř ve 27,3 procentech případů). Současný právní stav neumožňuje v těchto případech dotyčné osoby vyřadit z okruhu osob považovaných za osoby v hmotné nouzi a odebrat jim příslušné dávky, což je naprosto nepřijatelné. Při univerzálních celostátních kontrolách oprávněnosti čerpání dávek pomoci v hmotné nouzi zjišťují pracovníci Úřadu práce ČR každoročně řádově okolo 10 000 neoprávněných žádostí či zneužití dávky, což reprezentuje zhruba 10 % veškerých příjemců těchto dávek. Objem neoprávněně nebo nedůvodně vyplacených veřejných prostředků se v této souvislosti pohybuje v řádech stamilionů korun. Je tedy velmi důvodné předpokládat, že po zavedení mnou navrhovaných změn do praxe by se objem takto ušetřených (resp. nevyplacených) finančních prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi ještě významně zvýšil a že by se mohl, na základě výše uvedených skutečností, pohybovat až směrem k úrovni jedné čtvrtiny nyní vyplaceného objemu těchto dávek, tedy minimálně okolo jedné miliardy korun ročně. A jaké změny by tedy můj návrh zákona přinesl?
Podmínkou rok ve školce
Navrhuji, aby mezi povinnosti podmiňující získání jakékoli dávky pomoci v hmotné nouzi přibylo i řádné zajištění docházky dětí do (ze zákona povinného) posledního ročníku mateřské školy ze strany jejich rodičů, což je mnohdy zásadní opatření ve smyslu socializace a integrace dětí do společnosti v souvislosti s přípravou na zvládnutí povinné docházky do základní školy.
SPD proti podvodům s neschopenkami!
Navrhuji umožnit pracovníkům Úřadu práce vyřadit z okruhu příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi ty osoby, které porušily během jejich pobírání režim pracovní neschopnosti respektive režim tzv. dočasné neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. Jak ukázaly výše zmíněné kontroly Úřadu práce, jde o oblast, kde se podvádí doslova v masovém měřítku. V této souvislosti dále navrhuji, aby měl Úřad práce pravomoc vyřadit z okruhu příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi ty osoby, které setrvávají v režimu neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu i po uplynutí doby, která odpovídá maximální podpůrčí době pro pobírání tzv. nemocenské, což je 730 dní. Na základě úředních zjištění totiž není výjimkou, že mnozí příjemci sociálních dávek setrvávají v režimu pracovní neschopnosti (s nárokem na čerpání dávek) nesmírně dlouho, velmi často nad pět let. Smutným rekordem je pak případ devítileté „pracovní neschopnosti“ se statisícovým benefitem pro příslušnou osobu – vše z veřejných peněz. Mým záměrem je, aby tito dlouhodbě práce neschopní příjemci dávek museli po oněch 730 dnech předstoupit před posudkového lékaře a následně buď přejít do invalidního důchodu, anebo nastoupit do zaměstnání. Vše by mělo být stejně tak, jako jsou to povinni učinit zaměstnanci, kteří dávky nečerpají.
Kdo nepustí kontrolora do bytu…
Chci také zrychlit a zjednodušit proceduru vyloučení určitých osob z okruhu příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi nebo z okruhu tzv. společně posuzovaných osob, jestliže neplní podmínky pro tyto osoby zákonem stanovené. Podle současné právní úpravy závisí toto vyloučení na tzv. správním uvážení orgánu pomoci v hmotné nouzi, není automatické a pevně dané. Navrhuji například rovnou odejmout až na šest měsíců (místo dosavadních tří) dávku pomoci v hmotné nouzi těm osobám, které neumožní kontrolorům Úřadu práce vstoupit do obydlí do obydlí za účelem sociálního šetření směřujícího k ověření skutečností rozhodných pro vznik nároku na doplatek na bydlení.
Lenochodi od čerpadel pryč
Dále navrhuji významně snížit koeficient výpočtu tzv. existenčního minima těm občanům, kteří nepřiznávají žádné příjmy, dlouhodobě nepracují, nepodnikají, práci si aktivně nehledají a pouze chtějí čerpat co možná nejvyšší sociální dávky pro své rodiny prostřednictvím žádostí o ně přes své děti, které jsou osobami v hmotné nouzi ze zákona vždy. V neposlední řadě navrhuji rovněž zavést povinnost zahrnout mezi příjmy žadatele o dávky pomoci v hmotné nouzi i příjmy z dávek pěstounské péče – zatím v těch případech, kdy se jedná o pěstounství v rámci rodiny. Toto opatření směřuje zejména proti tzv. spekulativnímu rodinnému a příbuzenskému pěstounství. Tento návrh vychází i z faktu, že odměna pěstouna je posuzována jako standardní příjem ze závislé činnosti i v jiných případech – například pro účely daně z příjmů či pojistného na sociální zabezpečení.
Skutečnost, že novela prošla letos na jaře prvním čtením, je slibným signálem. Zdaleka však ještě není vyhráno. Čeká nás ještě těžký boj, jehož první kolo začne v září ve sněmovních výborech. Jdu do tohoto boje s odhodláním a s vírou, že jeho konec bude úspěšný. Byla by to výhra pro všechny slušné, poctivé a pracující občany, výhra právního a spravedlivého státu.
