S jednotlivými body seznámil média ministr zahraničí Jan Lipavský, kvestor Evropského parlamentu, europoslanec a lídr pirátské kandidátky Marcel Kolaja, místopředsedkyně Pirátů a europoslankyně Markéta Gregorová a kandidát na europoslance a pirátský expert na evropskou hospodářskou politiku David František Wagner.
„Česko patří mezi významné dodavatele vojenského materiálu Ukrajině, naše muniční iniciativa skvěle funguje a hodláme Ukrajinu podporovat, dokud to bude potřeba. Spojenci v NATO a EU jsou v tomto postoji jednotní - je to v zájmu ochrany ukrajinské suverenity a teritoriální integrity, ale i mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Na úspěšnou muniční iniciativu a prohlubování pomoci ze strany dalších států chceme navázat na evropské úrovni a prosadit dlouhodobou, předvídatelnou a čitelnou podporu Ukrajiny,“ zahájil tiskovou konferenci ministr zahraničí Jan Lipavský, který dodal i konkrétní údaje.
V muniční iniciativě získalo Česko platby nebo pevné závazky za zhruba 1,7 miliardy eur od 15 dárcovských zemí, což má stačit na půl milionu nábojů, které by měly být dodány do konce roku.
„Odražení ruského vpádu na Ukrajinu vnímáme jako jednu z nejzásadnějších výzev pro Evropskou unii. Ukrajina bojuje nejen za své přežití, ale každodenně přináší oběti i za nás. Musíme být schopni Ukrajině pomoci jak rychle, tak hlavně v masivním objemu a s jasným závazkem do budoucnosti. Putinova invaze byla mnohem méně úspěšná než si představoval a konflikt stál Rusko obří lidské i materiální zdroje. Naděje, ke které se teď Putin upírá, je oslabování západní pomoci. Putin a jeho gang sází na to, že Západ ztratí motivaci a sílu Ukrajinu podporovat. Sází na Trumpa v USA a krajní pravici v EU, která postupně přiškrtí pomoc Ukrajině. Sází zjevně i na to, že evropská veřejnost se unaví a nebude ochotná podporovat další dávky pomoci,“ navázal lídr Pirátů, europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja.
„Prvním z kroků, který chceme prosadit, je navýšení rozpočtu v programu Nástroje pro Ukrajinu. Jde o zásadní pomoc Ukrajině, která se navíc děje skrze úvěry a tato spolupráce je jak klíčovou pomocí ukrajinské státnosti, tak přinese zásadní ekonomické výhody pro Evropu a přiblíží Ukrajinu vstupu do unie. Druhým krokem je co nejrychlejší vypsání dalšího kola Aktu na podpory výroby munice. První kolo s 500 miliony eur považujeme za podstatný test možností a ještě jedno kolo této evropské iniciativy považujeme za nutné. Dalším krokem je potom podpora v březnu představené strategie na podporu evropského obranného průmyslu, kterou ale vnímáme jako zásadně podfinancovanou. Vyšší podpora by se vyplatila i členským státům, znamenalo by to vyšší míru kooperace mezi členskými státy a tím podporu lokálního průmyslu každého z nich. Tato koordinace je hlavní věc, která nám chybí,“ uvedla první tři body Markéta Gregorová.
„Putina se nesmíme zaleknout. Chceme, aby se Evropský parlament hned na začátku mandátu jasně zavázal k podpoře Ukrajiny tak dlouho, jak to bude potřeba, a podtrh to konkrétními kroky, to je čtvrtý bod našeho návrhu. Získáme tak předvídatelnost pro evropské výrobce a umožníme jim odpovídajícím způsobem rozjet produkci. Takový závazek bude navíc výrazný odrazující krok vůči Putinově invazi,“ doplnil Marcel Kolaja.
Piráti také představili svou vizi financování podpory Ukrajiny, kterou odprezentoval pirátský expert na evropskou ekonomiku David František Wagner.
„V kontextu evropského rozpočtu se nebavíme o nějakých závratných částkách – zvlášť když si uvědomíme, že se jedná o podporu státu, který se chce stát v dohledné době členem Evropské unie a jasná, dostatečná a předvídatelná pomoc ušetří z dlouhodobého pohledu nejvíc lidských životů i peněz všech občanů. Nemůžeme si dovolit pomáhat pomalu, nepředvídatelně a po malých částkách, to by nás ve výsledku stálo mnohem víc než ušetříme.
Za Piráty vidíme možnosti přesměrování peněz z neefektivní společné zemědělské politiky a vyloženě škodlivé předotované situace, která motivuje hlavně k vytváření velkých agrostatků a podporuje dotační zemědělské agrobarony. Ve chvíli, kdy má unie systematické problémy s nadprodukcí potravin, je zastropování plateb pro největší podniky cesta pro další sedmiletý finanční rámec. Takto bychom mohli přesunout 10 % ze společné zemědělské politiky na obranné potřeby a současně pomoci malým a středním zemědělským podnikům. V posledním finančním rámci se jednalo o celkovou částku 386 miliard eur. Přesun 38 miliard eur by znamenal znásobení evropských fondů na obranu Ukrajiny, kterou potřebujeme ubránit teď.“ uzavřel David František Wagner.
