Ukrajinská válka
20. února 2014 Několikaměsíční protesty na Ukrajině přerostly v posledních dnech v krvavou anarchii. Pro Západ a jeho mainstreamová média je to stejná „goebbelsovská“ lahůdka jako v případě Egypta, Libye, Sýrie atd. Jádro „vysvětlovací“ kampaně pro konzumenty slov a obrázků je pořád stejný: Demokraté po právu demonstrují proti tyranovi, který odpovídá ostrou municí. V případě Ukrajiny byl ještě přidán propagandistický bonus v podobě „chtění do Evropy“ za každou cenu.
Servírovaná hromada polopravd a lží samozřejmě nepřekvapuje. Nemohou přece zmatené veřejnosti na férovku sdělit, že jejich podporu mají radikálové, kteří násilím v ulicích usilují o změnu režimu. Co kdyby se nespokojení občané v České republice nebo v kterékoliv jiné evropské zemi rozhodli místo slov na náměstí raději prosadit své požadavky silou: např. vypálením vládních kanceláří, záborem státních institucí, zapalováním pneumatik a házením molotovových koktejlů do řad policistů. Co kdyby si vzali z Ukrajiny příklad pro řešení svých problémů.
Nesmí přece vzniknout jakýsi ukrajinský precedens, podle kterého bude možné ospravedlnit revoluci v jakékoliv zemi, které se potýkají s dlouhodobými ekonomickými a politickými problémy (třeba právě Česká republika). Našla by se v Evropě a jinde ve světě celá řada zemí, které mají své nenáviděné janukovyče s oligarchy a kmotry v pozadí.
Ukrajinská válka je však o něčem jiném. O čem, to nejlépe vědí sami Ukrajinci. Žádný evropský či americký diplomat, nebo zamindrákovaný český eurohujeřík typu Zaorálek a spol., kritickou situaci nevyřeší. Jejich volání po sankcích a seznamech nežádoucích osob z Ukrajiny je naprosto ubohé a vypovídá o nekompetentnosti. Dávat Ukrajincům ultimátum typu „buďto my, nebo Rusko“ je stejně stupidní a směšné jako kvákání Miroslava Kalouska, jenž chce prostřednictvím svých(!) právníků pohnat prezidenta Janukovyče před mezinárodní tribunál. Přitom je to právě Kradousek, který už měl mít dávno želízka na rukou, a jeho advokáti možná taky.
Někteří čeští nacionalisté neskrývají radost nad revolučním děním na Ukrajině. Idealisticky fandi demonstrantům na hořících barikádách, kteří bojují proti totalitnímu systému. Možná ano, někteří z nich určitě. Jenže je tu jiný problém: v této mediální i pouliční řeži stojí na stejné straně jako pan Zaorálek, Kalousek, Barosso a další eurohujeři, jejichž zájmy a hlavně ideové zakotvení je zcela jiného rázu.
Ještě větší problém však vidím v hořké realitě, kterou sledujeme každou nadcházející hodinu: Ukrajinec střílí proti Ukrajinci, doposud jednotná Ukrajina se začíná štěpit. České republice hrozí příval utečenců z východu. Tohle nejsou ideály, ale holá fakta ukrajinské války. A bude jich ještě víc.
Martin Kněžický
