Vládní terorismus je nedílnou součástí zahraniční politiky USA. Proto mají USA ve světě vytvořenou síť profesionálních uplakánků a mediálních atletů, které je možné nazvat pátou kolonou. Jejich úkolem je rozvrtání politického systému v určené zemi zevnitř. To vše s náležitou ideologickou masáží veřejného mínění. Amerika na tuhle partu užitečných idiotů spoléhá stejně jako na své rakety a letadla. Ani v nejmenším nemají USA problém spolupracovat s jakýmkoliv režimem, který jim jde na ruku. Lidská práva jsou pro USA ve skutečnosti jen tématem do médií a pro přítulné neziskovky v zahraničí, které si na americkou ambasádu chodí pro peníze. Americký politický liberalismus má letité zkušenosti s podporou fašistů. V září 1973 za urputné angažovanosti americké CIA došlo v Chile k vojenskému převratu. Byl svržen demokraticky zvolený prezident Salvador Allende. Fašistická junta vedená Pinochetem nastolila pod dohledem USA teror. V roce 1975 pod kódovým označením Operace Kondor byla zahájena systematická likvidace odpůrců diktátorského režimu. Tisíce skutečných politických vězňů bylo vystaveno brutalitě. To vše za přihlížení „říše dobra“ – tedy USA. Cílem této nelítostné represe v sedmdesátých letech byli především levicově nebo demokraticky orientovaní politici, intelektuálové či odboráři. Tohle šíření amerického snu v zahraničí si vyžádalo minimálně 30 tisíc lidských obětí. Většina akcí Operace Kondor byla přímo či nepřímo podporována CIA, která poskytovala výzvědnou techniku a zbraně. Agenti diktátorských režimů byli školeni v tzv. Institutu Západní hemisféry pro bezpečnostní spolupráci, známém rovněž jako School of the Americas v Georgii, armádním výcvikovém středisku. V USA byli speciálně cvičeni ve vyhledávání a potírání „komunistického nebezpečí“, součástí výcviku bylo i důkladné zaškolení do technik mučení a dalších metod získávání informací. K běžným praktikám agentů Kondora tak patřilo cílené mrzačení, mučení elektrickým proudem, mučení dětí před zraky jejich rodičů nebo posílání nahrávek z výslechů rodinným příslušníkům obětí. V rámci eliminace tzv. komunistické hrozby bylo vybudováno několik stovek internačních středisek, kam byly politicky nepohodlné osoby umístěny. Není tedy překvapením, že se USA v posledních letech angažují v podpoře fašistů na Ukrajině. Tady platí, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Dodržování lidských práv je pro samotné USA pouze imaginární pojem. Kde Američané nemohou použít nastrčené kulisáky páté kolony, tam utichají múzy a nastupuje válka. Tak tomu bylo i ve Vietnamu, kde zahynulo 58 tisíc amerických vojáků a dalších 300 tisíc jich bylo zraněno. Armáda USA ve Vietnamu použila 14 milionů tun bomb. To představuje ekvivalent 700 hirošimských atomovek. Je to dokonce třikrát větší tonáž ve srovnání s množstvím bomb shozených za druhé světové války. Američané v té době pracovali na moderních technologiích generujících dešťové srážky. Americká armáda rozptýlila jodid stříbrný do dešťových mraků během války s cílem způsobit povodně, které měly narušit vietnamské hráze. Vietnam přišel během války o jeden milion a sto tisíc vojáků. Bylo zabito na 4 miliony vietnamských civilistů – z toho bylo na 250 tisíc dětí. Přitom průměrný věk amerického vojáka ve Vietnamu byl 19 let. Tahle čísla a spoustu jiných však současný mediální mainstream připomínat nechce. Nehodí se totiž do schématu o hodnotách Západu a jeho ,,hrdinech“.