Podle nich je klíčové, aby se zabránilo dalším vlnám pandemie, ztrátách na životech a zmrazení ekonomiky. Za zásadní považují využívání spolehlivých testů, zastavení likvidace maloobchodu i odškodnění zasažených, personální zajištění trasování či například aktualizování pandemického plánu.
Poslanec Jakub Michálek interpeloval premiéra Andreje Babiše ohledně řízení krize a pandemického plánu – ten totiž nebyl před koronavirovou krizí aktualizován, jak upozornil i Nejvyšší kontrolní úřad. A jeho aktualizace neproběhla ani v měsících po vypuknutí nákazy. „Chceme vědět, jak vláda a odpovědná ministerstva s tímto zjištěním naložila. A zda v reakci na daná pochybení vyvodila adekvátní důsledky. Zároveň považujeme za nepřijatelné, pokud nebylo k aktualizaci přistoupeno ani po zjištění ze strany NKÚ. To by jasně ukazovalo, že se vláda ze svých mnoha chyb za uplynulý rok a půl nikterak nepoučila a dál hazarduje se zdravím občanů,” uvedl Michálek, který se při interpelacích také ptal, zda vláda zvažuje zřídit integrované centrum pandemické připravenosti, které by poskytovalo kabinetu dostatečné odborné zázemí pro řízení pandemie.
Členku Výboru pro zdravotnictví, pirátskou poslankyni Olgu Richterovou, zajímalo, zda a jakým způsobem dochází k uplatňování národní testovací strategie v praxi. Podle ní existují pochybnosti, že bylo ke strategii přihlíženo například u plošného testování ve firmách či školách. „V minulých týdnech se objevily otázky, zda jsou zvolené metody testování opravdu vhodné a spolehlivé, na což Piráti již dlouhodobě poukazují. Zkušenosti ze zahraničí totiž dokládají, že antigenní testování má v plošném testování populace své limity, pokud není zajištěna i odpovídající kvalita testů. Naše odborné týmy jsou proto v kontaktu například s autory vídeňského projektu, ve kterém je populaci nabídnuto testování pomocí kloktacích PCR testů zcela zdarma. Byly bychom rádi, kdyby si to vzala vláda jako určitý vzor vhodného opatření a převzala jej,” popsala Richterová.
Místopředseda zdravotnického výboru za Piráty Petr Třešňák interpeloval ministra Arenbergera ve věci trasování. „Možnost trasování byla v minulých měsících značně zkomplikovaná kvůli obrovskému množství pozitivních případů, s tím jsme srozuměni. S klesajícím počtem případů je ale opět možné zavést účinné trasování nakažených a jejich rizikových kontaktů. Nyní je proto potřeba se ptát, jestli došlo k navýšení kapacit, a zejména jestli je na místě procesní model, který umožní kapacitu dál škálovat, pokud se tato potřeba objeví. Za nás je klíčové vědět, zda má stát uzavřeny rámcové smlouvy s call-centry, která mu již v minulosti pomáhala a personál tak má již zkušenost s trasováním. Jestli jsou takříkajíc v pohotovosti. Jedná se o zaměstnance jiných úřadů než hygien, například z finančních správ nebo soukromých společností jako banky nebo velké energetické společnosti,” doplnil Třešňák s tím, že trasování je důležité i kvůli odchytům nových, více nakažlivých variant viru.
Tématem byly i kontroly nařízených karantén. „Během zimních měsíců se ukázalo, že hygiena nemá nastavený kontrolní proces obyvatel v karanténě. A že byl v minulosti zkontrolován jen zlomek nařízených karantén. Kontrola opatření nemá být nástrojem buzerace, ale musí přispět k urychlenému řešení krize a návratu k normálnímu životu. Během interpelací mě proto zajímalo, jestli je nastaven proces předávání informací a jak efektivně vše funguje. Pokud nové varianty viru mají větší nakažlivost, je skutečně nezbytné, aby pozitivně testovaní lidé zůstali izolovaní. Jen tak se můžeme z pandemie brzy dostat,” vysvětlil pirátský poslanec Lukáš Černohorský.
Olga Richterová dále vznesla dotazy na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, a to na zkušenost s příspěvky v karanténě. „Boj proti pandemii je neúčinný, pokud lidé nemají odvahu hlásit rizikové kontakty. Na podzim obyvatelé chránili své známé a kolegy před poklesem příjmů, který by byl důsledkem karantény. Podařilo se prosadit karanténní příspěvek k nemocenské jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ, který měl tento problém řešit a lidi podpořit. Zajímalo mě, jestli byl tento krok ze strany MPSV vyhodnocen či zda případně připravují změny,” doplnila Richterová.
Mikuláš Ferjenčík, místopředseda Rozpočtového výboru za Piráty, se ve své interpelaci na ministryni Schillerovou věnoval odškodnění podnikatelů, na které tvrdě dopadla opatření proti koronaviru. „Situace řady podnikatelů a živnostníků je dnes skutečně neudržitelná. Vláda nenastavila férové kompenzace a maloobchod dokonce drží protiprávně uzavřený, což vede k faktické likvidaci řady provozů. Ve Sněmovně nyní leží odškodňovací zákon, který by zasaženým umožnil vyplatit kompenzace nad rámec běžných kompenzačních programů tak, aby se stát i podnikatelé vyhli zdlouhavým soudním sporům. Na něm je potřeba najít politickou shodu a dopracovat řadu detailů, momentálně ho ale vláda nechává ležet u ledu. Vyzval jsem proto při interpelacích kabinet k nápravě. Dalším problémem je, že není umožněn souběh programu Covid – Nepokryté náklady a kompenzačního bonusu, což dostává řadu lidí do existenčních potíží. I zde se za Piráty zasazujeme o změnu,” uvedl Ferjenčík.
Poslanec Petr Třešňák na plénu upozornil na nelogičnosti v systému rozvolňování. Lázeňské služby, které jsou svojí povahou zdravotnickou službou, zůstávají nadále omezeny a vyžaduje se u nich PCR test. Ostatní služby jsou ale otevřené a jedinou podmínkou návštěvy je doložení negativního antigenního testu. „Ukazuje to na nelogičnost rozvolňování. Mrzí mě, že lázeňské služby jsou diskriminovány oproti ostatním službám. Samozřejmě vítám rozvolnění, ale systém by měl vykazovat elementární logiku, férovost a být jasně nastavený,” připomněl Třešňák.
