To, co nyní předvádí vedení České strany sociálně demokratické, je tragikomedie na pokračování. Je to podraz a zrada nejen na jejich předsedovi Bohumilu Sobotkovi, ale i zrada na voličích, kteří od ČSSD očekávali rázné nastartování obratu k lepšímu. A já se jako občan a řadový volič ptám - co to má znamenat? Jak si vůbec někdo může necelých 24 hodin po vyhraných volbách dovolit očerňovat svého předsedu? Jak si vůbec může někdo dovolit mu házet klacky pod nohy i přesto, že vyhrál volby? Co to je za aroganci v politice a navíc v levicově orientované politické straně, které občané, kteří byli po celá léta doslova „decimováni“ pravicovými stranami ODS a TOP 09, nakloněni a z řádného uvažování je vyvedl pouze Andrej Babiš, o němž si většina národa myslí, že již má tolik peněz, že nepotřebuje krást a právě proto mu dali svůj hlas. Že je však podstatný rozdíl mezi řízením, byť velké, firmy a celého státu, snad uvažovalo jen několik skutečně přemýšlivých lidí, neboť ostatní opět volili jako stádo „za usmolenou koblihu“.
Podíváme-li se o pár let zpět, můžeme lehce zjistit, že potřebné volební preference nepřinesl ČSSD nikdo jiný, než Miloš Zeman a poté Jiří Paroubek. Oba dva byli vysoce inteligentními, schopnými a pracovitými vůdci, zkušenými politiky s potřebným nadhledem a s důležitou razancí k tomu, aby byli schopni něco kloudného prosadit pro obyčejné lidi práce. A proto si je obyčejní slušní lidé práce zamilovali. Ale co se stalo? Jak se k nim funkcionáři ČSSD a v ní uskupené „stádo“ řady nesoudných a mocichtivých tupců zachovalo?
Miloše Zemana podrazili hned v prezidentské volbě, a to dokonce opakovaně, protože před deseti lety mohl zcela lehce prezidentské volby vyhrát, ale ambiciózní hlupáci, kterými se - ve vidině dát šanci mladým a také ženám – bohužel - sám obklopil, ho podrazili i přesto, že mohli mít svého prezidenta na Hradě, svého předsedu vlády i levicový parlament. Hlupáci. Jinak to charakterizovat nelze. A nyní, v poslední prezidentské volbě, Miloše Zemana podrazili jeho „soukmenovci“ znovu. Místo, aby mu nabídli v prezidentské volbě podporu, delegovali si tam Jiřího Dientsbiera, ml. jen proto, aby se ho zbavili ve vedení ČSSD, kde mohl aspirovat na funkci šéfa, protože mu obyčejní lidé začali fandit.
Obdobně dopadl i Jiří Paroubek, kterého až do „aféry premiéra Grosse“, která „srazila“ ČSSD na pouhých několik procent volebních preferencí, nikdo neznal. Ale byl to právě Jiří Paroubek, který během několika málo měsíců pozvedl ČSSD doslova „z bahna“ k výraznému volebnímu vítězství, byl úspěšným předsedou české vlády právě proto, že vládl tvrdou rukou a vyžadoval od všech ministrů stoprocentní pracovní nasazení, osobně prosadil okamžitou odvolatelnost jakéhokoliv politika, pokud byl obviněn z trestné činnosti, ač zde obecně existuje „presumpce neviny“, otevřeně sdělil veřejnosti, že…...“bude prosazovat levicové reformy pro lidi práce třeba i s Marťany…...“, nikdy se nezapojil do žádného korupčního řetězce, v politice se nikterak neobohatil a právě proto se stal nebezpečným soupeřem nejen všech pravicových stran, zejména pak ODS a TOP 09, ale jako nekompromisní šéf začal vadit i líným ambiciózním mladíkům a některým dalším „nemakavým“ členům tehdejšího vedení ČSSD, kteří chtěli významné posty, lukrativní funkce a hlavně „prachy“, které z toho v politice vždycky plynou.
„Kubiceho zpráva“, která se díky „úmyslné nepozornosti“ tehdejšího ministra vnitra zvaného „Ičko“, dostala na veřejnost přesně týden před volbami, účelově Paroubka naprosto neskutečně očernila před veřejností a již ji nebylo možno dementovat, pro pravici splnila svůj účel, Paroubek byl bezostyšně odstraněn a vlády se chopila pravice pod vedením ODS, TOP 09 a VV. A jak to dopadlo, jsme již viděli. Pan „čistý Nečas“, byť „zaplať Bůh“ zvolený (spíše jmenovaný) jen načas, jeho asistentka, původní profesí pokladní v supermarketu „makající jako kůň“ s roční odměnou vyšší než desetiletý plat vysokoškolsky vzdělaného učitele a špičkového vědce v jedné osobě, a další lumpárny, již nebylo možné přehlížet.
Co se to však stalo s českou levicí, kterou se já už třetí rok snažím dávat dohromady a která jediná je schopna něco smysluplného udělat pro obyčejné slušné lidi práce? Její vůdci se mezi sebou hádají, nemohou se mezi sebou dohodnout, zbytečně se hašteří a osočují. Přemýšlí vůbec? Asi moc ne – a proto, byť jsem jen obyčejný důchodce, kterému není jedno, jak tady budou žít naše děti – si jim dovoluji poradit následující:
1/ Uvědomte si laskavě, že levice je v České republice pouze jedna a proto je třeba, aby se spojila ČSSD a KSČM s novou moderní levicovou stranou LEV 21 Jiřího Paroubka i s SPOZ Miloše Zemana a postupovala ve všech zásadních věcech jednotně, po předchozí dohodě všech stran.
2/ Pokud se do tří dnů, nejpozději však do 1. listopadu 2013, nevyjasní situace ve vedení ČSSD, je třeba omluvit se Jiřímu Paroubkovi za veškerá příkoří, která byla proti němu kdy spáchána a kooptovat ho okamžitě do vedení ČSSD tak, aby mohl tuto stranu opět vyvést z politické krize, vybrat si své spolupracovníky a zajistit kvalitní levicovou vládu v této, pravicí zdecimované, zemi.
3/ Jestliže se to nepovede - ač jsem ateista – „Bůh s námi!“
V neskonalé úctě ke všem lidem, kteří přišli k těmto parlamentním volbám, byť mi nedali svůj hlas
Doc. JUDr. Miroslav NĚMEC, Ph.D.
Stínový ministr vnitra za LEV 21
