Když jsem si přečetla blog primátora Batthyányho o tom, kdo brzdí jednání o Ještědu, který je opakovanou snůškou alibismu, překrucování a dokonce snadno dohledatelných „omylů“ (nebo záměrných lží?), přimělo mě to otevřít naše emailové korespondence a vyhledat skutečně přesná data a informace, která mohu kdykoliv komukoliv doložit.
Co z těchto doložitelných dat vychází? Jen to, co ti, kteří s primátorem Batthyánym spolupracují, vědí dávno. Umí dobře mluvit, ještě lépe přehazovat všechny neúspěchy na jiné, sám ze sebe dělat schopného manažera, data, která mu nesedí, mírně (čí více) ohnout, ale přitom sám nespolupracuje, nedodržuje termíny, neodpovídá na emaily, nechodí na schůzky, kam je pozván (např. jeho opakované absence na jednání dozorčí rady Krajské nemocnice), atd.
Současná situace areálu Ještěd
Začnu tím, v čem se nejen s primátorem shodneme. Řízení Sportovního areálu Ještěd v současném formátu je nekonkurenceschopné a neudržitelné. Mnoho úrovní řízení (výkonný management – ředitel – představenstvo – dozorčí rada – valná hromada), kde se pravomoci přehazují z jednoho na druhého, a i když zpracujete jakýkoliv plán rozvoje, musí vám ho potvrdit dalších x lidí. Areál je navíc dlouhodobě podinvestovaný a nesplňuje základní kritéria pro současné trendy lyžování. Kvůli tomu areál nemůže obstát v konkurenci s jinými, prostě nemůže být výdělečný. To se ukazuje dlouhodobě, ať v jeho čele stál jakýkoliv ředitel a bez ohledu na obsazení postu předsedy představenstva. Stačí se podívat na výsledkovky společnosti, které více vypovídají o kvalitě a délce sezóny, než o tom, kdo a jak schopný sedí v čele společnosti.
To, že areál potřebuje velké změny, jsme jako představenstvo jasně sdělili už po nástupu do vedení společnosti. (Mimochodem v představenstvu má ex-ANO od počátku dva zástupce z pěti, na což primátor při přehazování zodpovědnosti právě na vedení společnosti a mne osobně vždy jaksi zapomíná.) Potřebnost změn potvrdil také audit, který jsme nechali vypracovat. Ten v řízení nenalezl žádné závažné chyby, žádné úniky financí mimo společnost. Ale opět ukázal na hlavní problémy areálu:
1) podinvestovanost
2) nedostatečná propustnost sjezdových tratí (spíše širokých lesních cest) směrem dolů
3) velmi nejistá budoucnost a ziskovost vzhledem ke stále teplejším zimám
Problémy známe, ale prostor pro jejich nápravu není – čekáme na výsledky jednání primátora
V době, kdy jsme dokončovali audit, už primátor jednal se společností Tatry Mountain Resorts (TMR). K jednání nechtěl od počátku nikoho připustit, když jsem se snažila i jen o větší zapojení a spolupráci s námi, vedením společnosti, dokonce mě naprosto absurdně nařknul, že si chci výsledek jednání přivlastnit a chlubit se jeho prací. Proto je hodně zvláštní, když nyní vždy na každou připomínku odpovídá otázkou: “A co jste udělali vy ve vedení společnosti?”
Navíc, bylo by VELMI nestandardní, kdyby vedení společnosti bez pověření majitele samo jednalo o svém pronájmu! Tohle je skutečně věc gesčího radního – který by měl komunikovat se všemi zainteresovanými. Vezměte si pro ilustraci situaci, kdyby předseda představenstva, např. Dopravního podniku města Liberce a Jablonce (DPMLJ), pan Šulc, začal sám o své vůli vyjednávat, bez pověření od majitele společnosti, tedy města, o pronájmu DPMLJ společností BusLine. (...i když. Zde bych se možná ani nedivila...)
V následujícím období se společnost dostala do velmi nepříjemné situace, kdy na nic nebyla ochota poskytnout peníze a ani nedošlo k reorganizaci struktury vedení, jak jsme to měli v plánu. Proč? Čekalo se na výsledky primátorova jednání se společností TMR. Vždyť už v dubnu 2016! měl nastat první termín, kdy primátor avizoval, že může dojít k převzetí společnosti.
Jak šel čas s jednáními o vstupu společnosti TMR na Ještěd
Říjen 2015 – informace o možném pronájmu TMR pro představenstvo (PAS) na separátní schůzce, na základě přání primátora dohoda o prozatímní mlčenlivosti
Říjen 2015 – týden po schůzce - první články v novinách i přes to, že primátor sám si vyžádal od všech příslib prozatímní mlčenlivosti – následuje můj dotaz, kdy představí primátor projekt i představenstvu a dozorčí radě, protože je nevhodné, aby se členové orgánů společností dozvídaly o jednáních prvně z novin.
Listopad 2015 – představení základních parametrů uvažované spolupráce s TMR představenstvu a dozorčí radě
Prosinec 2015 – prezentace výstupu auditu (včetně doporučení pro budoucnost)
Leden 2016 – pozvánka pro primátora na zasedání představenstva s žádostí o informace o aktuálním stavu jednání s TMR... Primátor však nedorazil
Únor 2016 – po mých mnoha žádostech byla ustanovena pracovní skupina a její první schůzka k možnému pronájmu – vede primátor, opět den poté v novinách jiné informace, než byly předloženy a projednány na skupině... Zde zmíněn možný termín převzetí duben 2016!
8.2. 2016 – žádost o oficiální seminář pro vedení společnosti i ostatní zastupitele – důvodem jsou opět rozdílné informace, které primátor poskytuje pracovní skupině a které pouští do novin. V článku například uvedeno, že už stačí dojednat jen 5 bodů a pronájem by měl být od dubna 2016!!!
Duben 2016 – opakované žádosti o svolání pracovní skupiny, protože se nic neděje, přesto že se mluvilo o možném převzetí v dubnu...
Duben – říjen 2016 – zřejmě probíhala pouze soukromá jednání primátora, pracovní skupina se v podstatě neschází, a to přes mé opakované dotazy a urgence.
Konec října 2016 – představen první návrh pachtovní smlouvy, po půl roce mých stálých dotazů, kdy bude společné jednání a opakovaných výzvách, aby bylo zapojeno i představenstvo a informováni zastupitelé
Listopad 2016 – prezentace záměru vstupu TMR, zde upozornění primátora, že s ohledem na zákonná ustanovení musí výběr nájemce projít výběrovým řízením
Listopad 2016 – první návrhy smluvní dokumentace dány PAS k připomínkování, do 3 týdnů zaslány připomínky od představenstva společnosti. Primátorem přislíbeno, že do týdne bude hotová verze se zapracovanými připomínkami
Leden 2017 – opakovaný email, zda už je další verze smlouvy, připomínky jsme dodali v listopadu, termíny se stále posunují (nakonec byly dodány na konci ledna, více než měsíc a půl po domluveném termínu)
Leden 2017 – pokus pana primátora předložit změnu územního plánu dle návrhů TMR. Návrh však byl nedopracovaný, neprošel ani výborem pro rozvoj a územní plánování, mimo jiné i kvůli neprojednání s Lesy ČR, a z jednání zastupitelstva byl nakonec stažen
Březen 2017 – schváleno VŘ na výběr strategického partnera, muselo být upraveno oproti verzi, předkládané primátorem, který chtěl rovnou schválit i konkrétní smlouvy, šité na míru TMR – což by obešlo transparentní výběr. Podmínky schválení v materiálu připraveného primátorem, po více než 1,5 roku trvajícím jednání s TMR, byly „tesané“ do konečné verze přímo na zastupitelstvu...
Červen 2017 – TMR předložilo nabídku a pracovní skupina byla pověřena dalším jednáním probíhajícím od července dodnes
Říjen 2017 – předložení podnětu na změnu ÚP, materiál je však z jednání zastupitelstva opět kvůli neprojednání s Lesy ČR na základě jejich výslovné žádosti stažen. Jde o stejný důvod, proč materiál nebyl projednán již v lednu 2017.
Když se podíváme na harmonogram, tak je zřejmé, že největší průtahy vznikly v průběhu roku 2016, kdy za město na svou žádost jednal výhradně primátor Batthyány, a pak v průběhu roku 2017, kdy opět primátor ani na podruhé nezajistil projednání změny územního plánu s Lesy ČR. Přesto primátor stále hledá jiného nepřítele, snaží se najít jiného viníka za již více než dva roky se táhnoucí jednání. Píše články o tom, že někdo, konkrétně Změna a já, něco protahujeme.
Na můj naprosto konkrétní dotaz “Čím proces zdržujeme a o kolik se nám to již „podařilo?“, uvedl jen věci, na které jsme dostatečně dopředu upozorňovali, že je nutné splnit, primátor se na ně vykašlal a ony ho skutečně doběhly. A proces zbrzdily. Ovšem to není vina toho, kdo na věci nutné k postupu v mezích zákona upozorňuje, ale je to vina toho, kdo na upozornění nedbá, tedy právě jeho samotného. Zkrátka jasný příklad, kdy zloděj křičí: „Chyťte zloděje!!!“
Příkladem, který uvádí jako naše zdržování, je např. upozornění, že bude potřeba vypsat výběrové řízení, protože to prostě nejde na přímo předat společnosti TMR, i když by to primátor udělal seberaději, protože to je protizákonné. A to, i když se jiný zájemce nepřihlásí.
Druhým aktuálním příkladem je vynechání zásadních partnerů z jednání, jako jsou Lesy ČR, na které měl primátor dokonce 9 měsíců, ale nějak to nestihl, a kvůli tomu nakonec musel materiál stáhnout. Nikoliv kvůli Změně, ale na základě dopisu pana ředitele i podnětu od jiných zastupitelských klubů.
A konečně - nazývat zaslání připomínek v oficiálním připomínkovacím procesu zdržováním? Opět zajímavá interpretace...
Proč vlastně primátor vnáší do debaty tolik emocí, a tak zoufale se snaží o nalezení viníka průtahů, když jdou převážně na jeho hlavu? Proč tak usilovný tlak na všechny, kteří společnost TMR nevítají s fanfárami a veřejně neříkají, že náš areál Ještěd je i za korunu drahý? Proč se primátor chová spíše jako manažer této soukromé společnosti než jako primátor města, snažící se vyjednat maximálně dobré podmínky právě pro město a ne TMR?
Jeden důvod může být, že útok je nejlepší obranou. Jenže zde útočí hlavně primátor... A druhý – možná ale hlavní důvod, který mě napadá. Když se podíváme na historii jeho působení na městě v nejvyšší funkci, tak možný pronájem Ještědu je jediné, co po něm může zbýt. Žádná jiná témata, kromě kopání do fotbalového míče, neslušných diskusí na facebooku a převzetí územního plánu, jehož vydání se pod jeho vedením ještě více protahuje, za své volební období nemá. A tak toto téma brání jako by na tom jeho primátorský život závisel. A snaží se dělat nepřátele ze všech okolo.
Bc. Zuzana Kocumová, radní Statutárního města Liberec
