Premiér Petr Nečas minulý týden oznámil, že jeho vláda hodlá zrušit zákon o státní službě. Tento zákon ČR přijala jako jednu z podmínek vstupu do Evropské unie již v roce 2002, ale jeho platnost byla několikrát odložena. Naposledy na rok 2012. Cílem zákona je uchránit úředníky před politickými tlaky za pomoci přesně definovaných kritérií kariérního postupu, zákazu členství v politických stranách a výběrových řízení pro získání úřednických pozic. Zákon dále zavádí osobní odpovědnost státních úředníků za jejich výkony i rozhodnutí. Provinilcům z řad nepoctivých úředníků pak bude vyměřen trest podle seznamu kárných opatření, který je také součástí zákona.
Státní správa by se odpolitizovala a vliv politiků by se tak oslabil. Tomu se však bránily vlády sestavené ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL, ale i následující kabinet vedený ODS. Ukazuje se, že Současná vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných není výjimkou, jde dokonce mnohem dále a chce zákon zrušit. Česká pirátská strana důrazně protestuje proti tomuto kroku, který jen zakonzervuje současný stav kšeftování s úřednickými místy.
Jaroslav Kučera, předseda komise pro otevřenou státní správu České pirátské strany a kandidát do brněnského zastupitelstva, počínání vlády komentoval: „Česká pirátská strana má ve svém programu urychlené uvedení služebního zákona do praxe. Ačkoli se nebráníme jeho novelizaci, i v této podobě jde o kvalitní právní normu. Jeho prosté zrušení by korupční prostředí v ČR jen podpořilo a vládní strany tak jasně jednají v rozporu se svými předvolebními sliby o boji proti korupci. Nemůžeme se proto smířit s jeho plánovaným zrušením, které by bylo výsměchem nejen EU a všem poctivým úředníkům, ale především občanům této země!“
Služební zákon neboli Zákon č. 218/2002 Sb. ze dne 26. dubna 2002 o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech toho již má za sebou hodně. Pojďme si tedy podrobně shrnout historii tohoto politiky nechtěného zákona a jeho přínos nám, občanům.
Zákonu předcházelo několik právních norem, z nichž některé sahají až do období Rakouska-Uherska či rané éry komunistické diktatury, kdy se tehdejším politikům KSČ podřizovalo samozřejmě vše:
- Zákon č. 15/1914 ř. z. o služebním poměru státních úředníků a státních sluhů (služební pragmatika)
- Dekret presidenta republiky č. 105/1945 Sb. z. a n. o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců
- Zákon č. 66/1950 Sb. o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců
- Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce
- Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky (velký lustrační zákon)
Služební zákon je běžnou součástí právního systému zemí západní Evropy a od roku 2004 i zemí, které tehdy vstoupily do EU. Česká republika však zákon přijala jen „na oko“ a z celé systematicky stavěné právní normy platí jen malá část vyjmenovaná v §254. Zbytku zákona byla postupně odkládána platnost. Původně měl celý zákon v ČR platit od 1. 1. 2004, tedy okamžikem vstupu naší země do EU. Leč nestalo se tak. A co se tedy vlastně od roku 2002 dělo? Pojďme si to projít pěkně chronologicky:
2002 – Zákon schválen s účinností od 1.1.2004
2003 – Zákon odložen hlasy ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU na 1.1.2005
2004 – Zákon odložen hlasy ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a US-DEU na 1.1.2007
2006 – Zákon odložen hlasy ČSSD, ODS, KSČM a některými poslanci KDU-ČSL na 1.1.2009
2008 – Zákon odložen hlasy ODS, KDU-ČSL, SZ a některých poslanců ČSSD na 1.1.2012 – PSP předkládal tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas
2010 – Současná vládní koalice jej chce pro jistotu zrušit úplně
Prakticky vždy se politici odvolávali na finanční náročnost zavedení zákona do praxe, což je však jen krátkodobý výdaj, ovšem dlouhodobá úspora a snížení korupce. Dalším argumentem bývalo také "zakonzervování" úředníků spjatých s předchozí vládou v jejich úřadech. Ale přiznejme si, proč v úřadě nenechat člověka, který je výkonný? Ten zbytek časem eliminují kárná opatření, která jsou součástí zákona.
Cílem zákona je vytvořit opravdu profesionálně a efektivně fungující státní správu s účinnými nástroji motivace, kontroly i kárné odpovědnosti v případě neplnění povinností nebo páchání činnosti, která se neslučuje s dobrými mravy či zájmy občanů. Velmi důležitým aspektem zákona je již zmiňované oslabení vlivu politických stran na úřednický aparát. V současnosti po každých volbách do PSP dochází na ministerstvech k personálním rošádám, kdy klíčem k výměnám není schopnost nebo neschopnost řídících pracovníků, ale především jejich stranická příslušnost. Jednotlivé strany tak fakticky řídí toky peněz na "svých" ministerstvech a mohou nepřípustně ovlivňovat státní zakázky. Strany by napříště mohly dosazovat pouze hlavy jednotlivých úřadů a ne kohokoli, jako nyní.
Každý rozumný člověk tedy jistě chápe důležitost platnosti této právní normy pro dlouhodobé fungování státní správy podle jasných pravidel a nikoli podle politického kompasu.
Za mediální odbor ČPS:
- Jan Podhajský - Jan (tečka) Podhajsky (zavináč) ceskapiratskastrana (tečka) cz - tel.: 732 143 289
- Jaroslav Kučera - jaroslav (tečka) kucera (zavináč) ceskapiratskastrana (tečka) cz - tel.: 737 987 115
