Zaměstnanec musí odvést práci, aby byl odměněn mzdou. Podnikatel k tomu ještě podstupuje nemalá rizika. Poslanec pracuje jen asi 14 dní v měsíci. Když už se náhodou dostaví tak se většina do diskuze nezapojuje a jen čeká, až ho předsedající vyzve k hlasování. Jak má poslanec hlasovat, to se dozví pohledem na předsedu klubu. Osobní zodpovědnost za hlasování neexistuje, musel přece hlasovat, jak se dohodli na klubu. Samozřejmě existují i poslanci, kteří sem tam nějakou tu činnost vykáží, ale těch je opravdu menšina a ani tak si za ty své legislativní zmetky větší plat nezaslouží.
Nejde ale o závist jak se nám snaží vnutit příznivci pravice. Platy mohou mít třeba šestinásobné, ale veřejnost musí mít pocit, že si je zaslouží. Jenže naši politické reprezentaci nejde o to, co si veřejnost myslí, oni se dali na politiku, proto, aby zbohatli. Do PS se dostali, teď si dělí kořist. A když už se nedostali na místo, kde k penězům mohou přijít korupcí, tak chtějí alespoň něco nastřádat z poslaneckých platů a náhrad.