Dost mi před časem vadilo, když ČSSD ve své stínové vládě vyměnila bývalého faráře a poté osvědčeného rozvědčíka Františka Bublana, za mladičkého a nezkušeného Jeronýma Tejce, který sotva vystudoval a o ministerstvu vnitra nevěděl takřka nic. Když jsem s ním záhy po jeho jmenování do stínové vlády ČSSD hovořil v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, poznal jsem, že vnitru, ani policii moc nerozumí, na mnou položenou otázku týkající se bezpečnosti zrudne a bez odpovědi se většinou omluví, že už měl být někde jinde. Tehdy jsem mu moc nadějí nedával. Tak se totiž chová řada laiků, kteří se stydí za to, že nedokáží odpovědět na položenou otázku. Já jsem ale, jako zkušený policista a vysokoškolský pedagog, i přesto poznal, že tento stínový ministr vnitra za ČSSD, Jeroným Tejc, je slušný člověk, chce se učit, chce to dělat, chce do oboru proniknout a je pro věc zapálený. Proto jsem se mu snažil dost pomáhat a i když jsem si někdy nebral servítky, a já si je neberu nikdy a před nikým, nikdy mne neodmítl a o všem, co jsem mu řekl, hodně přemýšlel.
Za svého asistenta si Jeroným Tejc vybral bývalého policistu Radka Polmu, který sice moc dlouho jako policista nesloužil a napadali ho mnozí, protože mu záviděli, kde jako zaměstnanec Parlamentu je, ale já jsem po několika setkáních zjistil, že jde rovněž o velmi pracovitého člověka, který byl schopen rozesílat úkoly od pana poslance a tehdy i předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jeronýma Tejce i v době po půlnoci a vyžadovat zprávy, analýzy i nové texty nejpozději do sedmé hodiny ranní, aby je mohl ještě patřičně „přikrášlit“ a předložit panu Tejcovi. Dost se urazil, když jsem ho několikráte „umravnil“, neboť jsem často pracoval celou noc, abych uložené úkoly stihl, ale protože byl velmi vnímavý, respektoval jsem jeho nelehkou pozici.
Když pak už bylo zcela jasné, že ČSSD parlamentní volby určitě vyhraje, neboť naprosto nemožná „protikorupční“ vláda Petra Nečase směřovala ke svému konci a o spolupráci v bezpečnostní oblasti mne požádal bývalý předseda české vlády a ČSSD Jiří Paroubek, odešel jsem z bezpečnostní komise ČSSD a vypracoval jsem komplexní „Bezpečnostní politiku České republiky“ pro novou levicovou politickou stranu – LEV 21 – Národní socialisté, kterou jako další levicovou alternativu vymyslel a založil Jiří Paroubek a vede ji doposud, byť ho neslavní čeští novináři dost přehlíží.
Protože jsem byl, se svým silným sociálním smýšlením, vždycky spíše sociální demokrat, sledoval jsem stále činnost nejen Jeronýma Tejce, ale i Radka Polmy a dalších lidí, kteří se v ČSSD věnovali bezpečnostní problematice, dost jsem je i otevřeně kritizoval, ale výsledky se dostavily. Měl jsem radost, že se mladičký Jeroným Tejc, který je mimochodem zcela mimořádným politickým talentem, skutečně „zapracoval“, porozuměl bezpečnostnímu oboru a ministerstvu vnitra, stane v nově jmenované vládě skutečným ministrem vnitra a také jsem předpokládal, že jeho prvním náměstkem pro řízení Policie České republiky bude zcela určitě jeho věrný asistent, pracovitý a vytrvalý Radek Polma.
Všechno však poněkud „zhatila“ jaká-si Haškova tajná schůzka v Lánech a i když to možná někdo může ČSSD přát, já jsem z toho velmi smutný. Jsem velmi smutný z toho, že lidé, kteří toho pro poznání oboru ministerstva vnitra tolik učinili – Jeroným Tejc a Radek Polma – zůstali mimo současné dění a byli panem budoucím předsedou vlády, Bohumilem Sobotkou, nespravedlivě „vyšachováni“ a nahrazeni sice jistě slušným, hodným a poslušným – laikem, který se celá léta připravoval na funkci ministra dopravy.
A z toho jsem velmi smutný a konečně jsem pochopil, že myšlenkové konstrukce některých mladých politiků nejsem schopen pochopit. To proto, že jsem již zřejmě starý, ač já sám si to vůbec nemyslím, a stále zastávám názor, že každý obor má řídit špičkový odborník s manažerskými schopnostmi, který je schopen pro občany naší země pracovat minimálně 18 hodin denně, nelže, nekrade a chce pro občany něco potřebného vykonat. A jak jsem vpředu jmenované pány osobně poznal, pan poslanec Jeroným Tejc i jeho asistent pan Radek Polma, těmto kritériím odpovídají. A pokud bych mohl učinit ještě jednu malou poznámku – pan generál JUDr. Jiří Vorálek, bývalý úspěšný ředitel Severočeského a pak i Ústeckého kraje, by jim do funkce dalšího náměstka ministra vnitra rozhodně pasoval, jakož i další vynikající policista plukovník JUDr. Jiří Komorous a taktéž i plukovník Mgr. Robert Šlachta. A pak bychom snad mohli být v klidu, že bude bezpečnost v naší zemi zajištěna na patřičné úrovni i přesto, že „Koaliční smlouva ČSSD, ANO a KDÚ ČSL“ tuto oblast poněkud přehlíží (podrobněji viz. Miroslav Němec: „Koaliční smlouva vnitřní bezpečnost České republiky dost podceňuje“, ze dne 18. prosince 2013, na www.nslev21.cz, www.vasevec.cz, www.parlamentnilisty.cz a www.idnes.cz.).
Zvažte tedy ještě i tuto variantu, pane Bohuslave Sobotko, než si dovolíte předložit jmenovité složení nové vlády a jednotlivých náměstků nových ministrů panu prezidentovi. Je to dost důležité, neboť veškeré „přešlapy“ půjdou za Vámi, a pokud byste, nedej Bože, zklamal, bude to Váš konec v politice.
Doc. JUDr. Miroslav NĚMEC, Ph.D.
Stínový ministr vnitra za LEV 21
