Komu záleží na mladých rodinách a kdo chtěl pohřbít dětské skupiny?
Tak svůj článek nazvala místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PhDr. Olga Richterová, Ph.D., která má svou pozici přesto, že Piráti již nejsou ve vládě a přesto, že nezná procedury Senátu. Ano nemusí je znát, ale pak by se k procesu přijímání zákonů v horní komoře parlamentu neměla vyjadřovat veřejně a chybně. Lži mi vadí vždy. Neznalost také, ale tu lze prokázat a napravit. Lži se pak napravují hůře.
LEŽ č.1Dětské skupiny, které mají přinést úlevu tisícům rodin, prošly v Senátu jen o vlásek. Někteří senátoři – hlavně z hnutí STAN a ANO – se rozhodli, že podpora rodin ale není jejich priorita.
Kdo zrušil školkovné? ANO to nebylo. Kdo zrušil zvýhodnění dopravy pro mladé lidi? ANO to nebylo. Kdy vznikly dětské skupiny v ČR? V roce 2014. Kdo byl u vlády? Průzkumy jasně ukazují, že lidé vnímají klesající podporu vlády mladým lidem a rodinám.
Pominu, že je paní poslankyně z Prahy a řeší pouze její problémy. Místo, aby žádala po vedení Prahy využití úspor ve výši 150 miliard Kč(nespletl jsem se, čtete dobře), například na výstavbu kapacit školek a škol, nebo aby rozvíjela ochotu lidí jít do regionů, kde takový problém není, pouze útočí na všechny okolo.
LEŽ č.2 (Případně neznalost)
Paní poslankyně zveřejnila všechny Senátory, kteří byli proti nebo se zdrželi a doplnila komentář: Z 68 přítomných senátorů hlasovalo 36 pro, 10 proti a 22 se zdrželo. Návrh prošel jen těsně. O hlas. A právě ti, kteří hlasovali proti nebo se zdrželi, málem „zařízli“ pomoc, kterou rodiny zoufale potřebují.
Vážená paní Richterová. Česká republika má zákon o dětských skupinách déle jak 10 let. Přijetí nebo nepřijetí zákona by žádnou současnou pomoc nezařízlo. Ale hlavně!!! Tři a půl roku posíláte do Senátu velmi špatné zákony, asociální, proti lidem, s přílepky. A pokud chce Senát Vaši neschopnost napravit a prosadit například pozměňovací návrh, musí senátoři nejdříve zákon nepřijmout ve znění z Poslanecké sněmovny!!!
Vážená paní místopředsedkyně. Jen pro Vás na konci článku zveřejňuji proces přijímání zákonů v Senátu. Snad se konečně vzděláte v práci Parlamentu ČR.
A hned odpovídám na Váš dotaz na konci článku. No hlavně, ať lidé nedávají ve volbách hlas Vám. A to i přes líbivé fotografie. Ty ale nejsou v životě všechno.
Proč řada senátorů nehlasovala pro přijetí zákona ve znění z Poslanecké sněmovny? Protože měli připomínky k zákonu a chtěli jej vylepšit. Nebyli proti znění zákona, jen například proti termínu zavedení nové povinnosti pro obce hradit náklady, pokud nezajistí místo ve školce ve své obci. Tato povinnost bude od 1.5.2025. Ano, již za 2 měsíce a to bez řádného projednání s obcemi. Většina obcí je slušná a dělá pro své občany první, poslední. Starostové se mohou mezi sebou dohodnout i na spolkové škole, přesto rodič bude moci nabídku na umístění své ratolesti ve vedlejší obci odmítnout, Mateřská obec bude muset platit. Považujete to celé za férové?
Poslanci slibují, že brzy schválí zákon o tzv. "superdávce". To kvitují hlavně kraje a obce mimo Prahu a středočeský kraj. Ale schválený zákon zavádí novou kategorii dětské skupiny - sousedské dětské skupiny pro maximálně 4 děti. Základní příspěvek? 16 tisíc korun. Plus příspěvky za každý den a dítě od rodičů. Nezávidím, jen upozorňuji, že již nyní existují kraje, kde není neobvyklé, aby se o děti starali rodinní příslušníci za příspěvek na pěstounskou péči. Jak asi zareagují na tento nový zákon? Na to vše chtěli senátoři upozornit v rámci podrobné diskuze. K té se ale nedostali, neboť zákon byl přijat.
Příště prosím paní Richterovou o více citlivosti a méně útoků, když jde o dobrou věc.
Martin Bednář
senátor č.71Jednání Senátu. Zahajuje jej eventuální uvedení návrhu ze strany jeho navrhovatele, následují zpravodajské zprávy přednesené zpravodaji výborů (§ 106 zákona). Poté se hlasuje o eventuálním návrhu nezabývat se návrhem zákona (§ 107 zákona). Není-li takový návrh přijat, přikročí se k obecné rozpravě. Po jejím skončení se hlasuje o eventuálním návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, a nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje se o návrhu na zamítnutí návrhu zákona (§ 108 zákona).Není-li žádný z těchto návrhů přijat, přistoupí Senát k podrobné rozpravě. V jejím průběhu lze podávat ústně a současně v listinné podobě pozměňovací návrhy. Předseda výboru nebo zpravodaj garančního výboru má v situaci, kdy je podán návrh, který není součástí zpravodajské zprávy žádného výboru, právo žádat o přerušení jednání Senátu na dobu nezbytnou k zaujetí stanoviska k návrhu (§ 109 zákona). Po ukončení podrobné rozpravy se přistoupí k hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, které může jejich navrhovatel před hlasováním ještě upřesnit. Před hlasováním se k pozměňovacímu návrhu může vyjádřit navrhovatel zákona, a bylo-li o pozměňovacím návrhu jednáno na výborech, informuje o výsledku jednání zpravodaj garančního výboru (§ 110 zákona). Po ukončení hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích Senát buď rozhodne o vrácení návrhu zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, nebo rozhodne o jeho zamítnutí, případně nepřijme žádné ze stanovisek. Tím projednávání návrhu Senátem končí (§ 110 zákona).
