22.01.2016 17:17:14
Dva loutkové režimy si podaly ruce
Ve dnech 1. – 4. prosince 2015 navštívila Českou republiku Pak Kun Hje, prezidentka jihokorejského loutkového režimu, přední útočné agentury v úsilí imperialistů USA o světovládu.
Přijetí prezidentky proběhlo ve velkém stylu, silnice v Praze z Klárova na Hrad byla vyzdobena mnoha velkými českými a jihokorejskými vlajkami, příznačně i v zatáčkách Chotkovy silnice, kde spáchal sebevraždu Emanuel Moravec, smutně proslulý symbol kolaborace české buržoazie a jejích sluhů s hitlerovským fašismem.
Symbolem dnešní kolaborace s brutálním severoamerickým imperialistickým režimem, blížícím se svou povahou stále více hitlerismu, jsou představitelé takových polokolonií, jakými jsou právě Korejská či Česká republika.
Výzdoba státními vlajkami v Praze byla o to pozoruhodnější, že za normálních okolností zde nelze o českou vlajku zavadit a dokonce i o státních svátcích je v Praze a celé republice vyvěšováno vlajek minimum, zcela v souladu se stále silnější absencí jakékoli národní hrdosti, prohlubováním kosmopolitismu a patolízalství k USA, Evropské unii a jejímu faktickému vládci, Německu.
Ve čtvrtek 3. prosince se jihokorejská prezidentka v Černínském paláci setkala s prezidenty států Visegrádské skupiny. Všichni tito vazalové imperialismu zaujali mimo jiné i společné stanovisko ke Korejské lidově demokratické republice, která jim je, stejně jako všem reakcionářům, trnem v oku. „Rozhodně odsoudili“, že severní Korea ozbrojeně vzdoruje imperialismu, ačkoli je nad slunce jasné, že pokud by mu nečelila ozbrojeně, nečelila by mu už dávno vůbec. Vyslovili se proti údajným „aktivitám KLDR, které zvyšují napětí“, ačkoli KLDR se pouze brání neustálým hrozbám svých nepřátel, otevřeně jí vyhrožujících likvidací, nepodniká žádnou agresi a nikoho vojensky neohrožuje (na rozdíl od USA a vazalů). Důrazně se navezli do „lidských práv v KLDR“, ačkoli v zemích Visegrádské čtyřky se sociální postavení většiny obyvatel stále více zhoršuje, prostí lidé jsou zde bezbrannými loutkami v rukou zaměstnavatelů, vlastníků, jejich uplacených soudů a vzrůstající kriminality, na rozdíl od KLDR zde legálně působí váleční štváči a fašisté a pronásledováni jsou komunisté a ostatní pokrokově smýšlející lidé.
Jednání V4 a jihokorejské prezidentky se vyslovilo pro „mírové sjednocení“ Korejského poloostrova, čímž samozřejmě rozumí likvidaci KLDR a přeměnu celé Koreje v kolonii USA, podobně jako tomu bylo se sjednocením Německa. Přítomné loutky to daly nepokrytě najevo prohlášením, že „si uvědomují jedinečnou zkušenost V4 s úspěšnou transformací v 90. letech a dosáhly shody na tom, že budou i nadále vést diskusi o zkušenostech V4 s demokratickou transformací z hlediska jejich možného uplatnění v procesu mírového sjednocení Korejského poloostrova.“ Téměř půl milionu českých nezaměstnaných, přes 300 tisíc na Slovensku, milion a půl v Polsku a asi 300 tisíc v Maďarsku může vyprávět o této „úspěšné transformaci“, nemluvě o bezdomovcích, kterých jen v Praze jsou asi dva tisíce. V ČR bylo při sčítání v r. 2011 zaevidováno přes 11 tisíc bezdomovců a ztrátou střechy nad hlavou je zde ohroženo sto tisíc lidí, zatímco v nenáviděné KLDR jsou domy a byty poskytovány obyvatelstvu zdarma a pojmy „bezdomovectví“ a „nezaměstnanost“ jsou zde neznámé.
Plivnout na KLDR si neodpustil ani „levicový“ prezident ČR Miloš Zeman, který se rovněž vyslovil pro „mírové znovusjednocení na Korejském poloostrově“, samozřejmě v režii imperialistů. Na tiskové konferenci dal zřetelně najevo, kdo je pro něj jediným představitelem Koreje. Inu, svůj k svému.
Československo navázalo diplomatické vztahy s jihokorejskou buržoazní diktaturou příznačně až v r. 1990. Fašistický režim v jižní Koreji, přeplněné po zuby ozbrojenými americkými vojáky a jejich domácími pochopy, se však nedá s pomalou, ale účinnou fašizací bývalého Československa srovnávat. Je to logické, jižní Korea je předvojem agrese proti jedinému skutečně socialistickému státu, proti nejpokrokovějšímu režimu na světě. Příklad úspěšné péče o blaho a kulturní rozkvět lidu v KLDR dodává sílu lidu jižní Koreje v boji proti reakční vládě. Protestní a stávkové hnutí v jižní Koreji sílí, násilné rozhánění mírových manifestací a shromáždění za zlepšení pracovních a mzdových podmínek včetně střelby do lidu jsou na denním pořádku. Zastánci společenského pokroku, především z řad bojovných odborářů, jsou zatýkáni a vězněni, mimo jiné i za náklonnost ke KLDR.
Je obrovskou hanbou, že s jihokorejskou teroristickou diktaturou udržuje Česká republika diplomatické styky. Je to však zcela logické, Českou a Korejskou republiku spojuje bezpáteřní posluhování USA usilujících o světovládu, včetně vojenské pomoci jejich agresi, spojuje je nenávist k socialismu a nezávislosti národů. Zatímco oba státy podporují a rozvíjejí „tržní ekonomiku“, neustále prohlubující třídní rozdíly a hrozící vypuknutím občanské války, KLDR v nelítostném nepřátelském obklíčení kráčí mílovými kroky ke komunismu, vedena svou proletářskou ideologií soběstačnosti a důrazu na armádu, linií vytvořenou v procesu urputného třídního boje na základě rozvíjení marxismu-leninismu věčným prezidentem Kim Ir Senem a věčným generálním tajemníkem Kim Čong Ilem, zárukou jejíhož trvání je Korejská strana práce v čele s maršálem Kim Čong Unem.
Leopold Vejr
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout