Sen o vytvoření Velké Albánie sahá až do dávného středověku a tendence tamních nacionalistů nijak během staletí nepolevily na své intenzitě. Velká Albánie zahrnuje jižní území Černé Hory, celé Kosovo, část Srbska téměř polovinu Severní Makedonie, severozápad Řecka a samozřejmě i vlastní Albánii. Jsou to tedy území, v nichž Albánci tvoří menšiny či dokonce většiny obyvatelstva.
Idea Velké Albánie je častým důvodem ke sporům mezi Albánci, kteří žijí mimo území Albánie, a původními obyvateli inkriminovaných oblastí. Jako kritik albánského separatismu musím připomenout obsazení Albánie fašistickou Itálií a rozšíření země o část dnešní Černé Hory, Kosova, část Srbska a Severní Makedonie. Tato území byla po druhé světové válce navrácena Jugoslávii.
V souvislosti jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova v únoru 2008 je třeba opět připomenout tyto snahy a tendence. Kosovská nezávislost byla uznána USA a většinou evropských zemí, například Spojeným královstvím, Itálií, Německem, Francií, Českem či Maďarskem. Naopak Slovensko, Řecko, Rumunsko, Izrael, Brazílie, Rusko, Indie nebo Čína nezávislost Kosova neuznaly, neboť to bylo jasné porušení mezinárodního práva. Příslušná rezoluce OSN, která ukončila válku států NATO a tehdejší Jugoslávie v roce 1999, považuje Kosovo stále za součást Srbska.
Současný kosovský prezident Hashim Thaçi, který během pogromů na Srby velel teroristické organizaci UČK pohrozil Evropské unii, že pokud bude pokračovat v izolaci jeho země, zváží možnost referenda o sjednocení s Albánií. Informovala o tom nedávno kosovská i srbská média, což je další vyhrocování situace v tomto narkomafiánském státě a regionu.
Temná minulost současných politiků a vládců Kosova je děsivá. Obchody s lidskými orgány ( zejména srbskými), narkomafie, prodej zbraní, obchod s bílým masem a další drží vládce v Bruselu v pozoru od přijetí Kosova do EU. Tady bych zmínil dalšího zločince Ramuše Haradinaje, který je také bývalým velitelem Kosovské osvobozenecké armády (UČK) a v současné době je předsedou vlády Kosova. Haradinaj patří mezi bývalé důstojníky, kteří byli obviněni z válečných zločinů Mezinárodním trestním tribunálem pro zločiny v bývalé Jugoslávii nebo Agim Çek, který je rovněž bývalý důstojník UČK, jedním z vysokých šéfů kosovské mafie a bývalým premiérem Kosova.
Srbský prezident Aleksandar Vučić v reakci na Thaçiho slova o případném sjednocení Albánců vyjádřil přesvědčení, že se „věci budou ubírat tímto směrem“. Podle něj na to bude Srbsko adekvátně a tvrdě reagovat. Zároveň uvedl, že je „naprosto šokován“ tím, že v Bruselu dosud nikdo nereagoval na slova Thaçiho o nedodržení podepsané dohody, která předpokládá vytvoření poloautonomního regionu na severu Kosova.
Albánská vláda v Tiraně se prozatím k ničemu nevyjadřuje a hraje roli mrtvého brouka. Albánský premiér Edi Rama v minulosti prohlásil, že sjednocení by mělo být konečným cílem.
Rusko je připraveno pomoci Srbsku se zajištěním bezpečnosti v regionu, pokud o to samozřejmě Srbsko požádá. To již minulý týden uvedl v rozhovoru pro stanici Vesti FM Konstantin Kosačov, předseda zahraničního výboru Rady federace, což je horní komora ruského parlamentu. Po razii na severu Kosova, která byla zaměřena na srbské policisty a na niž podrážděně reagoval Bělehrad, uvedl, že se Kosovo naprosto vymklo kontrole západních zemí. A to se dalo opět očekávat.
Balkán je sud střelného prachu a lze tedy očekávat, že v nejbližší době vybouchne. V Kosovu je jedna z největších amerických vojenských základen v Evropě Camp Bondsteel, v jejíž blízkosti se cvičí islámští radikálové. Na mnoha místech této země vlají vlajky Islámského státu.
Jak se tedy bude dál vyvíjet osud této země se dá lehce předpovědět, neboť máme na talíři naservírovaný opět další stejný západní scénář destabilizace balkánského regionu.
