Smrtící polibek či polibky?
Smrtících polibků jak v minulosti, tak i za svého prezidentování, p. Zeman rozdal několik. Tolik, že by to stačilo na doplnění jeho knihy „Jak jsem se mýlil v politice“, včetně dalšího dílu pokračování.
Ve své knize Zeman opomněl, jak pozval PhDr. Miroslava Sládka do sněmovny a zaručil mu bezpečnost. Přesto byl policií zatčen a nemohl se zúčastnit prezidentské volby. Zapomíná i na opoziční smlouvu, kterou nazval „státnickým počinem“, ale nejen občan a volič ČSSD to vnímal jako zradu a podvod. Potom dosazení p. Špidly do funkce předsedy, včetně korunního prince Grosse, kteří se mu za to odměnili v prezidentské volbě. Nezapomeňme ani na sanaci bankovních domů či dálnici D47, nebo zavedení výroby zastaralých televizních obrazovek v Hranicích. Vše se dá okecat a pan Zeman je velmi dobrý rétorik. Avšak koho to nejvíce postihlo – nebyli to politici, ale občané.
Za dobu svého prezidentování odstavil svého přítele p. Šloufa, který mu pomohl k funkci. Taktéž politická strana SPOZ dostala mediální podporu od Zemana a jak to dopadlo, to všichni víme. Nezapomeňme na puč p. Haška a spol., jenž skončil fiaskem. Staví se za zavedení Eura u nás, které už nechtějí ani Němci, ale i 80 % našich občanů. Jeho posledním počinem byla mediální podpora p. Fica v prezidentských volbách, předsedy politické strany SMER. Vždyť je to vměšování do cizích záležitostí jiného státu, nebo Slovensko bere jako naši gubernii?
Slováci však jeho rady nepotřebují. Lidé po 25 letech českého a slovenského kapitalismu nenávidí politiky, včetně politických stran. Když pomineme různé kauzy, beztrestné krádeže, předražování zakázek, jejímž cílem bylo a je naplnit stranické pokladny, plátce daní – dělník je konsternován legálními výhodami politiků ve všech oblastech jejich života, tj. platy, prebendy včetně astronomického zbohatnutí za čtyřleté volební období.
Dělník dře od svítání do klekání a za svou práci dostane odměnu na holé přežití. Život v takové společnosti nemůže dlouho fungovat v míru, když jedna skupina bude žít nad poměry a ostatní budou lidsky a sociálně degradováni.
Musí existovat větší rovnováha a solidarita ve společnosti, proto se občan staví proti stranickému systému. Potom se nesmíme divit, že u nás Babiš a na Slovensku Kiska vítězí.
Nejspíš za pana Fica promluvily činy jeho vlády a „zvyšování životní úrovně a zaměstnanosti“. Obyčejní lidé nejsou hloupí. Slováci vypráskali sociální demokracii zvanou SMER, a to Fico ve srovnání s premiérem Sobotkou je génius. Doufáme, že to občanům v ČR dojde taky. Naše vláda – to k ničenu nevede a vždy to končí chudobou a zadlužením.
Tak pitomou úvahu může vyslovit jen zaprodaný politolog: „Prezident nemá velké kompetence a voliči hlasovali tak, aby Fico mohl dokončit to, co začal. Jako premiér bude pro Slovensko důležitější“.
Copak nedostal jasný signál již zvolením Ing. Mgr. Mariana Kotleby, lídra Ľudové strany Naše Slovensko (ĽSNS) županem Banskobystrického kraje?
Vše vsadil na jednu kartu, kdy ve slovenských médiích naznačil, že pokud nezíská dostatečnou podporu od občanů, pak zváží další působení v politice.
Podívejme se na našeho premiéra „Bohouše“, který dává od všeho ruce pryč – církevní restituce, referendum, majetkové přiznání, nemluví o důchodcích, registračních pokladnách, OKD atd. Je jasné, že své voliče podrazil a udělal z nich hlupáky. Sobotkovi šlo o premiérské křeslo a tak sliboval i nemožné a dobře věděl, že zůstane u slibů, které nesplní.
Stále více lidí, a to nezávisle na věku a vzdělání, přichází k jednoznačnému závěru, že je načase jednat proti zvrhlému politickému a ekonomickému systému, který nás může dostat na hranici občanské neposlušnosti – viz Island, o kterém naše média neinformují.
Prezident Miloš Zeman, kterého jsme na doporučení nejvyššího stranického orgánu DSSS také volili, by měl řešit budoucnost naší země, která je velice nejistá při současném složení vlády, a stát se nadstranickým prezidentem.
Prezident Kiska má předpoklady, aby se nadstranickým prezidentem stal. Vždyť současného premiéra porazila osoba, kterou před rokem nikdo neznal.
V podstatě to vypadá na konec vlády politiků a k moci nastupují podnikatelé. I když za peníze se dá koupit cokoliv – moc, sláva, popularita. Zde nerozhoduje program a rovné myšlenky, ale naslibovaná naděje. I hloupost spojená s představou, že bohatý nemusí krást. Naivita voličů-občanů společně s mediální masáží je neskutečná.
Proto nadcházející volby od EP i komunální politiky budou v podstatě referendem, což znamená vyjádření vůle lidu. Země patří občanům a ne vybrané elitě.
Jediné možné řešení je volit ty strany, které nebyly ve vládním angažmá, a to jak v současném, tak i minulém. Jednou z nich je Dělnická strana sociální spravedlnosti, vedená předsedou Mgr. Tomášem Vandasem
Více informací na : http://mskraj.wordpress.com/
