„Brněnská hvězdárna vstupuje do své jubilejní, 60. sezóny v tak svěží formě, jakou by jí mohly jiné instituce závidět. V posledních letech získala celkovou rekonstrukcí styl 21. století, čímž okouzlila obec architektů i nás, laiky se smyslem pro estetiku, dále rozšířila své prostory ve prospěch komfortu návštěvníků, a letos získala moderní sál digitária s převratnými možnostmi vizualizace, které nás dokážou „přenést“ do jiných světů. Věřím, že zájemců o výpravy do jiných sfér prostřednictvím brněnské hvězdárny bude dál přibývat, “ uvedl primátor města Brna Roman Onderka.

„V sobotu dne 16. října 1954 bylo provedeno slavnostní otevření brněnské hvězdárny, která v sobě spojuje oblastní lidovou hvězdárnu a observatoř brněnské university. V historické zasedací místnosti městského národního výboru sešli se zástupcové lidové správy, vědeckých institucí, vysokých škol, zástupci lidových hvězdáren a astronomických kroužků z celé republiky, účastníci konference pro stelární astronomii, která právě zasedala v Brně, a příznivci z Brna a okolí. Předseda městského národního výboru soudruh Kalášek ukázal ve svém projevu, jak pečuje naše státní zřízení o vzdělání obyvatelstva a šíření poznatků pokrokové vědy.  U srovnání s poměry před druhou světovou válkou, kdy byly u nás jen tři lidové hvězdárny, pracuje dnes v našich městech 22 lidových hvězdáren, které jsou vybaveny dobrými přístroji.“ Otto Obůrka, tehdejší ředitel Lidové hvězdárny v Brně (časopis Říše hvězd, roč. 1954)

Pátrání po stopách

U příležitosti 60. výročí otevření pátrají pracovníci Hvězdárny a planetária Brno po jakýchkoli fotografiích i vzpomínkách, které se váží k dobám dávno minulým. Nejde pouze o záběry z akcí samotných astronomů, ale také přilehlého okolí parku Kraví hory v průběhu let 1945 až 2000. Ty nejzajímavější se stanou součástí výpravné kroniky vycházející na podzim 2014. Své náměty adresujte na reditel@hvezdarna.cz

Jak to bylo před 60 roky

Brněnská městská hvězdárna – podobně jako jiné instituce téže doby – vznikla proto, aby její pracovníci „bojovali“ za prosazení vědeckého světového názoru, proti náboženství a imperialismu. Ve skutečnosti se však stala ostrůvkem relativní svobody v šedivé době druhé poloviny 20. století. Téměř akademické prostředí přitahovalo milovníky hvězdného nebe všech věkových kategorií, pro které se astronomie stávala celoživotním cílem, k jehož dosažení neváhali ledacos obětovat.

Rozvoj instituce navíc podpořily převratné astronomické objevy i nástup kosmonautiky. Speciální a obecná teorie relativity, kvantová teorie, částicová fyzika, otevírání nových „oken“ do vesmíru v rádiovém, infračerveném, ultrafialovém i rentgenovém oboru elektromagnetického spektra – to vše začalo rýsovat zcela nový, velmi komplexní obraz podoby vesmíru. Jeho komentování na nejrůznějších přednáškách či během večerních pozorování pak vyvolávalo mimořádný zájem široké veřejnosti o astronomii, přitahovalo stále větší pozornost ke hvězdárně a stalo se hnacím motorem pro samotné pracovníky.

První návštěvy

Pokud bylo pěkné počasí, docházelo před 60 roky na městskou hvězdárnu běžně několik desítek návštěvníků za večer. Tak třeba 27. května 1954 přišla mezi 19. a 20. hodinou skupina 15 žáků z osmileté školy v Trutnově, jimž Karel Šotola poskytl výklad o budování hvězdárny, o dalekohledech a dalších zařízeních. Ve 20 hodin následovala exkurze z patologie Lékařské fakulty, která si pod vedením demonstrátorů Vandy Janové a jejího syna Jiřího Jana prohlédla nejen planety Merkur, Venuši, Jupiter i Saturn, ale také některé dvojhvězdy či hvězdokupu M 13 v souhvězdí Herkula.

Velký nával byl i 30. června 1954, kdy se na pozorování částečného zatmění Slunce (zakryto bylo 8 procent disku) shromáždilo asi pět set návštěvníků sledujících úkaz na stínítku tzv. celostatu provizorně instalovaném v přilehlém sadu. Přítomen byl Československý rozhlas i Československý státní film a po zatmění byl v kopuli promítán film Zatmění Slunce 1952 v SSSR.

Digitální budoucnost

K obrovské změně v provozu Hvězdárny a planetária Brno dojde po otevření sálu digitária, které nahradí původní velké planetárium. Stane se tak v sobotu 2. listopadu 2013. S výjimečnou audiovizuální technikou přichází i nový repertoár digitária a také rozšířený víkendový provoz. Součástí nabídky – stejně jako před šesti desetiletími – ale stále zůstávají komentované prohlídky večerní oblohy. Sice pod oblohou stále víc znečištěnou světlem, ale zato s moderními dalekohledy.