Občané by měli vědět, že když jde o energetiku, tak jde vždy jak o velké peníze, tak o velké emoce. Do hry vstupují silné lobbistické tlaky od nejrůznějších zájmových skupin. Své zájmy logicky hájí ti, kdo v energetice podnikají, ale i mnozí jiní. Potom jsou zde občané, kteří jsou však většinou v pozici čekatelů na to, jak to celé dopadne. V horším případě potom v pozici rukojmí jednotlivých politických či byznysových hráčů.Krásným příkladem jsou další zákony, které se energetiky jasně dotýkají, např. horní zákon, který kromě dalších věcí obsahuje zvýšení poplatku z vydobytého nerostu.
Nejspíš si vzpomenete na to, co už se kolem tohoto zákona doposud událo. Novela horního zákona byla teprve v meziresortním připomínkovém řízení a ještě zdaleka ji neschválila vláda, natož aby se jí zabýval Parlament, ale se zvýšením příjmů z hnědého uhlí se počítalo již v návrhu rozpočtu na rok 2015. Původně tvůrci novely říkali, že počítají s jasnou kalkulací zvýšení poplatků za uhlí na regiony, tedy že se udělá tzv. hodnocení dopadu regulace RIA. Zákon se ale připravuje v takovém spěchu, že vláda tento závazek zcela ignorovala - a jinými slovy - vše vzniká překotně, na koleni a bez jasného vyčíslení dopadů. Můžeme se pouze dohadovat, zda je to dílem náhody, neschopnosti a nebo jde o záměr.
Dalším příkladem je dlouhotrvající bitva o tzv. prolomení limitu těžby uhlí.
(poslanec byl přerušen, přestávka)
Jedním z nejvíce skloňovaných spojení v souvislosti s konfliktem na Ukrajině je energetická bezpečnost. Toto pondělí byl definitivně zastaven projekt plynovodu South Stream, zpožďuje se výstavba severojižního plynovodu STORK II-Moravia, protože náš monopolní přepravce NET4GAS má problémy pokrýt jeho financování ať už z prostředků českých a polských spotřebitelů nebo EU, zejména však kvůli výši vlastního dluhu. V oblasti elektroenergetiky se musíme vypořádat s hrozbou blackoutu v Německu a řadou dalších potíží spojených hlavně s masivním nástupem obnovitelných zdrojů, které se dnes můžou skoro kdekoliv velmi levně pořídit. Z hlediska ekologie jsou zcela určitě potřebné, ale naše infrastruktura na ně není dobře připravena.
Celý energetický sektor volá hlavně po stabilitě, ale Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje už pátou novelu za posledních pět let. Legislativní balíček, o kterém dnes rozhodujeme, měl být velkou všeobjímající novelou, na které se shodnou (?) politici i všichni účastníci trhu. Zákon však má velké chyby. Ani vláda sama ho nepovažuje za kvalitní, protože hned zaúkolovala pana ministra Mládka, aby udělal novelu novely. V situaci, kdy se má zavést nařízení a kontrola jednotného energetického trhu REMIT a kdy se mají kontrolovat na celoevropské úrovni obchody za 700 mld. eur ročně, považuji projednávání zákona, který je vysoce nekvalitní, za obrovské bezpečnostní riziko.
Pokud zákon nepustíme dál, nic strašného se nestane. (...) Hrozí další novela novely, tento zákon je zmatečný, nikdo se v něm nevyzná. (...) Nejvážnějším problémem ale je, že není odhadnut finanční dopad do cen pro konečného zákazníka, ani do nákladů regulovaných subjektů. Nikdo mě nepřesvědčil, že po legislativní smršti ministra Mládka a poslance Urbana, tedy předložení zákona s tisíci připomínek a předložení dalších 289 návrhů vzešlých z hospodářského výboru, nebude hrozit zvýšení cen elektřiny, plynu a výhledově i tepla o 20 a více procent.
Hrozí riziko velkého množství soudních a dalších sporů.
