Z přítomných zastupitelů města Brna pro usnesení (nesouhlas s odebráním více než 900 milionů korun ročně městu Brnu) nehlasovali nebo se zdrželi hlasování pouze zástupci TOP 09. Své nesouhlasné stanovisko s návrhem vyjádřila také Rada města Brna na své schůzi již 31. srpna 2011.
„Zcela jednoznačně odmítám návrh Ministerstva financí ČR, podle kterého by město Brno přicházelo ročně o více než 900 milionů korun. Pod názvem reforma postrádá tento návrh jak koncepčnost, tak také racionální jádro, neboť město Brno stejně jako ostatní velká města zajišťuje kromě jiného činnosti nadregionálního charakteru nebo dokonce celostátního významu. V případě akceptace návrhu ministra Kalouska by naše město kleslo v žebříčku obcí dle daňových výnosů na jednoho obyvatele z 15. na 49. místo,“ řekl primátor města Brna Roman Onderka.
„Navrhované změny ministra financí Kalouska jsou pro čtyři největší města prakticky smrtící a reálně ohrožují fungování základních služeb. Brno je navíc nadregionální centrum, které na svých bedrech nese velkou infrastrukturní zátěž využívanou nejen jeho obyvateli,“ dodal člen Rady města Brna a místopředseda ODS Pavel Blažek.
Nejvýznamnějšími příjmy statutárního města Brna (jejich podíl na celkových příjmech se v posledních letech pohyboval přibližně v intervalu 50 %–63 % v závislosti na objemu kapitálových příjmů a přijatých dotací městem) jsou daňové výnosy, sdílené se státem dle zákona 243/2000 Sb. o RUD. V únoru letošního roku prezentovalo Ministerstvo financí návrh změny systému RUD. S tímto návrhem, v jehož důsledku by došlo ke snížení podílu měst Prahy, Brna, Ostravy a Plzně (PBOP) na RUD, vyjádřilo zásadní nesouhlas již Zastupitelstvo města Brna na svém jednání 7. března 2011. V červenci 2011 předložilo Ministerstvo financí do připomínkového řízení návrh změny RUD s navrženou účinností od 1. 1. 2013, jehož dopady na PBOP jsou oproti návrhu z února 2011 výrazně tvrdší.
Již od roku 2008 jsou daňové výnosy na jednoho obyvatele Brna, Ostravy a Plzně srovnatelné s několika desítkami jiných obcí ČR, navržený model přesto předpokládá pokles podílu na daňových výnosech pouze u těchto tří největších měst a Prahy. Dle odhadu „Odborné analýzy vývoje počtu osob oficiálně neregistrovaných ve městě Brně“ z roku 2008 je celkem denně v Brně přítomno 140–167 tisíc osob nad rámec trvale hlášeného obyvatelstva. Jedná se o osoby, které denně využívají infrastrukturu města.
