Svoji dopravní firmu si kraj zakládá na zelené louce, bez ekonomické analýzy, bez finančního modelu a bez konkrétní představy o technickém a personálním naplnění firmy. Na rozdíl od Ústeckého kraje zde nevzniká příspěvková organizace ale obchodní společnost.
Dotazy k celkové koncepci vznikající společnosti byly vznášeny ze strany zastupitelů téměř napříč politickým spektrem. Padlo i několik dotazů ohledně krajem předpokládaného nákupu akcií od ČSAD Liberec, které zatrhl předběžným opatřením Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Garanční dopravní výbor na úterním jednání zastupitelstva předložil návrh usnesení, které doporučovalo vyčkat na konečné rozhodnutí ÚOHS právě ve věci majetkového vstupu Libereckého kraje do společnosti ČSAD Liberec, a.s., jehož platné rozhodnutí mimo jiné hejtman opakovaně zpochybnil. Toto usnesení bohužel nenašlo podporu zastupitelů.
Na moje konkrétní dotazy, proč před rozhodováním o tak významném dopravním projektu nemáme k dispozici konkrétní fakta, tedy kolik financí do nové firmy kraj vloží, jaká bude návratnost vložených peněz a od kdy to celé bude fungovat, jsem dostal pouze formální odpovědi. Většina z nich byla ještě ze strany hejtmana, který je obviněn z korupce, okořeněna patřičnou množinou jeho arogance. Místo schopnosti racionálně komunikovat a předkládat věcné argumenty se hejtman pokusil rozmělnit část mého vystoupení neslušným skákáním mi do řeči. Rozhodně mě neuspokojují odpovědí, že se vše bude teprve řešit. Jediným světlým bodem při projednávání této problematiky bylo odhlasování návrhu na zaúkolovaní jednatele nově vzniklé společnosti, který má do poloviny letošního roku předložit zastupitelstvu strategicky významné informace o projektu.
Arogance a evidentní dlouhodobá nenávist vůči klubu zastupitelů KSČM ze strany hejtmana M. Půty zazněla několikrát.Zjevně to je dáno skutečností, že jsem opakovaně upozornil na neschopnost krajské reprezentace realizovat veřejnou soutěž v souladu se zákonem. Pokud by kraj dokázal dodržoval zákon, určitě by na světě nebylo rozhodnutí ÚOHS, kde se dokonce píše o netransparentním chování kraje.
Celý projekt má za šest měsíců připravit jeden člověk, jednatel této nové firmy, čemuž nemohu ani uvěřit, že je v jeho silách.
Je divná snaha kraje, že obyčejné s.r.o. muselo být schváleno bez řádných informací. Kraj přece může založit s.r.o. během jednoho dne běžným notářským zápisem. Vedení kraje se žene do projektu, o kterém dopředu nic neví, ke kterému nemá žádné konkrétní analýzy. Nikdo ani není schopen říci kolik autobusů bude potřeba pořídit a kde bude celá firma deponována. Jak se ukazuje, tak transparentnost a schopnost naslouchat je tím posledním - čeho chtějí být Starostové pro Liberecký kraj schopni.
