V Evropské unii posiluje role metropolitních oblastí
Na úrovni Evropské unie v souladu se strategickým dokumentem Evropa 2020 a s návrhy nařízení Evropské komise je v novém programovém období 2014–2020 oproti minulosti více zdůrazňována role měst a metropolitních oblastí, tzv. urbánní dimenze. Unie vychází z faktu, že ve městech se soustřeďují nejvýznamnější ekonomické a společenské aktivity, zároveň se zde ale koncentrují i významné problémy. Města jsou v návrzích nařízení komise označována jako „póly růstu“ a „motory rozvoje“ a jsou zároveň institucemi, které mají být více zapojeny do přípravy a realizace budoucí strukturální politiky.
Nový územní nástroj
Vláda České republiky schválila v květnu 2013 Strategii regionálního rozvoje ČR 2014–2020, která definuje základní kategorie členění území. Brněnská metropolitní oblast spadá, spolu s dalšími 6 oblastmi v České republice, do nejvyšší úrovně mezi tzv. metropolitní oblasti. Ty jsou chápány v souladu s evropskou optikou jako národní póly růstu a nositelé konkurenceschopnosti se zásadním významem pro rozvoj celé České republiky.
Pro metropolitní oblasti bude podle návrhu Evropské komise uvolněno minimálně 5 % finančního objemu Evropského fondu regionálního rozvoje pro ČR na léta 2014–2020. Tyto finance budou určeny na integrované projekty vedoucí k udržitelnému rozvoji metropolitních oblastí, a to prostřednictvím nástroje integrovaných územních investic (ITI).
Nástroj ITI je jako jeden z integrovaných přístupů v rozvoji území ukotven a popsán i ve schválené Dohodě o partnerství mezi Evropskou komisí a Českou republikou. Jedná se o dokument vypracovaný ČR, v němž jsou stanoveny priority a opatření pro efektivní využívání evropských fondů v novém programovém období 2014–2020. Dokument zároveň vyčleňuje cca 65 miliard Kč právě pro nástroj ITI v Česku. Integrovaným přístupem se přitom rozumí jak věcná a územní integrace aktivit pro řešení komplexních problémů, tak také integrace organizační a finanční (koncentrace zdrojů).
Brněnská metropolitní oblast obstojí jen při spolupráci obcí
Brněnská metropolitní oblast má šanci dlouhodobě obstát jako druhý nejvýznamnější pól růstu České republiky pouze tehdy, bude-li jádro spolupracovat se svým zázemím, se kterým vytváří aglomeraci, resp. jeden organický celek.
Takto velké území při svém rozvoji již vyžaduje společný koordinovaný přístup založený na postupném budování partnerství. Je nutno překonat administrativní bariéru mezi městem a okolními sídly a spojit úsilí, aby byla vytvořena fungující soustava správy území metropolitní oblasti jako celku.
Problémy jednotlivých obcí nejsou izolované, ale ovlivňují situaci v celé oblasti. Řadu těchto problémů nelze vyřešit bez zapojení celku. Jde zejména o zlepšení globální dostupnosti, zachování udržitelného životního prostředí, řešení dalšího ekonomického rozvoje postaveného na inovacích a konkurenceschopnosti a předcházení sociálnímu vyloučení za předpokladu vzájemné spolupráce, synergických efektů a doplňkovosti všech uvedených oblastí, a to na úrovni celé Brněnské metropolitní oblasti.
Jak se BMO tvořila
V minulosti se k území Brněnské metropolitní oblasti nepřistupovalo jako k jednotnému celku, ale velká část aktivit byla řešena na obecní úrovni formou individuálních projektů. Město Brno proto začalo v posledních několika letech vyvíjet silnou aktivitu směrem ke svému zázemí, a to nejčastěji ve spolupráci s relevantními partnery (Jihomoravský kraj, Sdružení obcí a měst jižní Moravy, Regionální hospodářská komora, Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, Svaz měst a obcí ČR, univerzity a další).
Tato aktivita vedla až ke konečnému vymezení oblasti a následnému vytvoření řídících struktur. Cílem je tvorba a následná realizace Integrované strategie rozvoje území BMO, která je nezbytným předpokladem pro uplatnění zmíněného nástroje ITI.
Práce na této strategii započaly na jaře 2014 a v procesu její tvorby je v maximální možné míře uplatňován partnerský princip. V současné době je již zpracována analytická a návrhová část strategie, na kterou naváže implementační část.
Klíčové oblasti pro řešení problémů
Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti je rozdělena na čtyři klíčové okruhy:
· SMART mobilita
· životní prostředí
· konkurenceschopnost a vzdělávání
· sociální oblast a zdraví
Problémy ve vybraných oblastech nemohou být vnímány izolovaně a nemohou být ve své komplexnosti řešeny prostřednictvím jednoho projektu bez dalších vazeb. Naopak je nutné vytvořit takový soubor projektů či opatření, které budou schopny společně dosáhnout významného efektu (např. vybudování infrastruktury společně s podporou lidských zdrojů).
Mezi typické integrované projekty lze zařadit například projekty na podporu rozvoje hromadné veřejné dopravy, které by v Brněnské metropolitní oblasti měly být zaměřeny na přestupní terminály veřejné dopravy s doprovodnou infrastrukturou (parkoviště P+R) nebo na moderní systémy řízení dopravy (tzv. telematika). Mezi další oblasti, které jsou vhodné pro integrovaný přístup, patří životní prostředí, například protipovodňová opatření. Vzhledem k jejich efektivitě musí být realizována v koordinaci všech obcí, nikoliv individuálně, v rámci daného povodí, aby nedocházelo pouze k přesunu problému povodní o několik kilometrů níže a k případnému ohrožení bezpečnosti občanů a jejich majetku.
V rámci ITI je možné tyto intervence sdružit tak, aby mohly být koordinovány spolu a jejich výsledný efekt byl co největší. Právě proto je nutná intervence z více operačních programů, které jsou k sobě v mnoha oblastech komplementární. Prostřednictvím ITI bude zajištěno, že subjekty budou mít možnost využít více zdrojů k řešení jednoho komplexního problému, a proto budou schopny dosáhnout znásobeného efektu.
Na základě schválené Dohody o partnerství, kde je pro územní dimenzi alokováno 65 miliard Kč, by mělo být ambicí Brněnské metropolitní oblasti usilovat o finanční alokaci v rozsahu cca 10 miliard Kč z této částky, a to v závislosti na jejích potřebách a vzhledem k počtu obyvatel celé oblasti ve srovnání s ostatními metropolemi České republiky.
Memoranda o spolupráci s krajem a obcemi
Práce na Integrované strategii rozvoje území Brněnské metropolitní oblasti usnadňuje deklarace zájmu obcí o spolupráci na přípravě tohoto dokumentu formou memoranda o spolupráci s Jihomoravským krajem a dotčenými obcemi s rozšířenou působností v zázemí Brna. Jedná se o Šlapanice, Kuřim, Rosice, Židlochovice a Slavkov u Brna, tedy o obce, jejichž správní obvody mají na základě aktuálního vymezení území Brněnské metropolitní oblasti nejintenzivnější funkční vazby s městem Brnem.
Účelem obou memorand je dohoda o společném koordinovaném integrovaném přístupu v území oblasti, a to během přípravy, zpracování a naplňování výše uvedené strategie a dále pak při přípravě a realizaci společných projektů a dalším rozvoji území.
Memorandum alespoň částečně nahrazuje panující legislativní vakuum na metropolitní úrovni. Tato správní úroveň je v západních zemích často s úspěchem institucionalizována, u nás je spolupráce naopak slabá a neformalizovaná.
Při zpracování strategie se rovněž využívají výstupy paralelně fungujícího projektu Svazu měst a obcí ČR k rozvoji meziobecní spolupráce v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
K budoucímu efektivnímu naplnění a smyslu Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti může dojít pouze za předpokladu, že bude realizována jako celek, a to na bázi partnerství všech zúčastněných subjektů.
