Proti režimu aktivním odporem
25. únor 2014 Dnes si připomínáme neblahé výročí komunistického puče z roku 1948. Čtyřicet let žil náš národ v totalitě. Nesměli jsme svobodně mluvit, studovat, cestovat do zahraničí. Odpůrci KSČ byli popravováni, zavíráni a společensky dehonestováni.
Pak přišel rok 1989. Očekávaná revoluce skončila jako velká tragikomedie. Komunističtí zločinci vyměnili kabáty a legitimace. Estébáci začali podnikat a systematicky rozkrádat národní hospodářství. Obě skupiny odložily rudý prapor, aby následně byla pozvednuta vlajka Evropské unie. Kdo nesouhlasí, je extremista a neonacista.
Skutečnost, že dnes v parlamentu zasedají poslanci komunistické strany, jejíž představitelé beztrestně znevažují oběti své ideologie výroky typu: „Milada Horáková byla popravena, protože se přiznala", je pouze jedním z následků výše uvedeného.
Naděje umírá poslední. Právě v těchto dnech padají pomníky komunismu na Ukrajině. I tam měli a mají své překabátěné bolševiky, kteří společně s oligarchy (česky „kmotry“) po léta vysávali národ. Kdo nesouhlasil, byl ocejchován extremismem a neonacismem.
Jak jsme mohli zvláště uplynulý týden vidět v ukrajinských ulicích, proti neobolševismu protestovat mírumilovnými prostředky nestačí. Proti tyranii se lze postavit jedině aktivním odporem! Pak se teprve dají události do pohybu.
Viktor Štrajt