Kromě novely zákona o daních z příjmu ( článek o tom vyšel pod názvem „To my jsme sociální! Žádám citelné zvýšení daňových slev pro pracující“ a je k přečtení ZDE) jsem minulý týden podala i návrh na změnu zákona o sociálních službách. Je o té jeho části, která se týká tzv. příspěvku na péči. Tento příspěvek na péči (součást systému státní sociální podpory) se poskytuje osobám, které jsou z důvodu svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné fyzické osoby (osob). Tato nezbytná pomoc může být poskytována buď prostřednictvím sociálních služeb, anebo jinými způsoby. Nárok na tento příspěvek mají tedy osoby, které nezbytně potřebují pomoc, podporu a asistenci při zvládání základních životních potřeb – a to v rozsahu, který je definován stanoveným tzv. stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách.
Při posuzování tohoto stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat následující základní životní potřeby:
mobilita,
orientace,
komunikace,
stravování,
oblékání a obouvání,
tělesná hygiena,
výkon fyziologické potřeby,
péče o zdraví,
osobní aktivity
péče o domácnost (u osob nad 18 let).
Příspěvek na péči je vymezen ve dvou základních kategoriích podle věku – pro osoby do 18 let, respektive pro osoby nad 18 let.
Výše příspěvku na péči pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc:
3300 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
6600 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost).
Jde-li o stupeň III (těžká závislost), činí pak výše příspěvku 9 900 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb (speciální zařízení lůžkového typu), anebo 13 900 Kč v ostatních případech (tzv. domácí péče). Jde-li o stupeň IV (úplná závislost), činí výše příspěvku 13 200 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb a 19 200 Kč v ostatních případech.
Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc:
880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
4 400 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
Jde-li o stupeň III (těžká závislost), činí výše příspěvku,
8 800 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb a 12 200 Kč v případě domácí péče.
Jedná-li se o stupeň IV (úplná závislost), činí výše příspěvku 13 200 Kč v případě poskytování pomoci poskytovateli pobytových sociálních služeb a 19 200 Kč v ostatních případech. O přiznání příspěvku rozhoduje příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR.
Otevírá se finanční propast
Poslední navýšení příspěvku na péči proběhlo v roce 2019, a to ve dvou fázích: nejprve u příspěvku pro osoby ve 4. stupni závislosti, které nepobývají v lůžkovém sociálním zařízení, a poté byl tento příspěvek zvýšen osobám se 3. stupněm závislosti, tj. opět těm, které nevyužívají pobytová sociální zařízení. Osobám v 1. a 2. stupni závislosti byl příspěvek na péči zvýšen naposledy před čtyřmi lety, v roce 2016, a to ještě jen opravdu velmi mírně, o 10 %. Stále výrazněji se tak otevírá finanční propast mezi výší příspěvku na péči u osob v 1. a 2. stupni závislosti na straně jedné – a u osob ve 3. a 4. stupni závislosti na straně druhé. Přitom současná výše příspěvku u první skupiny zdravotně postižených osob, tzn. u osob s lehkou a středně těžkou závislostí (1. a 2. stupeň), je absolutně nedostatečná a nemůže těmto občanům v žádném případě zajistit pořízení odpovídající a potřebné (kvalifikované) péče. Nehledě na to, že hranice mezi jednotlivými stupni závislosti je velmi tenká, mnohdy závisí jen na subjektivním individuálním posouzení. Je důvodné se tedy domnívat, že třetí či čtvrtý stupeň závislosti jsou přiznávány jen velmi omezeně.
Ať neodcházejí do sociálních ústavů
Především musí být zdůrazněno, že i osoby s přiznaným 1. a 2. druhým stupněm jsou občané se závažným zdravotním poškozením či omezením. Stávající výše příspěvku jim ovšem umožňuje, při současných cenách, zajištění (nákup) odpovídající péče či asistence doslova jen na pár dní či hodin v měsíci, a to jak u zdravotně postižených dětí, tak i u dospělých. To se týká i případů, kdy by jim tuto péči měl poskytovat člen rodiny (plně nebo částečně) namísto svého klasického zaměstnání. To je ovšem naprosto žádoucí z toho důvodu, aby tito naši handicapovaní spoluobčané nemuseli odcházet, i proti své vůli, do pobytových sociálních ústavů. Uvědomme si totiž, že například osoba v 1. stupni závislosti mladší 18 let nezvládá tři základní životní potřeby z výše uvedeného výčtu. A osoba mladší 18 let ve 2. stupni závislosti není schopna zvládat až pět těchto klasifikovaných základních životních potřeb. U osob nad 18 let věku je klasifikace závislosti ještě přísnější: osoba v 1. stupni závislosti nezvládá čtyři základní životní potřeby. Není tedy například samostatně schopna mobility, stravování, oblékání a péče o domácnost. Na měsíční nákup a zajištění všech těchto činností a pomoci s nimi obdrží příspěvek ve výši 880 Kč. Je tedy zcela evidentní a zřejmé, na jaký časový a věcný rozsah úhrady nákladů osobě, která se o postiženého stará, takto nízký příspěvek postačuje. Totéž platí i ve vztahu k možnostem hrazení služeb osobního asistenta respektive ohledně kombinace obou uvedených možností. Důsledkem absolutní nedostatečnosti výše těchto příspěvků je potom vytrhování osob závislých na péči druhých z jejich domácího a rodinného prostředí a umísťování do zařízení pobytových sociálních služeb, což nelze v žádném případě hodnotit jako pozitivní trend. Naopak.
Podtrženo a spočteno
Osoby zdravotně handicapované jsou bohužel dlouhodobě pomyslně vždy až poslední na řadě, pokud se na ně dokonce úplně nezapomene, při jakýchkoli úpravách či valorizacích nejrůznějších sociálních transferů. Navrhuji proto zvýšit příspěvek na péči u osob do 18 let věku o 50 % – v 1. stupni závislosti z 3 300 Kč měsíčně na 4 950 Kč měsíčně a v 2. stupni závislosti z 6 600 Kč na 9 900 Kč měsíčně. Dále navrhuji zvýšit nejnižší příspěvek na péči u osob v 1. stupni závislosti nad 18 let věku, o 100 %, ze současných 880 Kč na 1 760 Kč měsíčně. U osob starších 18 let ve 2. stupni závislosti navrhuji zvýšení příspěvku na péči z 4 400 Kč na 6 600 Kč měsíčně. Úroveň vyspělosti každé lidské společnosti se bezpečně pozná dle toho, jak je schopna postarat se o ty nejslabší a nejpotřebnější ze svého středu. Pokud bychom tedy hodnotili českou společnost roku 2020 právě dle výše příspěvku na péči pro osoby závislé na pomocí druhých z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, neobdržela by zrovna nejlepší vysvědčení. To musíme změnit!
Lucie Šafránková, poslankyně Parlamentu ČR za hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Místopředsedkyně sněmovního Výboru pro sociální politiku. Členka Zastupitelstva města Brna
