Množství průzkumů nejrůznějších agentur je letos neskutečné. Dvakrát týdně se v médiích objevují tři vzájemně si odporující šetření. Je zarážející, jaké neuvěřitelné rozdíly ve výsledcích jednotlivých agentur jsou a je to jasným znamením, že výsledkům nemáme příliš věřit. Ač jsou prováděny na malém území, tedy v krajích, čísla se u některých stran liší až o 7 procent. Je to pouze rozdílnou metodikou, nebo je to zapříčiněno jen rozdílným klientem dané agentury?
Sebenaplňující proroctví je na začátku falešná definice situace vyvolávající nové chování, které zapříčiní, že původně mylná definice se stane pravdivou. Prorok pak cituje běh událostí jako důkaz, že on měl pravdu od samého začátku. Dalo by se tedy říci, kdo ovládá volební průzkumy, ovládá i výsledky voleb.
Umně se pracuje hlavně s psychologickou pětiprocentní hranicí. Volič se bojí dát hlas straně, u které není jisté, že tuto hranici překročí. Než aby riskoval propadnutí hlasu, raději volí menší zlo ze stran, které v průzkumech uspěly. Tímto způsobem lze pomoci i nové straně. Důkazem je úspěch Věcí veřejných a před nimi Strany zelených. Stačí pár „pozitivních“ průzkumů a dostaví se efekt sněhové koule. Nerozhodnutých voličů je vždy dostatek a i ze strany s minimální podporou lze uměle vytvořit stranu úspěšnou.
Stejně tak lze původně nadějnou stranu výrazně poškodit. Nejúčinnější je stranu vůbec ve výsledcích neuvádět. Právě to se děje například NS-LEV 21. Ačkoliv má v celostátním průzkumu téměř 5 procent, v žádném průzkumu pro Otázky Václava Moravce tuto stranu nenajdete. Bude zajímavé sledovat, jak dopadne průzkum v ústeckém kraji, kde by podle jedné agentury měla být podpora této strany 8 procent.
Výjimkou z teze o sebenaplňujícím proroctví je předpokládaná vítězná strana. Zde totiž platí pravidlo mobilizační, kdy někteří voliči jdou k volbám, jen aby nevyhrála strana, která v průzkumu vede. Většinou volí stranu podle výšeuvedeného pravidla, tedy tu průzkumy požehnanou. Pokud je rozdíl velký, je zde i efekt uspokojení, kdy si voliči řeknou, že náskok je dostatečný a bez nich se to tentokrát obejde. Existenci obou zmíněných efektů lze vidět na výsledku ČSSD v posledních volbách do poslanecké sněmovny. Volební model z května 2010 tvrdil, že její zisk bude 36,5%, výsledek pak byl 22,08%.
Volební průzkumy nikdy nemohou být přesné, protože i kdybychom zamítli tezi o účelové manipulaci s nimi, jejich zveřejnění ovlivňuje situaci, kterou mají popisovat. Každý veřejně publikovaný průzkum je tedy v okamžiku zveřejnění neplatný.
Ať už jsou volební průzkumy opravdu cílenou manipulací, nebo jde pouze o nepřesné informace, neměli by mít vliv na to, jaký lístek do urny hodíme, protože i věštění z kávové sedliny je věrohodnější. Důležitý je program a osobnosti na kandidátkách. I kdyby snad daná strana hranici pěti procent nepřekročila, není to určitě vyhozený hlas, jak se nám snaží media vnutit, ale danou stranu posílí do voleb dalších, ve kterých už může uspět.
